Písně plejtváků pomohou s průzkumem oceánské kůry. Jak, na to přišel český vědec
Výzkum velrybích písní by mohl odhalit podpovrchové struktury v hlubokých mořích. I když podmořským geologům velrybí písně většinou vadí, český vědec Václav Kuna z Geofyzikálního ústavu Akademie věd objevil, že by šly využít. Jejich odrazy ode dna totiž pomohou určit složení a sílu spodních vrstev oceánské kůry.
Seismologové, kteří zkoumají třeba otřesy na dnech moří, mají u dna stanice, které zaznamenávají nejrůznější vlny včetně těch zvukových a tedy i zvuky které vydávají velryby. Tihle obři, v tomhle případě plejtvák myšok, jsou velmi hlasití a jejich zpěv se může nést až tisíce kilometrů.
Ve zvuku velrybí písně, kterou zaznamenal český vědec Václav Kuna, jsou důležité dva opakující se pulsy. První je hlasitější a vždy asi po dvou sekundách mírně slabší, což je ozvěna, která je pro vědce důležitá. Zvuk je desetkrát zrychlený, protože původní zvuková frekvence těchto velryb je tak nízká, že je lidské ucho neslyší.
Velrybí screening oceánské kůry
Pod hladinou moře jsou to průměrně tři až čtyři kilometry ke dnu oceánu, kde začíná oceánská kůra: jako první jsou to sedimenty, pak vrchní vrstva vyvřelin a spodní vrstva.
Jak celý princip podpovrchového zobrazování funguje, vysvětluje autor studie Václav Kuna z Geologického ústavu Akademie věd, který velrybí písně zkoumal na Oregonské univerzitě ve Spojených státech:
Čtěte také
„Když velryba vytvoří zvuk, šíří se všemi směry. Paprsky se šíří po různých trajektoriích, které prochází všemi vrstvami v zemské kůře a různě se odráží a vrací se na seismologickou stanici“.
Při nárazu zvukové vlny na nějaké rozhraní ve spodních vrstvách zemské kůry část energie projde a část se odrazí. Vědci pak díky tomu dokážou přesně rozeznat, kde začíná pod povrchem jaká vrstva a jak je tlustá.
„To dokážeme zjistit z času příchodu jednotlivých vlnových skupin. Vidíme totiž, jak rychle na stanici přicházeli jednotlivé vlnové skupiny, a tom základě dokážeme spočítat jejich trajektorii a jaké byly vlastnosti vrstev ve kterých se vlna šířila.“
Nová studie, na níž se podílel také John L. Nábělek, vyšla v prestižní vědeckém časopise Science.
Velrybí písně a vzduchová děla
Standardně se v seismickém průzkumu podpovrchových struktur využívá takzvaných vysokotlakých vzduchových děl, která ve vodě vytváří akustické signály. Tento způsob je ale drahý a problematický, protože se přichází na to, že zvířatům v moři škodí.
Čtěte také
Tyto dva aspekty jsou na druhé straně výhodou sběru dat pomocí zvuků velryb. Nevýhodou sice je, že to není tak přesná metoda, ale v oblastech kde jsou velryby, by mohla být velmi levná.
Hlavní aplikace obou metod je pak ve výzkumu a přesnější lokalizaci mořských zemětřesení. „Kromě toho ale znalost oceánské kůry využívá geologie nebo klimatologie, takže to jsou další možné aplikace. Osobně bych ale nejvíce doufal, že tento článek může ukázat, že velrybí zvuky i zvuky dalších zvířat v oceánu obsahují nejen informaci o živočichovi, ale nesou informaci i o samotném oceánu a o okolí, ve kterém se šíří,“ uzavírá Václav Kuna.
Celé vysvětlení principu využití písní plejtváka myšoka si můžete poslechnout v audiozáznamu. Komentuje to Ondřej Ševčík.
Související
-
Studie odhalila, že drobné částice z pneumatik jsou hlavním zdrojem mikroplastů v oceánu
Na základě výzkumu se zjistilo, že ze silnic do oceánů každoročně odvane až 200 000 tun drobných plastových částic.
-
Život v oceánech můžeme ještě pořád úplně zachránit, říká nová studie
Lidstvo má pořád ještě šanci zachránit život v mořích a oceánech. Pokud začne hned, vyčerpaná flóra i fauna se do roku 2050 úplně uzdraví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka