Ludvík Frejka se u soudu přiznal ke všemu, stejně ho oběsili

Frejka patřil k nadprůměrně vzdělaným komunistům: rodák (1904) z Liberce po maturitě na gymnáziu studoval ekonomii na berlínské Vysoké škole obchodní a absolvoval i dva semestry na prestižní London School of Economics. Nejprve vstoupil – jako jeho otec – do sociální demokracie, nakonec v roce 1922 do německé a později do československé komunistické strany.

Ludvík Frejka|foto:autor neznámý, Wikimedia Commons, Archiv bezpečnostních složek, ÚSTR, CC0 1.0, ©

Od roku 1927 působil v aparátu strany, vykonával úřednické funkce a přispíval do stranického tisku. Po mnichovské dohodě odešel v prosinci 1938 do Velké Británie, kde byl po vypuknutí války internován. Až po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem byl propuštěn a stal se národohospodářským poradcem komunistických členů exilové Státní rady, zvláště Václava Noska.

I Frejkovy názory a znalosti se nakonec podílely na formování poválečného ekonomického programu KSČ; někteří historikové Frejku označují za „architekta“ poválečné dvouletky (1947-1948) a prvního pětiletého plánu (1949-1953).

Problémy se splněním první pětiletky

Po válce byl Frejka předsedou ústřední národohospodářské komise při ÚV KSČ a ekonomickým poradcem Klementa Gottwalda; po převzetí moci komunisty se v červnu 1948 stal přednostou národohospodářského odboru Kanceláře prezidenta republiky; zároveň převzal funkci tajemníka Ústřední plánovací komise.

Čtěte také

Pět mimořádných Portrétů: Před 70 lety se stal Slánský obětí vlastních čistek. Na dno a na šibenici s ním šlo deset dalších

V lednu 1952 byl zatčen a v atmosféře psychického a fyzického nátlaku se přiznal, že jako „agent britské tajné služby sabotoval plnění dvouletého i pětiletého plánu a pomáhal udržovat ekonomickou závislost ČSR na kapitalistických státech pomocí neproduktivních investic a prosazováním nepřátelských kapitalistických živlů na rozhodující místa v československém hospodářství“.

Realita byla taková, že skutečné problémy se splněním první pětiletky byly vyvolány Moskvou nařízenou orientací československého průmyslu na vojensko-průmyslovou výrobu. Frejka byl v inscenovaném procesu, pro který se musel naučit desítky stran texu, odsouzen k trestu smrti a v prosinci 1952 oběšen. Roku 1963 byl právně i stranicky rehabilitován a v dubnu 1968 obdržel Řád republiky in memoriam.