Spor EU a AstraZenecy? Dá se něco farmaceutické společnosti vytýkat, ptá se britský The Guardian

Unie totiž objednala větší množství vakcíny, než potřebuje. Smlouvy má s pěti různými výrobci a s dalšími dvěma jedná. Evropská komise vyjednávala kontrakty za všechny členské země.

Čtěte také

AstraZeneca omezila dodávky do zemí EU jen proto, aby mohla prodat vakcínu za víc, cituje názor Evropské komise Politico

Tato taktika má ale i svá úskalí, píše Guardian. Ve snaze dohodnout garance a co nejlepší ceny vakcín, Komise podepsala dohodu s firmou AstraZeneca o tři měsíce později než Velká Británie. Takže za vakcínu sice unijní země dají méně než Britové, ale platí za to drahocenným časem.

Do sporu zasahuje také napětí po brexitu. AstraZeneca sídlí ve Spojeném království a Bruselu se zdá, že upřednostňuje britský trh. Britští ministři oponují, že jim odchod z Unie dal svobodu v tom, že mohli o dodávkách vakcíny vyjednávat bez ohledu na zbytek Evropy. Otázkou je, co stojí ve smlouvě, která je neveřejná, připomíná Guardian.

Její obsah můžeme odhadovat na základě předběžné dohody se společností CureVac. V ní stojí, že dodací termíny jsou pouze nejlepšími aktuálními odhady a dodavatel je může změnit. Dobrou zprávou pro Evropskou unii je, že francouzská společnost Sanofi ohlásila výpomoc s dodávkami vakcíny od firem Pfizer a BioNTech. Je to ale malá útěcha, když na vakcíny od ostatních výrobců Brusel dál čeká, uzavírá list.

Proč se Holanďané bouří?

Stovky Holanďanů skončily v uplynulých dnech v poutech kvůli násilnostem a výtržnostem při protestech proti vládním opatřením. Píše o tom katarská Al Džazíra. Připomíná, že Nizozemsko zavedlo poměrně přísná opatření už v říjnu, v prosinci se přidalo zavření škol a většiny obchodů. 

Čtěte také

Koronavirus má ve Velké Británii už přes sto tisíc obětí. „Je to děsivá ztráta,“ cituje The Daily Telegraph premiéra Johnsona

O víkendu pak začal platit zákaz nočního vycházení – poprvé od 2. světové války. Do ulic se vydali hlavně mladí lidé.

Podle profesora psychologie a politických věd z amsterdamské univerzity Bertjana Doosjeho pro ně byl zákaz nočního vycházení spouštěčem. První noc protestovala proti nařízení relativně malá skupina lidí. Následující noci se přidali další protestující, zejména mladší, kterým nejspíš šlo o trochu vzrušení.

Doosje si myslí, že mladí se připojením k protestům ujišťují, že i jejich okolí považuje zákaz nočního vycházení za příliš přísný. Omezuje nejvíc právě tuto skupinu obyvatel. Profesor má za to, že by se policie k těmto protestujícím nejspíš neměla chovat příliš tvrdě, protože by to mohlo podnítit další vlnu násilných protestů. 

Biden pozastavuje těžbu ropy

Americký prezident Joe Biden podepsal několik exekutivních příkazů, které mají pomoct v boji proti změnám klimatu.

Čtěte také

Amerika dál na prvním místě. Biden se chová podle Trumpova hesla, říká investiční bankéř Jonáš

Jak píše BBC, dekret, který má pozastavit těžbu ropy a zemního plynu na federální půdě, je prvním šlápnutím nové administrativy na kuří oko ropného a plynárenského průmyslu. Americký ropný institut ale varuje, že zákaz zvýší závislost států na dovozu těchto surovin, jakmile se tamní ekonomika zotaví. 

Experti tento argument odmítají s tím, že těžba bude pokračovat. Aktuálně se totiž těží jen na základě poloviny žádostí o těžbu, které byly schváleny mezi lety 2014 až 2019. Biden svým dekretem plní slib z kampaně a ujišťuje jím ochránce přírody, že s ním můžou počítat. Zákony, které by významně snížily americkou produkci uhlíku, budou ale nejspíš muset projít Kongresem. A teprve to bude podle BBC skutečná zkouška Bidenovy oddanosti boji proti klimatickým změnám.

Celý přehled zahraničního tisku, který připravila Tea Veseláková, najdete v audiozáznamu.