Život v oceánech můžeme ještě pořád úplně zachránit, říká nová studie

Podle studie mezinárodního Max Planckova institutu se jazyk na internetu, hlavně v akademickém prostředí, začal po nástupu AI nápadně podobat výstupům samotných chatbotů. Vědci mluví o postupném, ale zásadním vlivu – nejen na výběr výrazů, ale i na celkové vyznění komunikace. Umělá inteligence nás podle nich posouvá směrem k jazykové neutralitě, uhlazenosti a textové dokonalosti, která je precizní, ale citově prázdná. Informoval o tom web Vice.

Jde o součást širšího trendu, který se neomezuje jen na velké jazykové modely. I zdánlivě nenápadné nástroje jako automatické opravy, chytré odpovědi nebo prediktivní psaní formují, co a jak říkáme. A podle výzkumů se ukazuje, že jakmile lidé zjistí, že se s nimi baví stroj – nebo že druhá strana používá AI – mění se celá atmosféra konverzace. Mizí důvěra i spontánnost.

Z lidské komunikace se tak pomalu ztrácí právě to, co ji dělá lidskou: nejistota, nedokonalost, osobní styl. AI totiž nemá problém s tím najít správná slova – ale neumí se projevit jako člověk. Nedokáže napodobit jazykové odchylky, regionální výrazy ani jemné nuance, které dělají každého z nás jazykově jedinečným. A tak hrozí, že jednou budeme všichni znít stejně. Správně, bezchybně – a trochu jako klon někoho, kým jsme nikdy nebyli.

Nová studie publikovaná v časopise Nature Ecology and Evolution varuje, že do roku 2124 může vyhynout přes 500 ptačích druhů. To je trojnásobek úbytku, který lidstvo zaznamenalo za posledních 500 let. Vědci z britské Univerzity v Readingu a Centra pro výzkum velryb v USA analyzovali údaje o téměř všech známých ptačích druzích a došli k závěru, že i kdyby ničení přírody, lov a klimatická krize skončily v tento okamžik, asi 250 druhů už stejně nepůjde zachránit. Už teď jsou totiž na samé hranici vyhynutí.

Za hlavní příčinu vymírání ptáků označují vědci úbytek přirozeného prostředí, způsobený hlavně zemědělskou expanzí. „Mnoho druhů už je tak ohrožených, že nestačí jen omezit lidské zásahy. Potřebují aktivní záchranné programy, odchov v zajetí a obnovu přirozených stanovišť,” říká pro web The Guardian hlavní autorka studie Kerry Stewartová.

Příklady z praxe ukazují, že to jde. Kondor kalifornský v 80. letech v přírodě vymřel, ale díky umělému odchovu a vypouštění do přírody dnes žije přes 350 jedinců. V Británii se díky obnově mokřadů do přírody vrátil třeba bukač velký, jehož populace je dnes nejvyšší za dvě staletí.

Podle vědců ale jen izolované zásahy nestačí. Je třeba systémově chránit přírodu a radikálně snížit dopady zemědělství, těžby, lovu i klimatických změn. Jinak ptačí zpěv z mnoha koutů planety zmizí nadobro.

Pozorování probíhalo mezi dubnem a červencem 2024 v oblasti jižní části Sališského moře, kde žije ohrožená populace tzv. Southern Residents – 73 kosatek, které se dlouhodobě pohybují mezi kanadským Vancouverem a americkým státem Washington. Vědci během dvanácti dnů zaznamenali 30 případů, kdy si kosatky trubicovité kusy chaluh, zvaných kelp, pokládaly na záda nebo si je navzájem třely o tělo. 

Podle výzkumného týmu může jít o formu společenského chování podobnou vzájemnému čištění srsti u primátů. U savců se takové doteky často pojí s budováním a udržováním vztahů ve skupině. Výzkumníci proto chování pojmenovali „allokelping” – po vzoru allogroomingu, známého třeba u opic. „Nepřekvapuje mě, že mají tak sofistikované způsoby interakce. Víme, že mezi sebou vytvářejí hluboké vztahy, jsou velmi inteligentní a dokážou řešit problémy,“ uvedl pro BBC hlavní autor studie Michael Weiss.

Díky leteckým záběrům z dronů, které vědci používají už téměř deset let, získal výzkumný tým jedinečný pohled do podvodního života kosatek. Nově zachycené používání chaluh jako jednoduchých nástrojů ukazuje, jak komplexní a vyspělou společnost tito mořští savci tvoří. V některých případech se navíc do kelpových masáží zapojovali jedinci s olupující se kůží, což naznačuje i možnou zdravotní funkci allokelpingu – třeba jako způsob, jak si ulevit od svědění.

Výzkum, na kterém spolupracovali vědci z Centra pro výzkum velryb ve Washingtonu a britské Exeterské univerzity, navazuje na práci biologa Kena Balcomba, který začal tuto jižní populaci kosatek sledovat už v 70. letech, kdy čelila hrozbě odchytu pro mořské parky.

Osmatřicetiletá Anika se do pohraničního města Guben přestěhovala před osmi měsíci. Narodila se ve východním Berlíně a na stejném sídlišti strávila většinu života. Serveru Deutsche Welle řekla, že ji čím dál víc trápilo zdražování a rostoucí nerovnosti v německé metropoli. Když zjistila, že Guben nabízí bydlení na zkoušku zdarma, neváhala prý dlouho. Město úplně zdarma pronajímá byty na 4 týdny v naději, že se tam lidem zalíbí a budou chtít na východě Německa zůstat.

Podobný program už poněkolikáté spouští taky Eisenhüttenstadt, který v průmyslové Lužici vznikl jako první německé město „na zelené louce.“ Jak jeho název napovídá, za socialismu v něm fungovala velká ocelárna. Vzniklo ve stylu socialistického realismu a dalo by se přirovnat k ostravské čtvrti Poruba nebo městu Havířov. Z informací na webu Eisenhüttenstadtu vyplývá, že byt zdarma může získat každý, kdo má trvalý pobyt v Německu nebo v jiné zemi EU a zároveň platné pracovní povolení.

Anika si podle svých slov může dovolit 100metrový byt v Gubenu za méně peněz, než by v Berlíně platila za garsoniéru. Celá oblast bývalé NDR prochází od sjednocení se Západním Německem demografickými změnami. V Gubenu žilo v roce 1995 podle Deutsche Welle 29 100 lidí, teď je to asi 16 600 a počítá se s dalším úbytkem. Podle starosty Freda Mahro městu chybí celá generace. Mladí lidé totiž odešli a stále odcházejí do západních spolkových zemí, které nabízejí lepší podmínky k životu. V oblasti chybí taky pracovní příležitosti, velké průmyslové podniky totiž po sjednocení často zkrachovaly.

Mezi státy Evropské unie vyčnívá Litva, která má nejvyšší věkovou hranici pro prodej alkoholu. Koupit si ho můžou jen lidi starší 20 let. Podle serveru Euronews taky přísně omezuje dobu, kdy se smí alkohol prodávat. V supermarketu ho neseženete před 10. hodinou dopoledne a po 8. hodině večer. V neděli prohibice začíná už v 15 hodin. Švédsko nebo Finsko prodávají alkohol ve speciálních prodejnách s názvem Systembolaget, respektive Alko. I ony mají velmi omezenou otevírací dobu, v neděli mají zavřeno úplně.

V Turecku zase zakázali většinu nikotinových alternativ k cigaretám. V obchodech už se nedají sehnat vaporizéry, tabákové sáčky ani nahřívaný tabák. Klasické cigarety se prodávají v černých krabičkách bez atraktivních obalů. Velká Británie šla cestou postupného zvyšování věkové hranice. Lidi, kteří se narodili po roce 2009 si tak už cigarety v obchodě nekoupí.

Česko podle žebříčku agentury Epicenter stojí na 26. místě z 29. Snáz se dá k neřestem dostat jen v Itálii, Lucembursku a Německu. U našich západních sousedů se slabší alkohol dá sehnat už od 16 let. Tuzemská poslanecká sněmovna teď schválila zákon, který omezí prodej energetických nápojů. Nově by se měly dát pořídit až od 16 let věku. Server idnes.cz píše, že návrh počítá se zákazem prodeje ve školách. Třeba v Polsku jsou dostupné až od 18 let. Finsko zase zvýhodňuje v obchodech nápoje v zero verzích, tedy ty s umělými sladidly namísto cukru.

Podle serveru Ekonews se samosprávy na stále teplejší počasí snaží připravovat systematicky. Například hlavní město má zpracované dva klíčové dokumenty, Strategii adaptace na změnu klimatu a Klimatický plán. Na základě nich do dříve vydlážděných ulic přidává stromořadí a experimentuje taky s odolnějšími druhy.

Dvě největší česká města chystají mapy, které obyvatele navedou na veřejně přístupná místa, kde se dá ochladit – tedy třeba vnitrobloky nebo pasáže. Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek Ekonews řekl: „Naše tiskové středisko v letních měsících publikuje na webu a na sociálních sítích články a příspěvky týkající se ‚cool zón‘. Například které kostely nebo jiné chladivé prostory mohou lidé navštívit, texty s přehledy koupališť.“

Do boje proti vedru se ale vydávají i soukromníci. Na Facebooku vznikla iniciativa Dolej si, která mapuje restaurace, kde lidem zdarma dolijí vodu v případě, že jim došla. Místa pak do databáze můžou přidávat i sami uživatelé. Server Mapy.cz zase po zadání hesla „voda“ najde nejbližší fontánku, kde se lidi můžou zchladit.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu u nás postupně přibývá tropických dnů i nocí. Průměr mezi lety 1990 a 2023 byl 41 tropických dnů ročně. Loni bylo víc než 30 stupňů Celsia hned.

V rámci studie prozkoumali téměř dvě miliardy slov použitých v online novinových článcích na firemních stránkách, blozích a dalších internetových zdrojích. Lingvisti procházeli weby ve 20 anglicky mluvících regionech. Z datasetu vyloučili sociální média, která jsou složitější na analýzu. Informoval o tom web Deutsche Welle (DW).

Ze všech zdrojů následně vytvořili seznam přibližně 600 vulgárních slov. Do seznamu zařadili i slova jako „WTF“ a další podobné výrazy. Následně analyzovali, jak často se vulgarity objevovaly v nalezených dokumentech online, informuje web The Guardian.

Studie ukázala, že Spojené státy jsou nejvulgárnější zemí, přičemž na každých sto tisíc slov připadá přibližně 36 nadávek. Britové se umístili na druhém místě s přibližně 25 vulgarismy na stejné množství slov. Naopak, Bangladéšané skončili na poslední příčce, s pouhými 7 vulgarismy na sto tisíc slov.

V rámci výzkumu určili lingvisté i nejpoužívanější slovo pro každý národ. Tabulku používaných výrazů lze nalézt ve studii.

Pro australský tým, který na výzkumu pracoval, byly výsledky údajně překvapením. Jejich vlastní země je totiž často považována za tu, kde se lidé chovají uvolněněji a častěji používají vulgární výrazy. Přitom skončili až na třetím místě. Důvodem takového rozdílu by mohla být anonymita online prostoru. „Různé kultury mají různé normy pro to, co je považováno za přijatelné. Zdá se, že Američané jsou na internetu jednoduše shovívavější,“ uvedl pro DW Martin Schweinberger, lingvista z Queenslandské univerzity v Austrálii. 

Jisté je, že k orientaci ptáci využívají zrak. A to hlavně ti, kteří létají nad pevninou. Zapamatují si známé orientační body, jako jsou řeky, horské masivy a podobně. Ptáci, kteří migrují nad mořem, zase víc využívají čich. Dokazuje to výzkum, během něhož mořskému buřňákovi šedému zablokovali nosní dírky. Dokázal se zorientovat nad pevninou, ale při letu nad mořem se ztratil.

Ptáci se také pravděpodobně orientují podle hvězd a slunce. Další výzkum dokazuje, že ptáky mate umělé osvětlení, kvůli kterému se nedokážou správně orientovat. Cestu ale dokážou najít i podle smyslu zvaného magnetorecepce. Ten ptákům umožňuje vnímat magnetické pole Země, která se tvoří pohybem roztavených kovů v jádru naší planety. Například jedna studie zjistila, že změna magnetických polí kolem holubů narušila jejich schopnost se vrátit domů.

Pravděpodobné také je, že ptáci skládají všechny své dovednosti dohromady, jak uvedl Peter Hore, oxfordský chemik. „Jsme si docela jistí, že různé signály mají během jejich cesty různé důležitosti,“ dodal. Podle odborníků bude pochopení migrace klíčové pro budoucnost ochrany ptáků. Mohli by totiž konečně zjistit, jak ptáky přesouvat na bezpečnější místa.

Každé slovo v AI dotazu je přetvořeno na řetězce čísel a odesláno do obrovských datových center, kde jsou prováděny desítky rychlých výpočtů, aby generovaly odpovědi. Některá z těchto center jsou větší než fotbalová hřiště a často jsou napájena uhelnými a plynovými elektrárnami. Informoval o tom web Frontiers.

Nová studie publikovaná v Frontiers in Communication porovnává 14 různých modelů a ukazuje, že složitější dotazy vedou k vyšším emisím oxidu uhličitého než jednodušší, a že modely s přesnějšími odpověďmi mohou vyprodukovat až 50krát více CO².

„Environmentální dopad dotazování LLM je silně ovlivněn tím, jakým způsobem model uvažuje — explicitní procesy uvažování výrazně zvyšují spotřebu energie a emise uhlíku,“ uvedl pro CNN hlavní autor studie Maximilian Dauner z Hochschule München University of Applied Sciences.

Podle autorů studie mohou uživatelé sami přispět k omezení spotřeby energie. Dauner doporučuje být při komunikaci s AI co nejvíce přímí. Uživatelé by měli například definovat délku odpovědi nebo rovnou uvést, že nepožadují podrobné vysvětlení. Dauner taky dodává, že i každé „prosím“ a „děkuji“ určené jazykovému modelu stojí zbytečnou energii.