BBC: Brusel kritizuje Orbána za podkopávání unijní solidarity. To za nákup ruské i čínské vakcíny

22. leden 2021

Maďarsko se stalo první unijní zemí, která předběžně schválila ruskou vakcínu Sputnik, informuje BBC. Na cestě do Moskvy je už šéf maďarské diplomacie, který má jednat o přepravě a distribuci jejich očkovací látky.

Další zástupci Budapešti zas odcestovali do Pekingu, a to kvůli čínské vakcíně společnosti Sinopharm, kterou v Evropě už očkuje Srbsko.

Čtěte také

Premiér Viktor Orbán je toho názoru, že nákup ruských a čínských vakcín je jedinou cestou, jak zajistit dostatek dávek. Snahu zpopularizovat očkovací látky východních zemí ale podle BBC kritizuje maďarská opozice i Evropská unie. Pohledem Bruselu se Orbán znovu vydává vlastní cestou a podkopává unijní solidaritu.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Maďaři nemají k ruské a čínské vakcíně velkou důvěru. Vláda je ubezpečuje, že se na trh dostanou jen spolehlivé látky vyhovující normám.

BBC také cituje mluvčího maďarského kabinetu Zoltana Kovacse. Podle něj je kritika postupu Maďarska jasným příkladem dvojího metru Západu. Konec konců, dodal Kovacs, německá kancléřka Angela Merkelová jednala s Vladimirem Putinem o ruské vakcíně také.

Biden chce prodloužit dohodu o kontrole zbraní

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní na dalších pět let, píše The Washington Post. Smlouva známá jako Nový START byla podepsána v roce 2010 v Praze a její účinnost končí s 5. únorem 2021.

Čtěte také

O prodloužení dohody se v uplynulých měsících pokoušel i Donald Trump. Plán tehdy ztroskotal, vysvětluje list, protože se jeho zmocněnec měsíce snažil přesvědčit Čínu, aby se k dohodě přidala.

Platnost smlouvy Nový START je podle zdroje listu zjevně v zájmu Spojených států. Hlavně kvůli pošramoceným vztahům s Ruskem, přitom prodloužení dohody by chtěl i Kreml.

Kdyby dohoda vypršela, mohlo by to podle mnoha bezpečnostních expertů vyvolat závody v jaderném zbrojení. Biden zároveň vylučuje „reset“ vztahů s Moskvou, a na rozdíl od svých předchůdců neslibuje vřelejší poměry.

Nejdřív ho prý zajímají výsledky vyšetřování možného vměšování Moskvy do loňských voleb, šetření otravy Alexeje Navalného a další kauzy. Až podle jejich výsledků se nový kabinet rozhodne, jak bude k Moskvě dál přistupovat.

Zaměstnanci by neměli být neustále on-line

Právo nebýt neustále on-line se zaměstnavatelem, by mělo být základním právem zaměstnanců sedmadvacítky, shodli se europoslanci. Jak píše deník Brussels Times, lidem by neměly hrozit nějaké postihy, pokud nebudou mimo pracovní dobu odpovídat na pracovní e-maily nebo telefonáty.

Čtěte také

Podle Evropského parlamentu to je potřeba řešit už proto, že kvůli pandemii pracuje velké množství lidí z domova. Hranice mezi pracovním a soukromým životem se začala stírat, a to daleko víc než dřív. Belgická europoslankyně Sara Matthieuová na plénu zdůraznila, že když jsou lidé neustále dostupní, přináší jim to duševní i fyzické utrpení.

Matthieuová citovala průzkumy, které ukazují, že zaměstnanci cítí čím dál tím větší tlak na to, aby byli k dispozici neustále. Evropský parlament proto přijal usnesení, ve kterém vyzval členské státy k zavedení pravidel zajišťující lidem právo na to, aby byli mimo dosah svých šéfů. Evropská komise by pak měla připravit normu, která by problematiku řešila, doplňuje unijní web europa.eu.

Celý přehled zahraničního tisku, který připravila Tea Veseláková, najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související