Velké sliby, málo vakcín. Výrobu Sputniku V komplikuje složení o dvou adenovirech a málo pracovníků

23. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ruská vakcína Sputnik V

Ruský prezident Vladimir Putin rád mluví o ruské vakcíně proti covidu-19. V březnu oznámil, že země už se zahraničními společnostmi podepsala smlouvy na výrobu celkem 700 milionů dávek Sputniku V. Produkce se ale rozbíhá jen pomalu. O tom, na jaké obtíže přitom Rusko naráží, se rozepisuje zpravodajská agentura Reuters.

Do 12. května letošního roku Rusko vyrobilo jen 33 milionů vakcín a vyvezlo 15 milionů. Doplňme, že Reuters tu vychází ze svých propočtů, ve kterých každá vakcína sestává ze dvou dávek.

Čtěte také

Rusko tedy očkovací látku produkuje mnohem pomaleji než společnosti Pfizer nebo AstraZeneca, které jich měsíčně vyrobí stovky milionů. Problémy, kterým Moskva čelí, jsou varováním jak pro její zahraniční partnery, kteří by chtěli začít ruskou vakcínu vyrábět ve velkém, tak pro ty země, které na dodávky z Ruska spoléhají při provádění svého očkovacího programu.   

Zatímco Spojené státy a evropské země se soustředily na očkování svých obyvatel, Rusko se pokusilo využít mezery na trhu. Svou vakcínu už nabídlo více než 50 zemím od Latinské Ameriky po Asii. Ruské dodávky se ale opožďují, takže Čína a Spojené státy můžou ruský náskok dohnat.

Ruský fond přímých investic (RDIF), který má na starosti zahraniční marketing Sputniku V, tvrdí, že kapacity globálně rostou. Stále totiž přibývají další výrobci.

Během letošního roku se má vyrobit dost dávek k naočkování 800 milionů lidí. Trvá prý i nabídka dávek pro 50 milionů lidí v zemích Evropské unie. Rusko doufá, že Evropská léková agentura (EMA) jeho přípravek brzy schválí.

„Když jsou šarže stejné, máte štěstí“

Vakcínu produkuje například nová továrna ruské farmaceutické firmy R-Farm na okraji Moskvy. V komplexu s rozlohou 27 tisíc metrů čtverečních se nachází víc než 200 bioreaktorů. V těch se kultivují buňky, ze kterých se očkovací látka vyrábí.

Čtěte také

Společnost R-Farm musela celý postup zvládnout od nuly. Řídit bioreaktory prý bylo jako pracovat „poslepu“, řekl agentuře Reuters ředitel společnosti Alexej Repik. 

„Výroba každé šarže vakcíny trvá tak měsíc, měsíc a půl. Pak musíte výsledek srovnat s referenčním vzorkem. Když jsou stejné, máte štěstí, Když ne, můžete to vylít,“ shrnul ředitel Repik. Obtíže ale působí také globální nedostatek vybavení a surovin.

Firma plánovala, že bude produkovat 10 milionů dávek měsíčně, do konce března jich však nedokázala vyrobit ani milion. Výrobci, se kterými agentura Reuters hovořila, se shodují, že obtíže plynou hlavně z designu vakcíny.

Dva různé adenoviry

Sputnik V je adenovirová vektorová vakcína. K tomu, aby do těla očkovaného dostala genetickou informaci, která spustí vytváření protilátek, využívá upravené lidské adenoviry – tedy viry způsobující běžné nachlazení.

Čtěte také

Na rozdíl od ostatních podobně koncipovaných vakcín ale první a druhá dávka Sputniku V obsahuje dva různé adenoviry. Výroba první dávky je jednodušší než výroba druhé, vysvětluje Reuters.

„Výsledný produkt je dost složitý. Vlastně to znamená, že vyrábíte dvě různé látky,“ popisuje Dmitrij Morozov z ruské biotechnologické firmy Biocad, která Sputnik V také vyrábí.

Rusko chce podle některých zdrojů tento problém řešit spoluprací s firmou AstraZeneca, jejíž přípravek obsahuje jiný adenovirus. Klinické testy kombinované vakcíny už v několika zemích probíhají. Jinou možností je nová vakcína Sputnik Light, která využívá jen první komponent. Ruské úřady ji povolily na začátku května.

Výsledný produkt je dost složitý. Vlastně to znamená, že vyrábíte dvě různé látky.
Dmitrij Morozov z firmy Biocad

Někteří představitelé ruských farmaceutických firem, například Vikram Punia, ředitel společnosti Pharmasyntez, se domnívají, že výroba by byla jednodušší, kdyby každá továrna vyráběla jen jeden z komponentů. „Takhle to je pekelná práce,“ stěžuje si Punia.

Chybí kvalifikovaní lidé

Ruské společnosti podle všeho narazily na strop dostupných kapacit. Další rozšíření výroby proto v nejbližší době nebude snadné. Punia novinářům vysvětlil, že tím, co výrobu zpomaluje nejvíc, je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Zvládnutí technologie a otázka investic oproti tomu není takový problém.

Čtěte také

Většina „mozků“ přitom pracuje v těch společnostech, které už vakcínu úspěšně vyrábějí. Personální náročnost produkce násobí i to, že první a druhá dávka vakcíny obsahují různé adenoviry. Jeden pracovník proto nemůže být u obou procesů. „I kdyby se převlékl od hlavy až k patě, riziko kontaminace tu zůstává,“ vysvětluje Vikram Punia. 

Specialisté z jeho firmy prošli před začátkem výroby školením v moskevském Gamalejově ústavu, který vakcínu vyvinul. Společnosti ale přesto schází zaměstnanci, kteří by vykonávali středně kvalifikované práce.

„Víme, jak se to dělá, vybavení můžeme koupit, továrny postavit. Ale v oboru biotechnologií jsou základem kvalifikovaní lidé. A těch zase tolik není,“ cituje agentura Reuters ředitele společnosti Pharmasyntez Vikrama Puniu.

Izrael se bez Hamásu v Gaze neobejde. Všechna ostatní řešení by podle izraelských analytiků byla ještě horší. Režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka protesty prozatím ustál, podporu občanů ale definitivně ztratil. V rumunských pralesích se kácí čím dál tím víc. Polovina těžby je přitom nelegální. A světoznámý čínský výtvarník Aj Wej-wej, který už šest let žije v evropském exilu, vydává knihu pamětí.

Tato témata pro Svět ve 20 minutách vybral Miroslav Tomek. Poslechněte si je v audiozáznamu.

Spustit audio

Související