Jan Fingerland: Co má vakcína Sputnik V společného s družicí

10. duben 2021

Říkává se, že dobré zboží se chválí samo. Vakcína Sputnik V má ovšem četné aktivní chváliče a prosazovače. Důvodů, proč snad i dobrá ruská vakcína potřebuje politickou podporu, je hned několik. Sputnik V byl pojmenován po svém proslulém předchůdci, družici Sputnik 1, prvním tělese vyneseném na oběžnou dráhu.

Čtěte také

Jméno Sputnik dostala ovšem i raketa, která družici do vesmíru vynesla. Šlo vlastně o přepracovanou vojenskou raketu R-7.

Neméně příznačné je, že od úspěchu se Sputnikem roku 1957 dostaly jméno Sputnik snad tisíce produktů. Nejen proto, že Sputnik byl obrovský vědecký a politický triumf, ale také proto, že těch celosvětově vnímaných úspěchů od té doby Sovětský svaz zas tolik nezažil. A do třetice, za tímto úspěchem se šlo jako na zteč. 

Vakcína vítězství

A to všechno mají oba Sputniky společné. Zaprvé, špičkové sovětské výkony ve vědě a technice se převážně dosahovaly jen tam, kde byly odvozeny od vojenského výzkumu, nebo nanejvýš mohly posloužit zvyšování mezinárodní prestiže.

Čtěte také

A za druhé, sovětský systém neuměl tyto špičkové výkony proměnit na něco, z čeho by měla prospěch jeho ekonomika, nebo dokonce obyčejní lidé. Sovětský člověk se směl radovat z úspěchů svého systému jen zdálky. A toužit po konzumních produktech zkaženého Západu. A do třetice, Sputnik V – to „V“ má znamenat anglické (!) slovo Victory – byl vyzkoušen na pár desítkách vojáků a pak si to svištěl do výroby i do médií.

Je tu ještě čtvrtá, dost aktuální podobnost obou Sputniků. Sovětské technické a vědecké výkony byly vždy chápány jako nástroj zahraniční politiky, nebo přinejmenším jako námět státní propagandy. I vakcína Sputnik je nyní součástí pokusu o proniknutí ruského vlivu v méně šťastných částech světa, třeba v Latinské Americe a v Africe. A jak se nyní ukazuje, Sputnik V s úspěchem rozvrací politický život i několika evropských států, v jednom případě dokonce pomohl shodit celou vládu. Po posledních týdnech se zdá, že Slovensko i Česko mají k Africe blíž, než si připouštíme. 

Ruské tajemství

Je přitom charakteristické, že coby nástroj vnášení rozbrojů vakcína uspěla přesto, nebo právě proto, že o ní vůbec nikdo nic nevěděl a omezené množství látky ani nemohlo podstatně změnit očkovací tempo ve státech, které se začaly kvůli ruské vakcíně hádat.

Čtěte také

Moskva dlouho vůbec neusilovala o registraci látky u Evropské lékové agentury. Sebedestruktivní práci odvedly příslušné společnosti samy, Moskvě stačilo jen naznačovat. Jako mnohokrát předtím se ukázalo, že není důležité, co je pravda, ale čemu jsou lidé připraveni věřit – protože se jim to tak líbí, nebo proto, že z toho mají prospěch.

O kvalitě Sputniku V tak zatím můžeme jen spekulovat. Současně ovšem víme, že vakcíny Rusko samo nemá dostatek pro své potřeby, o tom se ostatně hodně hovoří. Kupodivu se moc nemluví o něčem jiném. Rusko nejenže nevyrábí dostatek vakcíny, ale naopak už delší dobu potajmu vakcíny po milionech dováží. Výrobu Sputniku předalo firmám v Jižní Koreji a v Indii a do budoucna by bylo rádo, kdyby Sputnik vyráběly i továrny v Evropě – tím by Rusko zbavily tíže, kterou představuje produkce.

Jan Fingerland

Jsme vlastně tam, kde jsme začali – Rusko je pořád takový zmenšený Sovětský svaz, země se špičkovým výzkumem ve vybraných oblastech, legrační úrovní průmyslu a skličující zdravotní politikou. Když už to vypadá hloupě, věci se zalátají pomocí ropných rublů a slavnostně se připomenou úspěchy z minulého století.

My ve střední Evropě bychom s tím nemuseli mít nic společného. Ale prostřednictvím vlastních ústavních činitelů se dobrovolně ocitáme uvnitř tohoto podivného světa, ve kterém se vakcína jmenuje stejně jako vojenská raketa.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio