V zatčení Slánského hrál roli dopis, který přinesl agent Nevečeřal. Zřejmě šlo o akci sovětských tajných služeb

Pro Státní bezpečnost to bylo překvapení: v květnu 1951 se na Ministerstvu národní bezpečnosti v Praze přihlásil Rudolf Nevečeřal, který tvrdil, že je kurýrem americké vojenské zpravodajské služby Military Intelligence Service. A že by rád spolupracoval s československou Státní bezpečností.

Čtěte také

Nejmladším oběšeným v procesu se skupinou Slánského byl Rudolf Margolius. Proč zrovna on, je ale pro historiky záhadou

Po řadě výslechů se Nevečeřal stal spolupracovníkem StB a byl vyslán zpět do západního Německa.

Kolikrát přesně přešel státní hranici a jaké úkoly plnil, není jasné. Písemnosti z jeho svazku se dochovaly jen v torzovité podobě. Jisté je, že do Československa přišel i na podzim 1951 a mezi materiály, které přinesl, byl i dopis „Velkému metaři“. Státní bezpečnost ho dostala do ruky 9. listopadu 1951.

Českoslovenští zpravodajci se nestačili divit, když mimo jiné četli:

„Dostáváme zprávy, že Vaše situace se stává obtížnější, a vyslovují se zde obavy a domněnky, podepřené zprávami z dobře informovaných kruhů, že se předvídá procesování známé v případě Gomulky. Nabízíme Vám bezpečný odchod na Západ. Podle prohlášení nejpovolanějších míst zaručujeme Vám asyl, bezpečný úkryt a pozdější umožnění existence, vyjímaje politickou kariéru.“

Rychlost sovětských poradců

Dopis byl určen Rudolfu Slánskému, který v té době prožíval politický pád, jakkoliv ještě nebylo jasné, že by měl skončit tak tragicky.

Čtěte také

Ludvík Frejka se u soudu přiznal ke všemu, stejně ho oběsili

K autorství dopisu se v polovině 90. let přiznal exilový zpravodajec František Ostrý a vysvětlil, že dopis vznikl ve zpravodajské skupině generála Františka Moravce, která sídlila v západoněmeckém Bensheimu.

Zpravodajci nejspíš netušili, že předání dopisu svěřují kurýrovi Nevečeřalovi, který je zároveň agentem Státní bezpečnosti. A je možné, že i mezi pracovníky zpravodajské skupiny byl agent některé východní rozvědky.

Sovětští poradci v Praze totiž obsah dopisu znali nejpozději 9. listopadu 1951 a o dva dny později přiletěl do Prahy jeden z nejvyšších sovětských komunistických funkcionářů a Stalinův osobní emisar Anastáz Mikojan.

Aby Gottwalda přesvědčil o nutnosti Slánského zatknout dříve, než uteče na Západ.

Čtěte také

Eugen Löbl nebyl po procesu se Slánským popraven, odseděl si však nejdelší trest

Gottwald se zatčením Slánského souhlasil až 23. listopadu odpoledne a došlo k němu ještě v noci. Rychlost sovětských poradců už desetiletí svádí k úvahám, že dopis Velkému metaři mohl být akcí, která vznikla pod kontrolou sovětských tajných služeb.

Nejasné nejsou jen informace, kdo všechno o dopisu věděl, ale i další osud Rudolfa Nevečeřala: spolupráci s ním StB ukončila v roce 1953 a několik let žil na severu Čech.

Není známo přesné datum jeho úmrtí ani to, zda nevyužil rok 1968 k odchodu do exilu. Tato kapitola studené války stále nebyla dopsána.