Josefa Slánská. Žena, která neomylně minula pravdu
Za velké ideály se někdy platí vysoká cena. I tak by se dal shrnout životní příběh ženy, jejíž názory zůstávají zejména pro dnešní mladou generaci – velmi mírně řečeno – málo srozumitelné: Josefy Slánské.
Josefa Slánská (1913–1995) prožila zvláštní život: téměř polovina jejích let spadá do období vlády režimu, který sama aktivně pomáhala budovat.
Jenže stačily by jí prsty na jedné ruce, aby spočítala roky, o kterých snad později mohla říci, že byly šťastné.
Možná ty od února 1948 do listopadu 1951. Od okamžiků, kdy se moci v Československu s plnou silou, a také díky mnoha nezákonnostem, které aktivně organizoval a řídil její manžel, ujala moci komunistická strana. A až do chvíle, kdy tajná policie této strany ji i manžela zatkla.
Manžel Rudolf
Manželem Josefy byl Rudolf Slánský, dlouhá léta „číslo dvě“ v komunistické straně, hned po Gottwaldovi. Prožila s ním těžká léta první republiky, kdy byli jednou nohou v ilegalitě, tragická válečná léta v Moskvě, kdy byla rodině unesena tříměsíční dcerka Naďa.
Léta společenského vzestupu po roce 1945 a pocit „druhé dámy“ komunistické strany po únoru 1948. Potom ponížení od strany, kterou milovala a ve kterou věřila; vláčení po vězeňských celách, usmrcení manžela v politickém procesu, vysídlení do pohraničí.
Krátké nadechnutí ve druhé polovině 60. let – aby ne, když „revoluční srdce strany začalo opět bít“ – a po něm opět už jen přežívání na okraji, umocněné přihlášením se k Chartě 77.
Jakkoliv se v případě Josefy Slánské nejspíš Husákův režim obával sáhnout k represivním opatřením v podobě procesů a věznění. Při tom všem dokázala vychovat dvě děti; syn byl po roce 1989 úspěšným diplomatem, dcera podnikala na realitním trhu.
V komunismus věřila až do smrti
Josefa Slánská se nikdy nevzdala víry v myšlenky komunismu. Divadelní režisér Ivan Krejčí o ní před lety řekl, že měla v životě prohlédnout, přiznat si pravdu o sobě, o svém muži, o komunismu.
Ale „ona tento bod neomylně mine. Ta zaslepenost je pozoruhodná. Tragická i směšná.“ Z těch několika rozhovorů, které po roce 1990 poskytla, vyplývá, že odpovědnost za politické procesy 50. let svalovala na sovětské poradce a Státní bezpečnost. Věřila v naprosto čestné jednání svého manžela a – jako tolikrát předtím – utvrdila se v tom, že komunismus je správný, špatní byli jen lidé, kteří se ho u nás pokoušeli realizovat.
Jaké místo patří Josefě Slánské v našich dějinách? Nejen o tom bude v pořadu Portréty uvažovat publicistka Zuzana Marková.
Související
-
Slánský skončil na šibenici podle scénáře, který sám vymyslel, jenže pro Miladu Horákovou
Pod vedením poválečného generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského se v 50. letech odehrály desítky politických procesů, včetně toho s Miladou Horákovou.
-
Provinila se tím, že měla ráda svého muže. Osudové ženy: Josefa Slánská
Od mládí věřila komunistickým ideálům. Po procesu se svým manželem Rudolfem Slánským byla sama vězněna v Ruzyni, nikdy se ho ale nezřekla.
-
Gottwald a Slánský. Dvě strany téže medaile
Klement Gottwald a Rudolf Slánský, dva muži, kteří z marginální a téměř se rozpadající strany na konci 20. let vytvořili nositelku absolutní moci. Pak nastal problém...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
