Vědecké dobrodružství v Gruzii: Bez vína by Gruzie neexistovala, říká Bogdan Trojak

Sklizeň hroznů na kutnohorských vinicích
Sklizeň hroznů na kutnohorských vinicích

Gruzie je vinařská velmoc, srovnatelná v tomto směru třeba s Francií. Vinná réva se tu podle archeologických nálezů pěstuje už na 8 tisíc let a sami Gruzínci se prý na základě vína identifikují jako národ.

Víno je s Gruzií spojeno tak těsně, že by bez sebe snad ani nemohli existovat, myslí si vinař a pořadatel festivalu Praha pije víno Bogdan Trojak. „Tady víno není jen nápoj, ale je zásadní součástí kultury každého Gruzínce.“

Tato silná vazba podle Trojaka souvisí s geografickou polohou země. Ta je obklopena islámskými národy, které alkohol vůbec nepijí. „A přesto si tady to víno zachovali a na základě vína se vlastně sami identifikují jako Gruzínci. Bez vína by Gruzie neexistovala,“ říká.

Právě zeměpisná poloha možná souvisí i s tím, že Gruzie jako vinařská velmoc není vedle Francie nebo třeba Itálie tak známou destinací. I tak se prý ale gruzínské víno stalo vzorem pro řadu velmi známých evropských vinařů, kteří se do země jezdí učit a inspirovat. 

Státní podpora

Víno se v Gruzii netěší jen všeobecné oblibě místních, ale i mimořádné podpoře ze strany vlády. Ta do projektů spojených s vinařstvím ochotně investuje. Například pro výstavbu laboratoří, školícího a kongresového centra v areálu výzkumného ústavu pod záštitou ministerstva životního prostředí a zemědělství uvolnili politici v přepočtu asi 20 milionů korun.

„Naše centrum bylo založeno v roce 2007 jako soukromá sbírka. Pod ministerstvo jsme přešli o dva roky později. Naším úkolem je nacházet a zachovávat staré odrůdy. Jezdíme je hledat do všech regionů naší země a pátráme také v kronikách,“ vysvětluje jeden z místních vědeckých pracovníků Leva Ujmajuridze a dodává: „To vše proto, abychom zachovali co možná největší druhovou rozmanitost a pestrost.

Další vědecká dobrodružství najdete na speciální stránce.

Spustit audio
autoři: Petr Kološ, Zuzana Marková

Související