Vědecké dobrodružství ve Francii: Na experimentální vinici roste i jedna moravská odrůda

Experimentální vinice s písčitou půdou v jižní Francii
Experimentální vinice s písčitou půdou v jižní Francii

Začíná další vědecké dobrodružství. Tentokrát nás zavede na experimentální vinice ve Francii a v Gruzii, kde pěstují i takové odrůdy, které na běžných vinicích nenajdeme.

Nejdříve se přeneseme do jižní Francie. Na rozsáhlých vinicích poblíž přímořského letoviska Marseillan-Plage roste více než 2 800 odrůd vinné révy. Na rozdíl od běžných vinařů, kteří preferují odrůdy vhodné k produkci chutného vína, pro vědce mají svou hodnotu všechny odrůdy. Jde jim totiž o zachování druhové pestrosti. Za více než 140 let se jim podařilo vybudovat jednu z nejvýznamnějších sbírek svého druhu na světě.

Fungování vinice vysvětluje ředitelka sbírky Cécile Marchalová

S ředitelkou sbírky Cécile Marchalovou jdeme směrem k vinicím a povídáme si o historii kolekce, která sahá až do roku 1876. V té době na francouzských vinicích řádila mšička révokaz, škůdce zavlečený do Evropy krátce předtím z Ameriky. Zakladatelé sbírky se snažili zachránit, co se dalo, a zároveň hledali způsob, jak se se škůdcem vypořádat.

Přesun kolekce

Původně se kolekce nacházela na zemědělské škole v nedalekém Montpellier, ale z kapacitních a hygienických důvodů se krátce po druhé světové válce přesunula o pár desítek kilometrů na západ, na okraj městečka Marseillan-Plage.

„Rozhodli se přesunout sbírku sem kvůli písčité půdě. Je to opravdu specifický typ půdy, obsahuje nízký podíl jílu, je velmi písčitá. A co je důležité: nevyhovuje škůdcům. Takže tady nehrozí napadení mšičkou révokaz,“ vysvětluje Marchalová. 

Díky absenci škůdců není potřeba révu štěpovat. To znamená, že celý keř – včetně kořenů – tvoří jedna jediná odrůda. To vůbec není samozřejmé, například na komerčních vinicích bychom něco takového těžko hledali…    

„Keře révy na běžných vinicích se většinou skládají ze dvou odrůd – spodní část s kořeny, takzvaná podnož, je obvykle americká odrůda odolná vůči škůdcům. A teprve na ní je naroubovaná odrůda, z jejíchž plodů se pak vyrábí víno.“  

Moravská stopa

Označení keřů moravské odrůdy Pálava

Vstupujeme na jednu z vinic. Na běžné vinici by celou plochu zabíraly keře jedné nebo několika málo odrůd. To ale neplatí pro experimentální vinice na jihu Francie. Na konci zimy to sice není příliš patrné, ale pokud se nepletu, tak tady platí co pět keřů, to jiná odrůda.

Součástí sbírky je i jedna česká, přesněji řečeno moravská odrůda: a sice Pálava. „Pálavu tady máme už od roku 1986. Máme čtyři keře, to znamená, že jeden exemplář je momentálně v některém z našich skleníků. Na první pohled je zřejmé, že každý keř je jinak starý, ten první je o něco mohutnější. Právě z něj jsme pravděpodobně odebrali řízky, které se staly základem mladších rostlin,“ popisuje Cécile Marchal.

Celá sbírka se rozprostírá na ploše 12 hektarů. Takže vinice, kterou jsme navštívili, představuje pouze její zlomek. Práce je tady opravdu hodně, zvlášť teď na přelomu zimy a jara. Každodenní péče o bohatou sbírku ale není jediným úkolem experimentální vinice. Ostatní spolupracovníci se věnují důkladné analýze jednotlivých odrůd – včetně jejich možného komerčního využití.

Vědecké dobrodružství z Francie a Gruzie poslouchejte až do pátku 5. dubna vždy v 7:25 na Plusu. Další vědecká dobrodružství najdete na speciální stránce.

Spustit audio
autoři: Filip Rambousek, Jana Přinosilová

Související