Rusko ani Ukrajina nedrží trumfy, kterými by druhou stranu přinutily k jednání, popisuje vojenský expert plukovník Petráš

29. prosinec 2022

Velitel ukrajinské armády generál Valerij Zalužnyj stejně jako další ukrajinští představitelé předpokládají, že Rusko nyní přeskupuje síly, aby možná už v lednu zahájilo velkou ofenzivu, jejímž cílem může být i Kyjev. „Zcela určitě nejde o plané varování, ale na druhé straně je to třeba brát jako součást informační války,“ upozorňuje plukovník generálního štábu v záloze Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.

„Jedna i druhá strana se snaží přesvědčit protivníka, že ví, co bude činit, ví, s čím to bude činit, a že je na to připravena,“ vysvětluje Petráš s tím, že čas nyní hraje proti Rusům, kteří by k úspěchu museli nashromáždit maximum vojenského potenciálu a prostředků v místech, kde jsou ukrajinské slabiny.

Čtěte také

„Ovšem ve stavu, do kterého se celý konflikt dostal, je vidět spíše statický pohyb. Ruská i ukrajinská strana se zvolna dostávají do kulminačního bodu, kdy jakékoli aktivity nevedou k zásadním výsledkům. Takovým, které by měly dopad na výsledek konfliktu,“ soudí.

Ruské raketové útoky na ukrajinská města mají podle něj podlomit morálku vojáků i civilistů a zároveň přerušit dodávky elektřiny, plynu a vody. Účinky ale zatím nejsou takové, jaké ruské velení předpokládalo, a navíc se tenčí zásoby munice.

Svých cílů zatím není schopná dosáhnout ani jedna strana: Rusům se nedaří neutralizovat důležité body kritické infrastruktury a ohrozit chod běžného života, Ukrajina zase nedokáže kontrolovat svůj vzdušný prostor a ruské rakety eliminovat.

Patová situace

Kromě dronů a raket posílaných na ukrajinská města Rusové intenzivně útočí v oblasti Donbasu, zejména okolo města Bachmut.

To má nejen vojenský význam vzhledem k probíhající ukrajinské ofenzívě východně od Charkova, ale i politicko-symbolický spočívající v ovládnutí celé Doněcké oblasti.

V tuto chvíli by k jednání o míru mohlo dojít snad jen působením třetí strany.

V okolí Bachmutu působí žoldáci z takzvané Wagnerovy skupiny i další početně malé skupiny čítající maximálně několik desítek vojáků.

„Otázkou je, zda je to záměr ruského velení, anebo důsledek toho, že úkolová uskupení o velikosti praporu Ukrajinci natolik eliminovali, že z nich zůstaly jen tyto malé bojové skupiny. Obojí může být pravda,“ zamýšlí se Petráš.

Čtěte také

„Morálka a bojový duch jednotek hraje velice důležitou roli. Řekl bych, že důležitější než materiální a zbraňové vybavení. Pokud chybí, tak v podstatě nelze dosáhnout nějakého významného operačního nebo strategického zisku. A to nyní sledujeme na straně ruské armády,“ uvádí expert.

Petráš zdůrazňuje, že mírová jednání se vždy odehrávají v kontextu dění na bojišti. „V tuto chvíli Ukrajina ani Rusko nedrží v rukou trumfy, aby druhou stranu přiměly přistoupit na jednání. V tuto chvíli by k tomu mohlo dojít snad jedině působením třetí strany, která by je dokázala přesvědčit, že je čas jednat,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.