Radko Kubičko: Co mohou změnit demonstrace

Už tehdy se objevil názor, jak může taková vláda vůbec existovat, když má v ulicích tolik protivníků. Přesto neodstoupila a užívala tradiční argumentaci, o vládě se nerozhoduje na mítincích, ale v parlamentu a ve volbách. I chvilkaři to časem museli uznat a zvolili chytrou taktiku, začali tvrdit, že demonstrace nejsou jen proti vládě, ale i proti opozici, která je roztříštěná a neakceschopná.

Čtěte také

Petr Janyška: Sobotní demonstrace byla, jaká byla, i proto, že chybí levicová opozice

A přineslo to výsledky, opozice se spojila, volby vyhrála a vláda se změnila. Jestli opravdu k lepšímu, to se ještě ukáže, není to ještě ani rok od jejího nástupu. Je ale možné říct, že současná vládní pětikoalice je výsledkem i rozsáhlých občanských protestů proti vládě minulé.

Také nyní, když proběhla poměrně velká demonstrace, tentokrát už proti vládě Petra Fialy, a připravují se další, se objevuje argumentace, proč vláda neodstoupí, když čelí takové nelibosti? A zase se připomíná, že na konci komunistického režimu za sametové revoluce stačily statisícové demonstrace, aby vláda padla.

Jenže v tom je ten problém, ony demonstrace také nepožadovaly změnu vlády jako takovou, ale právě – svobodné volby. Které komunistický režim nepřipouštěl. Proto se jako monolit hroutil i při náznaku občanských protestů. V demokracii je to ale opravdu jinak, rozhodují volby.

Pravda je uprostřed

Vždy tu nakonec musí vládnout většina, demokracie je vláda většiny. Menšina zůstává v opozici, ale na rozdíl od totalitního režimu je chráněna, její existence není popírána a má právo se kdykoliv ozvat. Třeba zorganizovat velkou demonstraci na Václavském nebo jiném náměstí.

Z toho vyplývá, že každá vláda má takovou opozici, která je schopná za každé situace organizovat velkou demonstraci. Podle ní se tedy nedá řídit politický život. Zvláště když poslední demonstrace je právem podezírána nejen z protivládnosti, ale hlavně z protisystémovosti, ze snahy zcela změnit politické poměry a zahraničněpolitickou orientaci České republiky. To přece jen všichni nespokojenci s vládou nechtějí.

Přesto demonstrace mohou svůj vliv mít a žádná vláda by to neměla přehlížet. Je to jistá výpověď o stavu společnosti a má smysl se hesly tam přítomnými nějak zabývat, i když se mohou zdát třeba i demagogická a protidemokratická. Demokracie selhává nejčastěji tehdy, kdy neumí řešit problémy lidí a ti se pak začnou zajímat o řešení jednoduchá, sice dlouhodobě nic neřešící, ale krátkodobě se jevící jako nosná.

Radko Kubičko, komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Kdybychom tedy měli rozsoudit dvě názorové skupiny komentující poslední demonstraci, z nichž jedni ji zcela bagatelizují a druzí jí dávají význam takřka fatální, pak jako to často bývá, se pravda bude pohybovat někde mezi. Nejde demonstrace nijak přeceňovat, ale zajisté ani podcenit.

Autor je komentátor Českého rozhlasu