Koronavirus má ve Velké Británii už přes sto tisíc obětí. „Je to děsivá ztráta,“ cituje The Daily Telegraph premiéra Johnsona
The Daily Telegraph píše o omluvě ministerského předsedy Borise Johnsona za „děsivou a tragickou ztrátu“, kterou země utrpěla. Upozorňuje i na to, že podle posledních analýz neměla pandemie na celou společnost rovnoměrný dopad.
Zemřelo totiž neúměrně mnoho lidí s nižšími příjmy. Daily Telegraph ale také píše, že počty nakažených se vyvíjejí příznivě – v úterý jich přibylo 20 089, což je nejméně od 15. prosince. Británie se totiž stala pátou zemí světa, kde počet úmrtí na covid-19 překročil sto tisíc.
Čtěte také
Na titulní straně The Guardianu dnes vyšla stejná fotografie zkroušeného Johnsona, jako na titulce Daily Telegraphu, ale zdůrazňuje jinou věc: premiér teď musí vysvětlit, jak došlo k tomu, že právě ve Spojeném království si nový koronavirus vyžádal tolik životů.
Na tuto otázku totiž odmítl novinářům odpovědět. List cituje ředitele think-tanku King's Fund Richarda Murraye, který řekl: „Loni touhle dobou by si nikdo nedokázal představit, že by bohatý ostrovní stát se všeobecným zdravotnictvím mohl mít jeden z největších počtů zemřelých na světě“.
Jinak vypadá obálka londýnských The Times: hledí z ní tváře některých obětí pandemie. Deník pak cituje šéfa labouristů Keira Starmera, který počet zemřelých označil za „národní tragédii“. Starmer tvrdí, že reakce vlády byla v řadě věcí příliš pomalá: od vyhlášení lockdownu, přes zajištění ochranných pomůcek až po testování.
Nizozemské protesty utichají
V Nizozemsku už několik dní po sobě probíhaly protesty proti epidemickým opatřením v zemi. V úterý, jak konstatoval amsterdamský deník de Volkskrant už nepokoje ve větší míře utichly.
Zatýkání a nasazení pořádkových jednotek policii umožnilo srážkám předejít. V Rotterdamu například policie zatkla 33 lidí. K udržení klidu přispělo i to, že některé obce vyhlásily výjimečný stav. Policejní velitel Willem Woelders, který odpovídá za dodržování pandemických omezení, v úterý večer vyjádřil naději, že tento příznivý trend bude pokračovat.
Čtěte také
Redakční komentář dalších významných nizozemských novin NRC Handelsblad připomíná, že násilí, kterého se demonstranti dopustili, nemá obdoby.
V městečku Urk například mladí lidé zapálili mobilní testovací středisko a v Enschede zaútočili na nemocnici. Vláda prý naprosto oprávněně podobné chování odsoudila jako zločinné. Přesto však takový rozsah protestů, a jejich neočekávaná brutalita, budí otázky.
Zdá se, soudí list, jako by se nedávno vyhlášený noční zákaz vycházení stal katalyzátorem nespokojenosti některý rozhořčených občanů, kteří nevěří v existenci koronaviru. Starosta Eindhovenu dokonce prohlásil, že „kdyby to takhle šlo dál, vydáme se směrem k občanské válce“.
Protesty prý napovídají velké míře polarizace společnosti. Nespokojenost deník připisuje malé snaze politiků přesvědčovat občany, že pandemie představuje skutečnou hrozbu a že nákaza je reálná nebo že testování má smysl a ohroženi jsou nejen staří lidé.
Celý přehled zahraničního tisku, který připravil Miroslav Tomek, najdete v audiozáznamu.
Související
-
Politico: AstraZeneca omezila dodávky do zemí EU jen proto, aby mohla prodat vakcínu jinde a za víc
EU v pondělí vyzvala k přísné kontrole vývozu vakcín. Podle Bruselu totiž britsko-švédská společnost AstraZeneca omezila dodávky, aby mohla prodat vakcínu za vyšší ceny.
-
BBC: Brusel kritizuje Orbána za podkopávání unijní solidarity. To za nákup ruské i čínské vakcíny
Maďarsko se stalo první unijní zemí, která předběžně schválila ruskou vakcínu Sputnik, informuje BBC.
-
Pandemie je výsledkem nerovnováhy ve vztahu člověka k přírodnímu světu, cituje The Times Johnsona
Peking se ohradil proti britskému premiérovi Borisu Johnsonovi, píše deník The Times. Tradiční čínskou medicínu totiž označil za šílenou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.