Libor Dvořák: Jak vypadá souboj Navalnyj – Putin

Když Alexej Navalnyj oznámil své definitivní rozhodnutí nezůstat po léčebných kúrách, jež vyžadovala jeho srpnová otrava novičkem, ve Spolkové republice, ale vrátit se do vlasti, musely kdekomu v Kremlu naskočit hluboké vrásky.

Čtěte také

Libor Dvořák: Navalnyj se návratem do Ruska vystavuje přímému ohrožení života

Ačkoli se dalo považovat za předem dané, co se stane dál: když se Navalnyj opravdu vrátí (což bylo jasné), je třeba ho zavřít (což bylo v intencích kremelského uvažování nevyhnutelné).

A tak to taky dopadlo. Shrňme si ovšem alespoň stručně, z jaké startovní čáry naši David a Goliáš do boje vyráželi.

Současný nejdůslednější protiputinovský opozičník byl hlavně světu znám už dávno, ale za poslední půlrok se stal doslova politickou celebritou a také doma už o něm vědí nejméně čtyři pětiny lidí. Jeho zápas hlavně na sociálních sítích sledujeme se zatajeným dechem, protože také s vědomím, že Navalnyj v ruském kriminále, ale případně i mimo něj, je v trvalém nebezpečí života.

Aby se protesty nestaly samozřejmostí

Nic jiného než se vrátit ovšem i v této situaci udělat nemohl: kdyby to neučinil, stal by se sice váženým, ale stále marginálnějším exilovým revolucionářem. A pak – ustupovat všemocnému protivníkovi, proti němuž bojuje, není v jeho stylu.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Rusko ukáže, jestli stojí o Navalného

Dokonce i v situaci, kdy je uváděných 300 tisíc lidí v sobotních ulicích ruských měst nutno chápat a hodnotit v kontextu skoro 150milionového národa. Podporu většiny dnes nemá – spíš opak je pravdou.

Všemocný Navalného protivník Vladimir Putin je – alespoň čistě pragmaticky vzato – v pozici daleko výhodnější: k dispozici má nejen celý ruský státní i represivní aparát, ale také klasickou mlčící většinu, v ruském případě navíc velmi laxní a apatickou, na což hned po sobotních protestech pohotově poukázal Putinův mluvčí Dmitrij Peskov: Lidí v ulicích bylo vlastně málo a většinově Rusové jsou a budou stejně pro Putina.

Přesto je ruská státní moc rozhodnuta jakékoli masivní pouliční protesty i nadále brutálně potlačovat. A proč? Protože se bojí, aby se poznenáhlu nestaly samozřejmostí: kdoví, co by se dělo dál. Však je tu taky běloruský strašák, byť zatím dočasně pokácený.

Libor Dvořák|foto:Věra Luptáková,Český rozhlas

Současnou situaci v souboji Alexeje Navalného, podporovaného inteligencí, mladými lidmi, kteří nic jiného než tento režim nezažili, a také uživateli sociálních sítí, a na druhé straně Vladimira Putina, za nímž stojí konzervativní či vyloženě ignorantská část společnosti, velmi dobře vystihuje známý ruský autor antiutopických románů Dmitrij Gluchovskij: Já si na toho Navalného nikdy moc nepotrpěl, ale podporovat zrovna ty, proti nimž bojuje, přece nejde.

Autor je komentátor Českého rozhlasu