„Korály jsou tak krásné, protože jsou mrtvé.“ Stojíme před katastrofou, varuje filmař Lichtag
Moře a oceány čelí kvůli klimatické změně významné hrozbě. Cestovatel a filmař Steve Lichtag si to poprvé uvědomil už před více než třiceti lety, když v Karibiku natáčel mezi korálovými útesy: „Narazili na takový útvar překrásných, svítivě bílých korálových útesů, korálů. Tenkrát jsem svému kolegovi, mořskému biologovi, říkal, jak jsou úžasné. On se na mě podíval a řekl mi: ‚Jsou tak krásné, protože jsou mrtvé.‘“
Podstatná část české veřejnosti i politiků přitom v minulých letech byla vůči klimatické změně a roli člověka v ní skeptická.
Čtěte také
„Mám pocit, že my lidé si jakoukoliv hrozbu nebo problém nechceme připustit až do okamžiku, kdy doslova umíráme. Je hromada teoretiků, kteří razí svoji teorii, že planeta se sama o sebe postará. Bohužel, myslím si, že planeta se už sama o sebe není schopná postarat,“ domnívá se Lichtag.
„Civilizační boom a způsob, jakým žijeme a hospodaříme a jak jsme si zvykli na luxus, který nepotřebujeme k životu, to se tak významně podepsalo na oceánech, že teď stojíme před pootevřenými dveřmi katastrofy,“ zdůrazňuje.
Civilizační boom a způsob, jakým žijeme a jak jsme si zvykli na luxus, který nepotřebujeme, to se významně podepsalo na oceánech.
Steve Lichtag
Klimatická změna už podle něj zasáhla každé místečko na planetě, jen někde to zatím není tolik znát. Naopak nejvíce se podepsala na Velkém bariérovém útesu v Austrálii.
Za oteplováním planety podle něj stojí celá řada faktorů, problém vidí u velkých korporací, silné rybářské lobby i vlád. „Dnes je dost lidí, kteří si uvědomili situaci a stav hlubin oceánů. Snaží se. Ale víte, jak to je. Jednotlivec toho sám moc neudělá. Ani miliony jednotlivců nejsou dostatečně silní proti vládám, které rozhodují,“ podotýká.
Čtěte také
„Lidé se ptají: ‚No a co já mám udělat?‘ Já říkám, že musí začít na své zahrádce, protože to, že někam nezahodíš plastovou lahev nebo nějaký odpad v lese, do potoka, tak tím chráníš oceány a také sám sebe,“ doplňuje.
Lichtag založil mezinárodní filmový festival Voda Moře Oceány, v rámci něhož se snaží o osvětu a vzdělávání: „Pořádáme přednášky a vysvětlujeme lidem vlastně, v jakém stavu oceány byly před třiceti čtyřiceti lety a v jakém stavu jsou teď a do jakého do jakého o černého tunelu se vlastně naše oceány řítí.“
Ať už je to hezký, ošklivý, chytrý, hloupý, blbý – ať všichni točí, ať nosí důkazy z oceánů a vytvářejí tím povědomí.
Steve Lichtag
Zdůrazňuje, že natáčení filmu je nákladná a komplikovaná záležitost. Navíc prý docházelo k tomu, že o filmy mapující klimatickou změnu a její dopady na oceány nechtěly komerční televize vysílat, protože by podle nich nezaujaly dost diváků.
Čtěte také
Současně oceňuje, že přibývá amatérských filmařů amatérů:
„Ať už je to hezký, ošklivý, chytrý, hloupý, blbý – ať všichni točí, ať nosí důkazy z oceánů a vytvářejí tím povědomí. Čím více se bude mladá generace dívat na to, co se v oceánech děje, tím více k tomu získají vztah a budou chápat, co mají sami dělat, aby oceánům pomohli,“ věří dokumentarista.
Jak dopadají klimatické změny na světové oceány a jejich faunu a flóru? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Strach o přírodu nás spojuje, možná řešení klimatické krize rozdělují. Dva regiony, dva příběhy
Zatímco obavy ze změny klimatu sdílejí všechny vrstvy obyvatel, chování se liší. Čím jsou rozdíly dané zjišťovali na konkrétních příbězích reportéři Českého rozhlasu.
-
Jan Fingerland: Jak klima mění světovou politiku
I když se státy nezajímají o změny klimatu, klima se zajímá o státy. Tak by se dal obměnit starý postřeh. Globální změny podnebí se dějí bez ohledu na to, co je způsobuje.
-
Uhlíkovou neutralitu zvládneme, jen když přestaneme spalovat fosilní paliva, myslí si expert
Většina české společnosti chce s klimatickou změnou něco dělat. Dokazuje to nový sociologický průzkum pro Český rozhlas.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka