Prase je velká zkumavka, v níž se snadno smíchá ptačí chřipka s lidskou, varuje biochemik Konvalinka
Ptačí chřipka celosvětově ohrožuje populace divokého i člověkem chovaného ptactva. Její přenos na lidského hostitele je zatím vzácný a dojde-li k němu, jsou průběhy infekce bezpříznakové nebo s příznaky mírnými. Je tedy důvod se tohoto viru obávat?
„Ptačí chřipka je pro biochemika velmi zajímavá,“ přiznává v pořadu Leonardo Plus Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Čtěte také
Tento virus je velmi odlišný jak od SARS-CoV-2, tak od RS-viru. „Má fragmentovaný genom, takže tam není RNA v jednom kuse, ale je tam osm jednotlivých kusů.“
„To je velmi důležité, protože ptačí chřipka může mít velmi vysokou smrtnost a vybít celý chov ptáků, ale naštěstí je velmi těžko přenosná na člověka. To vás opravdu musí nakažený pták poklovat nebo s ním musíte být ve velmi blízkém kontaktu.“
A i když se člověk ptačí chřipkou nakazí, tak ji nepřenese dál na další osoby nebo velmi málo pravděpodobně. „Ale tímto virem se velmi snadno nakazí prase, lehce se v něm virus šíří, stejně jako lidská chřipka.“
Vlhké a teplé prostředí semeništěm chorob
„Prase si tedy můžeme představit jako takovou velkou zkumavku, ve které setřepete fragmenty ptačích chřipek a viru lidské chřipky a ty se náhodně zkombinují respektive rekombinují.“
Čtěte také
V tomto ohledu jsou nebezpečná místa na planetě ta, kde mnoho vodních ptáků a drůbeže žije v blízkosti velkého množství prasat a lidí. „A to je jihovýchodní Asie. Do toho je to ještě vlhké a teplé prostředí, což je přirozené semeniště pro choroby,“ upozorňuje biochemik.
„A způsobem, který jsem se pokoušel popsat, kdy se fragmentované genomy smíchají uvnitř jednoho organismu a náhodně se zkombinují, vznikají právě ty varianty, o kterých se teď mluví, tedy H5N1, H8N3 a další.“
I ptačí chřipka sama může zmutovat do formy, která bude přenosná od člověka ke člověku.
Problém u těchto kombinací je, že jsou nepředvídatelné a jsou už přenosné na člověka právě z prasete. To představuje významný potenciál pro vznik nového typu nákazy.
Čtěte také
„Čili my musíme sledovat ptačí chřipku, protože stačí málo, aby z tohoto viru, který vybíjí velkochovy ptáků – což nám může být líto a poznáme to na tom, že se v obchodech zdražují vajíčka – nevznikla velká pandemie.“
Vědci dokonce poněkud riskantně hledali mutace, které ve viru ptačí chřipky způsobí, že se začne šířit mezi lidmi. „A našli je. Takže i ptačí chřipka sama může zmutovat do formy, která bude přenosná od člověka ke člověku,“ připomíná rizika spojená s tímto „zvířecím“ virem Jan Konvalinka.
Jaký vývoj má epidemie covidu-19 v Číně? Co nového věda zjistila o SARS-CoV-2? Co jsou to RS-viry a koho ohrožují nejvíce? Poslechněte si celé Leonardo Plus!
Související
-
Je tajuplný a zatím o něm skoro nic nevíme. Dlouhý covid ale existuje, tvrdí biochemik Konvalinka
Covid-19 tu s námi zůstane a musíme se s ním naučit žít. I přes vakcíny a léky zabraňující šíření viru v těle se ale lékaři stále častěji potýkají s tzv. dlouhým covidem.
-
Ptáci ve velkochovech nemají šanci. Nákaza se šíří kvůli stresu i koncentraci zvířat, míní odbornice
Ptačí chřipka v Česku. Proč se šíří? Jak zdraží vejce? Kolik slepic budou muset veterináři vybít? A dokážeme chovat drůbež tak, aby se nemoci nešířily a ptáci měli spokojený život?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.