Žraloci proti klimatickým změnám: Jako predátoři chrání mořskou trávu, která ukládá oxid uhličitý

Mořské krávy spásají mořskou trávu na dně Žraločí zátoky v západní Austrálii. Pro žraloky jsou právě mořské krávy oblíbenou kořistí. Zvláště tygří žraloci jsou v této zátoce častými návštěvníky.

Čtěte také

Pokud budeme lovit žraloky dnešním tempem, přijdeme o ně, varuje americký biolog

Udržováním populace mořských krav na uzdě napomáhají tygří žraloci ve Žraločím zálivu tomu, aby se tam dařilo paloučkům s mořskou trávou. Rozkvetlá louka s mořskou trávou ukládá v poměru na svou rozlohu dvakrát tolik oxidu uhličitého než lesy na souši.

U australského severovýchodního pobřeží nicméně klesla populace tygřích žraloků nejméně o 71 procent, a to především kvůli nadměrnému rybolovu. Úbytek počtu tygřích žraloků znamená, že býložravci spásají obrovské množství mořské trávy a ve vegetaci se tak zachytí méně oxidu uhličitého. Hlavně v Karibiku a Indonésii, kde se populace žraloků také zmenšila, je právě nadměrné spásání trávy býložravci už skutečně vážnou hrozbou

Mořská kráva|foto:Shutterstock

Úbytek mořské trávy ale také oslabuje schopnost ekosystémů zotavit se z následků extrémních klimatických. Jedna z nejhorších vln veder v Západní Austrálii přišla v roce 2011, kdy teplota oceánu narostla o pět stupňů Celsia, a to po dobu dvou měsíců.

Vlna veder byla tehdy katastrofální pro dominantní druhy mořské trávy v zátoce. Ty tvoří bohaté, husté louky, které zadržují sedimenty a poskytují potravu pro býložravce.

Odolnost oceánských ekosystémů

Ve Žraločí zátoce byli podle BBC tygří žraloci do určité míry schopni obnovit rovnováhu udržováním nízkých počtů mořských krav. Nedocházelo tak k úplné ztrátě mořské trávy v zálivu. Mezi vědci to ale vyvolalo otázku: co kdyby v zátoce chyběli žraloci – přežil by místní ekosystém?

Čtěte také

Nejen velké, ale i menší samice pomáhají udržovat stavy lovených ryb. Ukázal to výzkum u korálových útesů

Výzkumníci pod vedením Roba Nowickiho z Floridské mezinárodní univerzity svá pozorování uskutečnili ve východní Austrálii, kde byl počet žraloků nižší a mořské krávy se do značné míry nerušeně pásly. Vědci sledovali rychlou ztrátu porostu mořské trávy a to, že se ekosystém začal měnit k tropičtějšímu obrazu.

Pokud bude populace žraloků dál klesat rychlým tempem, bude pravděpodobně ohrožena také odolnost oceánských ekosystémů vůči extrémním klimatickým událostem.

Pokud jde o zvýšení počtu žraloků, ochránci přírody stojí proti silnému nepříteli: rybářskému průmyslu. Podle Nowickiho sice došlo k posunu směrem k udržitelnějšímu rybolovu, velká část odvětví ale své metody stále neupravila. A to je prý hlavní důvod, proč mnoho mořských predátorů dál hyne.

Hlavně snížit emise

Kromě podpory udržitelného rybolovu je z pohledu vědců jedinou cestou, jak skutečně chránit mořský život, snížení globálních emisí skleníkových plynů. Pokud chceme zachovat naše ekosystémy i v příštích stoletích, budeme muset vyřešit změnu klimatu a současně lépe chránit jednotlivé druhy.

Čtěte také

„Korály jsou tak krásné, protože jsou mrtvé.“ Stojíme před katastrofou, varuje filmař Lichtag

I když se populace žraloků obnoví nebo alespoň rozšíří, jejich příspěvek ke snižování oxidu uhličitého bude jen malou součástí celého úsilí o zmírňování klimatických změn. Žraloci však mají nepopiratelný příznivý účinek na řadu mořských ekosystémů. Zejména tím, že ekosystémy posilují – a ty pak budou vstřebávat více oxidu uhličitého, uzavírá stanice BBC.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravila Magdaléna Fajtová.

Uslyšíte, že Rusko si v časech energetické krize pomáhá exportem surovin a zesiluje svůj mezinárodní vliv. Koronavirová pandemie donutila vůdce izolované Severní Koreje ke změně chování. Připomínání pekingského masakru z roku 1989 bývalo výsadou obyvatel Hongkongu. Už to ale neplatí. A jaký smysl má stále pořádat summit Hnutí nezúčastněných zemí?