Jsou diktátoři v boji proti koronaviru úspěšnější? Odpovídá analýza listu Der Standard
Podle dat, která zveřejnil rakouský list to tak nevypadá. Výpočty australského výzkumného institutu ukazují, že bohatství států ani jejich forma vlády nemá na úspěch podstatný vliv.
V desítce nejúspěšnějších najdeme jak demokracie jako Nový Zéland, Kypr, Austrálii nebo Lotyšsko. Vedle nich pak úspěch vykazuje i autoritářský Vietnam. Zřetelnou výhodu mají malé státy nebo ostrovy. Velké země mají naopak podle Der Standard koordinaci opatření složitější.
Čtěte také
Australská data mají ale několik slabin. Například nezohledňují hospodářské ukazatele o zotavování zemí.
V seznamu 98 zemí také chybí Čína, odkud nemáme věrohodné informace. Jeden trend je ale z pohledu na data patrný: autoritářským zemím se dařilo jen v počáteční fázi pandemie. Z dlouhodobého hlediska se situace přinejmenším vyrovnala, píše list.
Biden vs. Trump
Americká zahraniční politika Joea Bidena bude překvapivě podobná administrativě Donalda Trumpa. A Německo na to není připravené, píše v komentáři list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Čtěte také
Nový ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken se netají tím, že mu Trumpův politický styl vadil.
Nicméně u témat jako náklady zemí NATO na zbrojení, německo-ruský plynovod Nord Stream 2 nebo vztahy s Čínou chce Blinken pokračovat v Trumpově směřování.
Zvykli jsme si, že americké postoje pochopíme při ranním pohledu na Twitter, píše deník. Zjednodušující výkřiky Trumpa jsou minulostí a diplomaté musejí zase bedlivěji naslouchat, co se ve Washingtonu opravdu děje. Německo by si mělo uvědomit, že i za Bidenovy vlády může se svým projektem ruského plynovodu a slabými výdaji na obranu dál narážet do zdi.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung každopádně diplomacii v Berlíně doporučuje zapnout strategický kompas. Místo obchodnických zahraničních vztahů by se mělo soustředit na opravdové spojence.
Francouzští studenti chtějí do škol
Francouzská vláda řeší stížnosti studentů na zavřené univerzity. Podle listu Le Monde mají mladí Francouzi problémy psychického i finančního rázu.
Čtěte také
Mnozí navíc spoléhali na slib prezidenta Emmanuela Macrona, že se ještě v zimě vysoké školy částečně otevřou.
Ještě před týdnem prezident prohlásil, že studenti mají mít stejná práva jako zaměstnanci. A do své školy by tak mohli chodit alespoň jeden den v týdnu.
Teď se ale ve Francii chystá zřejmě třetí lockdown a studenti se proto bojí, že o svůj čas ve škole zase přijdou. Studentské organizace varují, že se jedná i o lidské životy. Například v Lyonu v rozmezí několika dnů vyskočili dva studenti z okna. Vláda chystá alespoň symbolickou pomoc – poukázky na psychologické pohovory a zvýhodněnou cenu jídel v menzách. V jídelnách budou k dostání dvě jídla denně po jednom euru.
Celý přehled zahraničního tisku, který připravil Ondřej Elbel, najdete v audiozáznamu.
Související
-
Spor EU a AstraZenecy? Dá se něco farmaceutické společnosti vytýkat, ptá se britský The Guardian
The Guardian komentuje spor mezi EU a firmou AstraZeneca o dodávky vakcín na covid-19. Brusel tvrdí, že firma zadržuje dávky, ale tempo očkování v EU je daleko za Británií.
-
The Daily Telegraph: Koronavirus má v Británii už přes sto tisíc obětí
The Daily Telegraph píše o omluvě ministerského předsedy Borise Johnsona za „děsivou a tragickou ztrátu“, kterou země utrpěla.
-
Rzeczpospolita: Rusko? V zemi, kde lidé protestují v mínus 50, je něco špatně
Ruskem se o víkendu šířily mohutné protesty na podporu lídra opozice Alexeje Navalného. Kreml prohlašuje, že všechno organizují západní země.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.