Žraloci proti klimatickým změnám: Jako predátoři chrání mořskou trávu, která ukládá oxid uhličitý
Populace žraloků celosvětově klesá. Zvýšení jejich počtu by přitom mohlo oceánům pomoci být odolnější vůči změnám klimatu, upozorňuje server britské veřejnoprávní stanice BBC. Platí to navzdory notoricky známé špatné pověsti žraloků mezi lidmi. Mořští dravci jsou ale zásadní pro zdraví mořského ekosystému.
Mořské krávy spásají mořskou trávu na dně Žraločí zátoky v západní Austrálii. Pro žraloky jsou právě mořské krávy oblíbenou kořistí. Zvláště tygří žraloci jsou v této zátoce častými návštěvníky.
Čtěte také
Udržováním populace mořských krav na uzdě napomáhají tygří žraloci ve Žraločím zálivu tomu, aby se tam dařilo paloučkům s mořskou trávou. Rozkvetlá louka s mořskou trávou ukládá v poměru na svou rozlohu dvakrát tolik oxidu uhličitého než lesy na souši.
U australského severovýchodního pobřeží nicméně klesla populace tygřích žraloků nejméně o 71 procent, a to především kvůli nadměrnému rybolovu. Úbytek počtu tygřích žraloků znamená, že býložravci spásají obrovské množství mořské trávy a ve vegetaci se tak zachytí méně oxidu uhličitého. Hlavně v Karibiku a Indonésii, kde se populace žraloků také zmenšila, je právě nadměrné spásání trávy býložravci už skutečně vážnou hrozbou
Úbytek mořské trávy ale také oslabuje schopnost ekosystémů zotavit se z následků extrémních klimatických. Jedna z nejhorších vln veder v Západní Austrálii přišla v roce 2011, kdy teplota oceánu narostla o pět stupňů Celsia, a to po dobu dvou měsíců.
Vlna veder byla tehdy katastrofální pro dominantní druhy mořské trávy v zátoce. Ty tvoří bohaté, husté louky, které zadržují sedimenty a poskytují potravu pro býložravce.
Odolnost oceánských ekosystémů
Ve Žraločí zátoce byli podle BBC tygří žraloci do určité míry schopni obnovit rovnováhu udržováním nízkých počtů mořských krav. Nedocházelo tak k úplné ztrátě mořské trávy v zálivu. Mezi vědci to ale vyvolalo otázku: co kdyby v zátoce chyběli žraloci – přežil by místní ekosystém?
Čtěte také
Výzkumníci pod vedením Roba Nowickiho z Floridské mezinárodní univerzity svá pozorování uskutečnili ve východní Austrálii, kde byl počet žraloků nižší a mořské krávy se do značné míry nerušeně pásly. Vědci sledovali rychlou ztrátu porostu mořské trávy a to, že se ekosystém začal měnit k tropičtějšímu obrazu.
Pokud bude populace žraloků dál klesat rychlým tempem, bude pravděpodobně ohrožena také odolnost oceánských ekosystémů vůči extrémním klimatickým událostem.
Pokud jde o zvýšení počtu žraloků, ochránci přírody stojí proti silnému nepříteli: rybářskému průmyslu. Podle Nowickiho sice došlo k posunu směrem k udržitelnějšímu rybolovu, velká část odvětví ale své metody stále neupravila. A to je prý hlavní důvod, proč mnoho mořských predátorů dál hyne.
Hlavně snížit emise
Kromě podpory udržitelného rybolovu je z pohledu vědců jedinou cestou, jak skutečně chránit mořský život, snížení globálních emisí skleníkových plynů. Pokud chceme zachovat naše ekosystémy i v příštích stoletích, budeme muset vyřešit změnu klimatu a současně lépe chránit jednotlivé druhy.
Čtěte také
I když se populace žraloků obnoví nebo alespoň rozšíří, jejich příspěvek ke snižování oxidu uhličitého bude jen malou součástí celého úsilí o zmírňování klimatických změn. Žraloci však mají nepopiratelný příznivý účinek na řadu mořských ekosystémů. Zejména tím, že ekosystémy posilují – a ty pak budou vstřebávat více oxidu uhličitého, uzavírá stanice BBC.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravila Magdaléna Fajtová.
Uslyšíte, že Rusko si v časech energetické krize pomáhá exportem surovin a zesiluje svůj mezinárodní vliv. Koronavirová pandemie donutila vůdce izolované Severní Koreje ke změně chování. Připomínání pekingského masakru z roku 1989 bývalo výsadou obyvatel Hongkongu. Už to ale neplatí. A jaký smysl má stále pořádat summit Hnutí nezúčastněných zemí?
Související
-
Doba uhelná nepatří minulosti. Hlad po uhlí roste v Číně i v Evropě, může to ohrozit klimatické cíle
Spalování uhlí tvoří 45 procent skleníkových plynů, které lidstvo do atmosféry vypouští. Jeho cena je dnes nejvyšší od roku 2008, kdy poptávku snížila finanční krize.
-
Nebýt klimatické změny, extrémní deště by byly míň časté i slabší, píše se v nové zprávě WWE
Extrémní deště a s tím související povodně v Evropě mohou být častější než dřív, píší vědci ve zprávě World Weather Attribution.
-
Velký bariérový útes ohrožují klimatické změny. Australská vláda ho ale odmítá zapsat do UNESCO
Zařadit útes na seznam UNESCO by mohlo otřást důvěrou Australanů ve schopnost jejich vlády pečovat o tento přírodní div. UNESCO by mohlo tlačit vládu k nižším emisím CO2.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.