U Navalného šlo o vykonstruovaný proces, jaký už známe z minulého století, píše nizozemský deník de Volkskrant

Německý týdeník Die Zeit na svých stránkách uveřejnil komentář, podle kterého rozsudek pro Navalného potvrzuje, že si ruský prezident Vladimir Putin chce udržet moc za každou cenu.

Čtěte také

Libor Dvořák: Jak vypadá souboj Navalnyj – Putin

Během loňského roku si nechal v referendu potvrdit změnu ústavy, odstranil nepohodlného chabarovského gubernátora Sergeje Furgala a omezil právo na protestní shromáždění.

Někdy později pak podle týdeníku asi padlo rozhodnutí zbavit se Navalného, kterého prý Putin považuje za poslední reálnou hrozbu. To totiž může vysvětlovat, proč jsou zásahy proti demonstrantům tak přehnané.

I úterní rozsudek má hlavně dokázat sílu Kremlu. Režim si není jistý sám sebou, konstatuje Die Zeit, o to nebezpečnější je pak pro své odpůrce. Přesto je tu jeden problém: Putin si nepřál, aby se z Navalného stal vězněný hrdina. Proto se ostatně, píše list, Kreml loni v létě uchýlil k pokusu o vraždu.

Teď sice není jisté, jestli se z Navalného za mřížemi stane rovnou ruský Nelson Mandela, ale rozhodně už nebudou znít příliš přesvědčivě obvinění, že ho vedou zištné motivy nebo že spolupracuje se zahraničními rozvědkami. V očích obyčejných Rusů naopak nejspíš získá na popularitě.

Vykonstruovaný proces

Na stránkách nizozemského deníku de Volkskrant se dočtete, že v Moskvě se včera odehrál vykonstruovaný proces, jaký známe z „nejlepších let“ 20. století.

Čtěte také

„Demonstrace ukázaly, že Navalnyj umí podchytit nespokojenost s ruskou vládou,“ říká novinář Konstantin Eggert

Obžaloba Navalného obvinila, že se „skrýval“ v Berlíně. Ve skutečnosti se tam ale léčil z následků útoku, spáchaného ruským státem.

Podobné věci se prý stávají i v Bělorusku, kde během zásahů proti pokojným demonstracím umírají lidé a novináře posílají do vězení. „Podívaná“, kterou sledujeme na východě kontinentu, je krutá, píše nizozemský list. Evropští politici jsou sice znepokojení, ale bezmocní. Dál dělat, že nic nevidíme, ale není řešení, uzavírá deník de Volskrant.

Jak se EU teď postavi k Rusku?

Francouzský deník Le Monde si klade otázku, jaký bude mít tato událost vliv na další vývoj vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem.

Čtěte také

Libor Dvořák: Navalnyj se návratem do Ruska vystavuje přímému ohrožení života

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune už předevčírem vyzval Německo, aby zvážilo, jestli chce pokračovat ve výstavbě plynovodu Nord Stream 2.

Francie tomuto projektu už dlouho vytýká, že je v rozporu s energetickou suverenitou EU. Le Monde spekuluje, jestli by se Navalného případ nemohl stát záminkou k obnovení debaty o tomto citlivém tématu, a to jak s Berlínem, tak v Berlíně samotném. Kromě toho by Francie mohla změnit formát strategického dialogu s Moskvou, uzavírá francouzský list.

Kubánský lékař a Nobelova cena?

Venezuelská stanice Telesur informuje, že jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa ve svém televizním projevu věnovaném změnám opatření proti pandemii nového koronaviru, zdůraznil zásluhy Kuby v boji s nákazou.

Čtěte také

Ondřej Soukup: Navalnyj není Skripal. Tím, že byl otráven, Putin překročil Rubikon

Tato malá ostrovní země podle něj předvedla pozoruhodnou solidaritu s nejhůře postiženými zeměmi. Do zahraničí Kuba vyslala pomáhat 3 700 občanů.

Prezident Ramaphosa proto svůj kabinet vyzval, aby připravil nominaci kubánských lékařských Brigád Henryho Reeva na Nobelovu cenu míru pro rok 2021. Jen v Africe do listopadu loňského roku prošlo péčí kubánských zdravotníků 38 tisíc lidí, uvedl ve svém projevu jihoafrický prezident.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu. Četli Martina Mašková a Jan Burda.