Doba uhelná nepatří minulosti. Hlad po uhlí roste v Číně i v Evropě, může to ohrozit klimatické cíle

Pokud chceme globální oteplování omezit, musíme se uhlí, které je z hlediska produkce oxidu uhličitého vůbec nejnáročnějším energetickým zdrojem, co nejrychleji zbavit. Právě spalování uhlí vytváří 45 procent skleníkových plynů, které lidstvo do atmosféry vypouští, připomínají belgické noviny.

Čtěte také

Kdy skončí uhlí, jasně rozhodl trh, ne vláda. A bude to dřív než rok 2038, zní ze Sokolovské uhelné

„Černé zlato“ sice v očích mnoha lidí ztratilo svůj někdejší lesk, závislost na něm ale nikam nezmizela. Teď, když se globální ekonomika vzpamatovává po koronavirových uzávěrách, spotřeba energie opět stoupá. Rozvoj obnovitelných zdrojů se zpomaluje, a navzdory úvahám, že krize by měla vést k zelenějšímu a udržitelnějšímu fungování, to vypadá, že utišit rostoucí hlad po energii bez uhlí by bylo nemožné. 

Jeho cena je dnes nejvyšší od roku 2008, kdy poptávku prudce snížila finanční krize. Na evropských komoditních trzích, kde se obchoduje s uhlím pro tepelné elektrárny, už stojí skoro 150 dolarů za tunu – od začátku roku se cena uhlí zdvojnásobila a oproti minulému roku dokonce ztrojnásobila. Je konec s nadějemi, že spotřeba uhlí dosáhla svého maxima v letech 2013 až 2014, konstatuje De Standaard. 

Čína mluví o neutralitě, ale potřebuje uhlí

Důvodem prudkého nárůstu cen je rychlý vzestup poptávky a současně pokles těžby. Zájem o uhlí pohání hlavně výroba oceli a elektřiny. Loni se v důsledku pandemie světová poptávka po energii snížila asi o jedno procento, letos ale podle odhadů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) poroste o pět procent.

Čtěte také

Čínský plán klimatické neutrality je ten nejambicióznější na světě, myslí si analytik

Hlad po energii sílí především v Číně. Asijský obr v prvním pololetí letošního roku spotřeboval o 14 procent víc energie než ve stejném období roku 2019. Dvě třetiny z tohoto množství Čína pokryla právě spalováním uhlí. Jedním z důvodů je fakt, že jižní část země postihlo sucho, které snížilo výkon tamních vodních elektráren.

Peking tvrdí, že do roku 2060 dosáhne uhlíkové neutrality. Provoz uhelných elektráren chce ukončit za pět let. Skutečnost ale zatím vypadá tak, že Čína vyrábí čím dál tím víc energie právě spalováním uhlí. Už teď země zodpovídá za 53 procent světové spotřeby této nerostné suroviny. Společně s Indií to pak jsou dvě třetiny. Jen letos Čína představila plány na výstavbu dalších 43 uhelných elektráren.

Určitý „návrat na výsluní“ ale uhlí zažívá i v Evropě, upozorňuje belgický deník. Chladné počasí, zklamání v podobě nízké produkce větrných elektráren a vysoké ceny zemního plynu mají za následek, že význam uhelných elektráren znovu stoupá.

Poptávka roste, ale těžba slábne

Poptávka po uhlí dosahuje nebývalé výše, těžba ale pokulhává. Má to řadu příčin, jako je politický neklid v Jihoafrické republice a také stávky a šíření nového koronaviru v kolumbijských a indonéských dolech.

Čtěte také

Spor o Turów: Polsko nemá jiné velké zdroje. Uhlí ale bude časem příliš drahé, říká expert na česko-polské vztahy

Stabilní zůstává produkce v Austrálii. Peking ale zakázal dovoz australského uhlí kvůli napjatým vztahům s Canberrou, která požaduje mezinárodní vyšetřování okolností začátku pandemie. A to zvyšuje tlak na ostatní producenty.

Kdyby šlo o jiný trh, růst poptávky by vedl ke zvýšení těžby. Tady to ale neplatí – nových uhelných dolů moc nepřibývá, protože kvůli zamýšlenému odchodu od fosilních paliv scházejí potenciální investoři. 

Komoditní stratég Warren Patterson z nizozemské bankovní skupiny ING vysvětluje, že ubývá bank, které by byly ochotné financovat nové uhelné doly. „Je to důsledek snahy bojovat se znečištěním, které působí výroba energie. To zase vede k nárůstu cen, protože těžba zaostává za poptávkou,“ dodává Patterson.

Čtěte také

Změnu klimatu způsobuje člověk tím, jak se stará o krajinu a jak vypouští emise, shrnuje klimatolog závěry panelu OSN

Velké těžařské společnosti, například anglo-švýcarský Glencore, který v prvním pololetí letošního roku dosáhl rekordních výsledků, vydělávají díky vysokým cenám uhlí čím dál tím víc. To znamená, že nezávisí na vnějších zdrojích financování.

Bez politických rozhodnutí doba uhelná nejspíš jen tak neskončí. V takovém případě by ale závěry Pařížské dohody o omezení emisí skleníkových plynů zůstaly jen na papíře, varuje belgický list De Standaard.

Poslechněte si celý pořad Svět ve 20 minutách, který připravil Miroslav Tomek. 

Do Albánie, Kosova a Severní Makedonie dorazily první tisícovky afghánských uprchlíků. Proč je ochotně přijímají právě nejchudší evropské země? Krajně pravicová Alternativa pro Německo se před volbami nemůže rozhodnout, jestli voličům nabídne umírněnou, nebo radikální tvář.

Proč ve Švédsku regulace nájmů nefunguje tak, jak by měla? A definitivní konec olovnatého benzínu je podle OSN významným milníkem pro lidské zdraví i životní prostředí.