Ludvík Frejka se u soudu přiznal ke všemu, stejně ho oběsili
Komunisty ovládaná justice poslala před sedmdesáti lety na oprátku v procesu s takzvanou skupinou Rudolfa Slánského i hlavního ekonomického poradce Klementa Gottwalda, národohospodáře Ludvíka Frejku. U soudu se přiznal ke zločinům, které nikdy neprovedl – a přečetl si dopis od syna, který pro otce požadoval smrt.
Frejka patřil k nadprůměrně vzdělaným komunistům: rodák (1904) z Liberce po maturitě na gymnáziu studoval ekonomii na berlínské Vysoké škole obchodní a absolvoval i dva semestry na prestižní London School of Economics. Nejprve vstoupil – jako jeho otec – do sociální demokracie, nakonec v roce 1922 do německé a později do československé komunistické strany.
Od roku 1927 působil v aparátu strany, vykonával úřednické funkce a přispíval do stranického tisku. Po mnichovské dohodě odešel v prosinci 1938 do Velké Británie, kde byl po vypuknutí války internován. Až po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem byl propuštěn a stal se národohospodářským poradcem komunistických členů exilové Státní rady, zvláště Václava Noska.
I Frejkovy názory a znalosti se nakonec podílely na formování poválečného ekonomického programu KSČ; někteří historikové Frejku označují za „architekta“ poválečné dvouletky (1947-1948) a prvního pětiletého plánu (1949-1953).
Problémy se splněním první pětiletky
Po válce byl Frejka předsedou ústřední národohospodářské komise při ÚV KSČ a ekonomickým poradcem Klementa Gottwalda; po převzetí moci komunisty se v červnu 1948 stal přednostou národohospodářského odboru Kanceláře prezidenta republiky; zároveň převzal funkci tajemníka Ústřední plánovací komise.
Čtěte také
V lednu 1952 byl zatčen a v atmosféře psychického a fyzického nátlaku se přiznal, že jako „agent britské tajné služby sabotoval plnění dvouletého i pětiletého plánu a pomáhal udržovat ekonomickou závislost ČSR na kapitalistických státech pomocí neproduktivních investic a prosazováním nepřátelských kapitalistických živlů na rozhodující místa v československém hospodářství“.
Realita byla taková, že skutečné problémy se splněním první pětiletky byly vyvolány Moskvou nařízenou orientací československého průmyslu na vojensko-průmyslovou výrobu. Frejka byl v inscenovaném procesu, pro který se musel naučit desítky stran texu, odsouzen k trestu smrti a v prosinci 1952 oběšen. Roku 1963 byl právně i stranicky rehabilitován a v dubnu 1968 obdržel Řád republiky in memoriam.
Související
-
Josefa Slánská. Žena, která neomylně minula pravdu
Za velké ideály se někdy platí vysoká cena. Tak by se dal shrnout životní příběh ženy, jejíž názory zůstávají pro dnešní mladou generaci málo srozumitelné: Josefy Slánské.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
