Sputnik V chytá evropské státníky do pasti ruské propagandy, píší The New York Times

3. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dodávka ruské vakcíny Sputnik V

S ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možných dodávkách ruské očkovací látky jednal například francouzský protějšek Emmanuel Macron. Jeho vlastní ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian přitom prohlásil, že tato vakcína je jen „nástrojem propagandy“. Nejlepším důkazem toho, že ruská vakcína má v přeneseném slova smyslu toxické vedlejší účinky, ale zůstává Slovensko, dočtete se v The New York Times.

Čtěte také

Na Slovensku by se ruskou vakcínou chtělo nechat očkovat asi 15 procent lidí, což je velký rozdíl oproti jiným východoevropským zemím.

V Polsku to je jedno procento, v Litvě dvě, a dokonce i v Maďarsku, které jako jediný stát EU už Sputnikem V očkuje, jen čtyři procenta. Rusko proto využilo příležitosti, aby na Slovensku rozšířilo své evropské „předmostí“. 

Tehdejší premiér Igor Matovič ale právě kvůli nákupu ruské vakcíny nakonec musel z funkce odstoupit. Slovenská léková agentura navíc ruskou očkovací látku neschválila, nedostala od ruské strany dostatek podkladů. Podle slovenského politologa Pavla Baboše se Matovič „chytil do pasti, kterou mu nastražila ruská propaganda“, uzavírá list.

Válka vakcín?

Ruskou vakcinační diplomacií se zabývá také švýcarská německojazyčná veřejnoprávní televize SRF. Mluví přímo o „válce vakcín“.

Pomyslnými stranami v ní jsou kromě Ruska také Čína a Západ, který si ale zrovna dobře nevede a podle SRF ukazuje svůj „vakcinační egoismus“. Evropská unie toho pro chudší země dělá příliš málo, kdežto Rusko a Čína jsou mnohem aktivnější, což jejich pověsti prospívá. 

Čtěte také

Vlády demokratických západních zemí pociťují silný tlak, aby naočkovaly vlastní obyvatele. Skoro žádné vakcíny proto nevyvážejí. Spojené státy dokonce odmítají vyvážet i látky, které jsou potřeba k výrobě vakcín. 

Právě Rusko si počíná jinak, píše SRF. Ruské vakcíny už schválilo 50 zemí a Moskva provádí aktivní vakcínovou diplomacii. V Rusku samém jde sice očkování pomalu, ale země se může prezentovat jako dodavatel vakcíny státům po celém světě. 

Čína dokáže očkovací látky vyrábět v ještě větším množství, ale teď je dodává 160 zemím a organizacím. Peking není zrovna štědrý dárce, podotýká švýcarská televize. Je to spíš střízlivý obchodník, který vakcíny uvážlivě prodává, podobně jako dřív roušky či testy na covid-19. 

Západ sice chování Číny kritizuje, zbytek světa ji ale vnímá pozitivně. Koronavirus nejspíš hned tak nezmizí, proto se dá očekávat, že dodávky vakcín přerostou ve strategická partnerství. Rusku a Číně se nejspíš vyplatí, že zareagovaly hned, zatímco Západ řešil hlavně sám sebe, dočtete se v závěru analýzy na stránkách švýcarské veřejnoprávní televize SRF. 

Očkovací turistika?

Německý Münchner Merkur očkování proti novému koronaviru nahlíží z čistě praktické stránky. Informuje totiž o mladém Němci Thomasu Wallerovi z Ingolstadtu, kterému se zdálo, že vakcinace v Německu postupuje příliš pomalu. Rozhodl se proto očkovat v Rusku. 

Čtěte také

Využil nabídky cestovní kanceláře World Visitor, která zájezdy za tímto účelem nabízí, vyřídil si ve zrychleném režimu vízum a odletěl do Moskvy. Za svou cestu zaplatil v přepočtu něco málo přes 50 tisíc korun. 

Samotná vakcína ho stála poměrně málo, protože se víceméně náhodou stal členem skupiny, kterou během očkování sledovalo snad deset kamer a tři štáby ruské státní televize. Spolu s ním se nechalo očkovat i několik německých novinářů. Druhá dávka vakcíny ho čeká v pátek. 

Wallera udivuje, že v Rusku je navzdory pomalému postupu očkování všechno otevřené, a trochu ho trápí, že posloužil ruské propagandě. Na druhou stranu se těší, že po dokončení vakcinace bude konečně a s čistým svědomím moci navštívit svého dědečka.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Martina Mašková a Jan Burda, najdete v audiu. 

autoři: Miroslav Tomek , lup
Spustit audio

Související