Spor o Turów: Polsko nemá jiné velké zdroje. Uhlí ale bude časem příliš drahé, říká expert na česko-polské vztahy

26. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Důl Turow

Polsko pokračuje ve sporné těžbě v pohraničním dole Turów. Důl se má rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a do hloubky 330 metrů. Ovšem elektřina z uhlí časem bude příliš drahá na to, aby se uhlí vyplatilo, míní Vít Dostál, ředitel Asociace pro mezinárodní otázky.

Čtěte také

Negativní vliv dolu je na české straně patrný zvláště na Liberecku, promítá se hlavně do úbytku spodní vody. Místní lidé si stěžují také na prach a hluk.

„Hladina podzemní vody začala klesat od půlky 80. let minulého století,“ rekapituluje vývoj situace hydrogeolog Ondřej Nol, hydrogeolog z České geologické služby, který dlouhodobě sleduje situaci ve sporném území.

Další pokles vody podle Ondřeje Nola nastal od roku 2013 a problém zhruba od roku 2015 prohlubuje i hydrologické sucho.

Polská debata

Česko zažalovalo v únoru 2021 Polsko u Evropského soudního dvora kvůli pokračování těžby. V květnu 2021 tento soud nařídil, aby práce v dolech okamžitě ustaly. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale uvedl, že Polsko nařízení nedodrží.

„Rozhodnutí evropského soudu je tvrdé, je vnímáno jako nestandardně tvrdý zákrok. Ale lidé, kteří momentálně vládnou Polsku, asi jinému jazyku nerozumí,“ míní nezávislý polský novinář Tomáš Mackowiak, který léta působil i jako zpravodaj polských médií v Česku.

Útlum uhlí

Česká vláda požádala v reakci na pokračující těžbu Soudní dvůr EU, aby udělil Polsku pokutu ve výši 5 milionů eur za každý den těžby. Zároveň ale začala na úrovni ministrů jednat s Varšavou o mezivládní dohodě. České nevládní organizace si přejí, aby se už netěžilo blíž k českému území a aby útlum těžby v dole nastal dřív než v roce 2044, dokdy má jeho vlastník, společnost PGE, povolení. 

Čtěte také

„V současné chvíli ten rok 2044 není problematický jen pro nás, ale i pro polské pracovníky a obyvatele města Bogatynia. Evropská komise má jasnou podmínku na přístup regionů k  transformačnímu fondu, ve kterém jsou miliardy eur. Chce, aby těžba byla naplánovaná do roku 2030,“ argumentuje Milan Starec, předseda Sousedského spolku Uhelná.

„Tímto směrem jde evropská energetika. Jednoduše – elektřina z uhlí časem bude příliš drahá na to, aby se uhlí vyplatilo,“ říká Vít Dostál. Upozorňuje, že Polsko tak jako tak plánuje přechod od uhlí k jiným zdrojům, nejen kvůli sporu o Turów:

Poláci ale podle něj aktuálně nemají na stole žádná dobrá řešení, jiné velké zdroje totiž nemají. „Dlouhou dobu hovoří o tom, že postaví jadernou elektrárnu, ale přitom se příliš daleko v této věci neposunuli,“ dodává. 

Nové povolení

Součástí mezivládní dohody by měly být mimo jiné finanční kompenzace nebo pokračující stavba těsnící stěny, která by bránila odtoku podzemní vody z českého území.

Čtěte také

„Musíme spoléhat na informace, které dostáváme z polské strany, protože výstavba stěny probíhá na polském území,“ podotýká Lukáš Záruba, ředitel odboru ochrany vod na českém Ministerstvu životního prostředí a vládní zmocněnec pro spolupráci v pohraničních vodách. 

Součástí jednání o mezivládní smlouvě by měla být i žádost o přezkum některých povolení k těžbě. „Asi není reálné zopakovat všechny povolovací procesy,“ připouští Záruba.  

Upozorňuje, že povolovací proces je komplikovaný, a týká se i dílčích aspektů těžebního plánu. „Je ale pravděpodobné, že některé podstatné procesy a ty, které byly zmíněny coby ty, které neproběhly v souladu s evropským právem, by se měly opakovat,“ míní Záruba, který v Turówě osobně byl.

Co je v souvislosti s Turówem důležité pro Poláky a co pro Čechy? Jak se na případ dívají experti a veřejné mínění v obou zemích? A co vypovídá tato ekologická i mezinárodně-politická kauza o soužití středoevropských zemí v EU?

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus. 

autor: Martina Mašková | zdroj:
Spustit audio

Související