Česko nemůže být tahounem bezpečnostních záruk. Mír musí zajistit USA i Evropa, říká Stromšíková
Spojené státy hledají místo pro schůzku mezi ukrajinským a ruským prezidentem. Má být dalším krokem k ukončení bojů na Ukrajině. Zatímco Kyjev s ní souhlasí, od Kremlu jasná odpověď zatím nepřišla. „Za Česko sdílíme poměrně značnou míru pochybností a skepse, jak hodně je Vladimir Putin naladěn na mírová jednání,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Veronika Stromšíková, vrchní ředitelka sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničí.
Už máte po všech jednáních, jak pondělním, tak úterním, konkrétnější představu o tom, jak by měly vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu? Jakou roli by v nich měla hrát Evropa?
To je přesně něco, o čem teď každý aktivně hovoří, ale o čem se zároveň teprve jedná. Jízdní řád, jestli tak mohu říct, je takový, že v nejbližších dnech – a začne to již dnes (ve středu) – budou diskutovat náčelníci generálních štábů na půdorysu koalice ochotných, tedy včetně nás a také včetně Američanů, o tom, jak by bezpečnostní záruky mohly vypadat.
Nebude to jedna věc, která vše vyřeší, pokud jde o bezpečnost Ukrajiny, ale bude to nějaká sada opatření. Nepochybně půjde o to, a na tom jsme se s Američany jednoznačně shodli, že je potřeba dál vyzbrojovat Ukrajinu pro případ dalšího útoku.
Nejen v podobě dodávek vojenského materiálu, ale i výcviku ukrajinských ozbrojených sil, aby, jak říkám, byly připraveny na nejhorší scénář v budoucnosti.
Plus tam samozřejmě musí být nějaké angažmá jak Evropy, tak Spojených států, co by se dělo, kdyby Putin znovu zaútočil. To bude složitá otázka, kterou musí projednat ti, kteří jsou k tomu příslušní.
A jak Česko přispěje do této diskuze?
My se diskuze budeme účastnit a budeme přemýšlet nepochybně o tom, jak můžeme přispět, ale nejdřív si musíme vyslechnout základní parametry, které vydiskutovalo jádro koalice ochotných se Spojenými státy.
Čtěte také
Podle jejich návrhů na to budeme reagovat a budeme se tomu nějak přizpůsobovat, protože jistě všichni rozumí tomu, že Česká republika může být přispěvatelem, ale nemůže být tahounem bezpečnostních záruk.
Proto jsme všichni tolik stáli o to, abychom našli znovu společnou řeč se Spojenými státy, pokud jde o bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě mírových jednání, protože je nám jasné, že ani jenom na evropském půdorysu to nebude stačit.
Mír na Ukrajině musíme zajistit společně Spojené státy a Evropa. Jinak to nebude fungovat, jinak to nebude držet.
„Velký zájem“
Rozumím tomu, že Česká republika nemůže být tahounem, ale některé státy už přicházejí s konkrétními návrhy. O tom, že budou potřeba nějaké bezpečnostní záruky, se ví dlouhodobě, to nevzniklo teď v pondělí na washingtonské schůzce. Zajímalo by mě, jestli Česko má alespoň nějakou vizi, s čím by mohlo přispět?
Určitě. My ji už realizujeme teď, a to jsou dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu, spolupráce v obranném průmyslu, kterou naše vláda velmi výrazně podporuje a plus výcvik ukrajinských jednotek, na kterém se už taky podílíme.
Čili už jsme něco uvedli do praxe, to má velký úspěch. Ukrajinci o to mají velký zájem a bude to také součástí bezpečnostních záruk.
To bylo doposud součástí pomoci Ukrajině. Teď, jestli tomu rozumím, je potřeba ještě pomoc zesílit, aby došlo k jednáním o ukončení války.
Určitě. Ale vy jste chtěla něco konkrétního, co Česká republika už má jako představu, čím by mohla přispět. A to je to, co jsem zmiňovala.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS, Spolu) pro server Seznam Zprávy uvedla, že pokud by někdy Česko poslalo vojáky na Ukrajinu, tak ne do potenciální demarkační linie, ale na poválečný rozvoj země, třeba na odminovávání oblastí. To je tedy něco, s čím se také teoreticky počítá?
Je to možné. Ale určitě nebudu předbíhat ministerstvo obrany, takže vám k tomu nic moudrého neřeknu. Skutečně to jsou věci, které jednak se teprve rodí a jednak to nebude primárně ministerstvo zahraničí, které o tom bude rozhodovat.
„Značná míra skepse“
Máte po všech širších jednáních už více informací o tom, co přesně sdělil Vladimir Putin Donaldu Trumpovi na Aljašce?
Přesný zápis z toho nikdo z nás neviděl. Brífink, který jsme dostali v úterý od koalice ochotných, který byl pro našeho premiéra Petra Fialu (ODS, Spolu), se zaměřoval především na to, že Spojené státy vyslaly Vladimiru Putinovi signál, že Američani jsou ochotni podílet se na zajištění bezpečnosti Ukrajiny do budoucna, aby nebyla znovu napadena.
Čtěte také
Diskutovali jsme ne přesně to, co si Putin s Trumpem řekli, ale to, co budeme v dalších dnech dělat. Ten jízdní řád je skutečně takový, že v následujícím týdnu až dvou budou diskutovány bezpečnostní záruky na půdorysu Evropa a Spojené státy.
V momentě, kdy toto bude dojednáno, a Trump by byl rád, aby toto bylo velmi rychle, by mělo nastat bilaterální jednání Putin–Zelenskyj a potom i trilaterální s účastí Donald Trumpa.
Samozřejmě za Českou republiku sdílíme poměrně značnou míru pochybností a skepse, jak hodně je Vladimir Putin naladěn na mírová jednání, jak hodně se něčeho takového účastnit chce, ale to nás neodradí od toho, abychom byli připraveni.
Poslechněte si rozhovory se zvláštní zpravodajkou Českého rozhlasu v Kyjevě Janou Karasovou a Veronikou Stromšíkovou z ministerstva zahraničí ze záznamu v úvodu článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
