Po covidových omezeních se ztišil hluk v oceánech. Vědci zkoumají, jak se zvířatům zlepšily podmínky
Pandemie covidu-19 o něco zmírnila zamoření světových oceánů hlukem z lidské činnosti, který má podle vědců zničující dopady na většinu podmořského života. Pandemické „ztišení“ je podle nich dobrá příležitost, jak uvažovat o zlepšení.
Hluk z lidské činnosti podle četných výzkumů z poslední doby přetváří „zvukovou krajinu“ v oceánech, hlučnost však během roku 2020 poklesla až o dvacet procent, uvedl pro BBC mořský ekolog a oceánograf Carlos Duarte z Univerzity Krále Abdulláha.
Čtěte také
Podrobnější měření hluku vědci právě zpracovávají – celosvětový výzkum nazvali Rok ztichlých oceánů (The year of the quiet ocean). Využívají k tomu síť asi dvou set vybraných podmořských mikrofonů a chtějí srovnat míru hluku před covidem, během pandemických omezení i po nich.
Příznivé informace z různých míst světa se objevují už od loňského roku. Mezinárodní fond na ochranu zvířat (IFAW) si třeba všímá, že prakticky utichl provoz velkých výletních lodí navštěvujících exotické destinace. Kvůli nejrůznějším personálním a logistickým omezením poklesl i provoz nákladních zaoceánských lodí. Na různých místech světa se tak zlepšují podmínky například pro komunikaci velryb.
„Před padesáti lety se mohli plejtváci obrovští dorozumívat z jedné strany Atlantiku na druhou. Od té doby se jim zhoršil ‚doslech‘ až o devadesát procent. Zpomalením lodí o deset procent se ale hluk sníží o čtyřicet procent,“ připomněl Andreas Dinkelmeyer z IFAW.
Čtěte také
Zvuk ve vodě šíří rychleji a na větší vzdálenost než ve vzduchu. Jenže to platí nejenom pro hlasy velryb, delfínů a dalších živočichů, ale i pro hluky z lidské činnosti. Ve vodě se nedají stavět protihlukové stěny a velká loď je tudíž slyšet stovky kilometrů daleko.
Hluk proto vědci považují za druh znečištění. Je ale zajímavé tím, že když se odstraní jeho zdroj, příroda se z něj zotavuje velmi rychle a bez větších následků. Problém s hlukem v oceánech je tak relativně lépe řešitelný než znečištění umělohmotným odpadem.
Rok 2020 považují za nejtišší za poslední dvě desetiletí i „suchozemští“ vědci. Nejen odborníci, ale i uživatelé sociálních sítí přinášejí důkazy o plachých zvířatech navštěvujících města. Na druhou stranu si správci chráněných území v Česku a Slovensku postěžovali, že se zvýšeným zájmem o návštěvy přírody přibylo i hluku od neukázněných návštěvníků.
Poslechněte si souhrn Martina Srba.
Související
-
Který táta může říct, že tráví tolik času se svou dcerkou a ženou? Jiří Denk se s nimi plaví po moři
Cestovatel Jiří Denk se vydává s plachetnicí do vod oceánů už 13 let, ty mořské brázdí celých 19. Na výpravách ho teď doprovází žena Petra a dcera Hanička.
-
O schopnosti korýšů promíchat oceán, evolučním úspěchu ryb a o dezorientovaném potěru
Přímo z AFO Olomouc debatují mořský biolog Adam Petrusek, bioinformatik a molekulární genetik Jan Pačes, herci Lenka Kočišová a Lukáš Burian. Připravila Martina Mašková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
