Putin hypersonickými raketami jen straší. Aby byly přesné, musí zpomalit, soudí analytik Svárovský

„I kdyby hypersonická raketa létala třicetkrát rychleji, otázkou je, kam se trefí. Odborníci mi říkali, že problém s těmito raketami je právě cílení. Když mají zvýšit přesnost, musí zpomalit. A pak jsou sestřelitelné,“ přibližuje analytik. 

Čtěte také

Žádné červené tlačítko neexistuje. Putin využívá hrůzy z jaderných zbraní, míní Dana Drábová

Vladimir Putin proto podle něj raketami jen straší. „Po celou dobu války vidíme, že právě targeting, cílení, mají Rusové velmi špatný,“ připomíná.

A je tu ještě otázka zpravodajských informací ruské armády. „Nevím o tom, že by se Rusům podařilo zasáhnout na Ukrajině vojenské dodávky zbraní. Takový dodávkový konvoj je pro ně přitom nejcennější cíl. To něco vypovídá o úrovni ruského cílení,“ doplňuje.

Hypersonické rakety tak mají podle něj spíše zastrašovací funkci. Ve skutečnosti se Rusko spíš spoléhá na objem produkce zbraní, jako jsou například íránské drony.

Trochu odstrašený Západ

Je ale otázkou, zda a jak by na další ruskou eskalaci měl reagovat Západ. „Mělo by přijít protiopatření, další dodávka. Ostatně v posledních hodinách jsem slyšel, že Američané se připravují na dodání dalších raket odpalovaných z letadel, tedy JDAM a JASSM,“ naznačuje Svárovský.

Ani tato pomoc by podle něj neměla přimět Rusko k tomu, aby zaútočilo na některý z členských států NATO. 

„Ruských červených linií už jsme zažili mnoho. Západ se vždycky nechá trochu odstrašit, ale nakonec to překoná, i když to trvá pomaleji. Jen povolení střílet raketami typu ATACMS v Kurské a Brjanské oblasti vedlo k řadě velmi cenných zásahů,“ hodnotí analytik.

Čtěte také

Bojujeme s nepřítelem. A je vlastně jedno, jestli je americkým prezidentem Biden, nebo Trump, shodují se ukrajinští vojáci na frontě

Povolení Kyjevu, že smí zasahovat cíle na ruském území, přišlo až po amerických prezidentských volbách. Podle Svárovského dodal až výsledek hlasování dosluhujícímu prezidentovi Joeu Bidenovi odhodlání k tak odvážnému kroku. 

„Jsem k tomu ale velmi kritický,“ poukazuje analytik. „Toto povolení mělo být Kyjevu uděleno od samého začátku. Navíc podle mezinárodního práva má napadená země oprávnění zasahovat vojenské cíle na území agresora, a to kdekoliv. Omezení ukrajinského zásahu bylo tedy nesmyslné.“

Svárovský spekuluje o tom, že toto povolení by Ukrajině udělila i příští vláda zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Biden možná nechtěl být posledním prezidentem, který bude tyto restrikce uplatňovat. Takže je uvolnil, byť pozdě,“ odhaduje.

Jaký je charakter Trumpovy předvolební mírové politiky? Je stále reálný scénář, že Rusové zcela opustí Ukrajinu? A jaký je současný stav ruské armády? Poslechněte si celý rozhovor.