Müllerová: Česko není progresivním hráčem. V Evropě klimatické snahy spíše brzdí, nebo nepodporuje

„Klimatická změna je naprosto globální problém, takže její řešení, i právní řešení, musí nutně začínat na mezinárodní úrovni, což se děje. A tam je role práva klíčová,” nastiňuje expertka na klimatické právo. 

Čtěte také

V Severní Africe už dnes lidé umírají žízní. Může za to klimatická změna, varuje arabistka Hrabalová

V pořadu Leonardo Plus vysvětluje, že vyjednávání klimatických dohod je obtížné i proto, že se na řešení musí shodnout státy s odlišnými zájmy. 

„Stačí si uvědomit, že řada států stále získává velké zisky z fosilních paliv,” poukazuje Müllerová. „A tyto státy budou těžko souhlasit s urychlením odklonu od fosilních paliv, přestože je to hlavní řešení, které by se mělo přijmout.”

Zatímco pro některé je řešení změny klimatu čistě politickou otázkou, jiní zdůrazňují podstatnou roli soudů a soudních rozhodnutí. 

„I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje odbornice. „Že ten problém už dospěl tak daleko a je tak závažný, že pokud je zjevné, že ho státy řeší nedostatečně, tak nastává role soudů, které do toho mohou promluvit.”

Klimatické žaloby 

Lidé se tak podle ní na soudy obracejí jako na „náhradní řešení,” i v situacích, kdy státy přijímají klimatická ujednání velmi pomalu a na základě nedostatečných dohod. První česká žaloba takového druhu u Ústavního soudu neuspěla. 

Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd|foto:Český rozhlas

„Tady šlo o to přimět český stát, aby jednal, řekněme, razantněji ve věci řešení klimatické změny,” popisuje expertka stížnost spolku Klimatická žaloba. „Co se ale týká toho, kolik má český stát konat, byl tam spor o to, jak rychlé, jak moc nebo jak kvantitativně vyjádřené má být snižování emisí,” nastiňuje. 

Právě to podle ní bylo klíčovým problémem žaloby. Pařížská dohoda z roku 2015, která je pro Česko právně závazná, stanovuje státům pouze kolektivní teplotní cíl. Globální teplota by se neměla zvýšit o více než 1,5 °C, maximálně 2 °C oproti předindustriální době. Stinnou stránkou dohody jsou ale podle expertky slabé formulace. 

„Je dobře, že máme alespoň to, protože kdybychom neměli ani Pařížskou dohodu, tak by na tom svět byl s globálním oteplováním bez pochyby mnohem hůře,” vyzdvihuje. „Je ale pravda, že je Pařížská dohoda slabá, je to slabý nástroj,” doplňuje a upozorňuje na fakt, že Česku konkrétní klimatické cíle chybí. 

„Brzdí, nebo nepodporuje” 

„Česko nemá žádným závazným způsobem stanoveny své klimatické cíle, neexistuje tady klimatický zákon,” zdůrazňuje Müllerová.  

„Česko není žádným progresivním hráčem v Evropské unii ve věci klimatické změny nebo jejího řešení. To je asi evidentní. Spíše v Evropě klimatické snahy brzdí, nebo nepodporuje,” doplňuje i pro kontext české klimatické žaloby podané proti vládě a několika ministerstvům.

Čtěte také

Brčka bez plastu, nebo daně? Planetě víc pomůžete tím, jak hlasujete u voleb, radí greenfluenceři

Z politických řad se někdy ozývají i hlasy pro odstoupení od jiných klimatických legislativ, například Green Dealu. Takové nařízení už je ale pro Česko závazné, vysvětluje expertka.

„Odstoupit od Green Dealu jako Česká republika nelze, takové prohlášení po právní stránce nedává smysl.” Politická reprezentace se podle ní mnohdy opírá o ne vždy platné tvrzení, že česká společnost není ochraně klimatu nakloněna. 

„Domnívám se, že úlohou politiků není jen slepě následovat veřejné mínění, ale zároveň společnost nějakým způsobem správně informovat a edukovat,” uzavírá expertka na klimatické právo. „Politici by měli sledovat veřejné blaho, veřejný zájem. A ten v ochraně klimatu určitě nesměřuje proti ochraně klimatu, to je úplně evidentní.”

Má se změna klimatu řešit u soudu? Kolik je na světě klimatických žalob? A co se změní pro Spojené státy, pokud znovu odstoupí od Pařížské dohody? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.