Technologický vývoj je dnes tak rychlý, že filozofie vlastně nestíhá, míní filozof Kroupa

Filozof a vysokoškolský učitel Daniel Kroupa
Filozof a vysokoškolský učitel Daniel Kroupa

Od pradávna je filozofie považována za vědu, která hledá pravé porozumění světu. Tato věda měla od počátku ty největší ambice: pochopit a popsat svět a roli člověka v něm. Jaká jsou ale témata a směřování dnešní filozofie?

„Vědecký vývoj v důsledku rozvoje informačních technologií se zrychlil... A představa, že z vědy vytvoříme světový názor, který si lidé osvojí a budou se chovat správně, je proto těžko uskutečnitelná,“ uvedl v pořadu Leonardo Plus filozof a pedagog Daniel Kroupa.

Podle něj zrychlení technologického vývoje přináší nové problémy a otázky, které by filozofie měla řešit a zodpovědět. „Řekl bych ale, že vývoj je tak rychlý, že filozofie nestíhá a vývoj dobíhá.“

Po dlouhá staletí byla filozofie jakoby napřed, ale dnes se technologie rozvíjí tak rychle, že akademický svět to nezvládá a filozofické bádání se stává stále méně přehledné.
Daniel Kroupa

Zatímco v 19. století bylo filozofů málo a je poměrně snadné je historicky zmapovat, setřídit a včlenit do dějin filozofie, dnešní situace je zásadně odlišná. „Co budou dělat historikové s filozofií 20. století, to si neumím představit.“

Miroslav Petříček: Premiér Andrej Babiš nedbá na svou vlastní důstojnost. Stejně jako pan prezident

Miroslav Petříček, filozof (žák Jana Patočky), působí jako vysokoškolský profesor na Filozofické fakultě UK

Filozof a překladatel Miroslav Petříček patří mezi žáky Jana Patočky. Společnost už v době totality, ale i tu porevoluční, akademickou, provokoval svým volnomyšlenkářským vzhledem.

„Jen  v Německu v 70. letech bylo skoro 300 profesorů, každý měl armádu asistentů a všichni publikovali... Teď si vezměte, kolik je filozofů ve Francii, Americe a po celém světě,“ připomněl Kroupa.

Kromě problému přehlednosti dnešní filozofie je i vliv publikační praxe. „Existují prestižní časopisy a filozofové se hodnotí podle toho, kdo se do těchto časopisů dostane... Nic proti tomu, ale tyto časopisy také často udávají tón, kterým směrem se filozofie bude vyvíjet, spíše než vlastní filozofické myšlení těch lidí, kteří jsou tomuto systému podřízení.“

Filozofie má své místo ve veřejném prostoru

„Filozofii nemůžete ze společnosti vylučovat. Může ale také vzniknout mylná představa, že jakýsi veřejný intelektuál je důležitý filozof. Ale filozofie se odehrává skutečně na akademické úrovni a pod kritikou ostatních filozofů,“ připomněl Kroupa.

Může se ale stát, že člověk, který dosahuje naprosto vynikajících výsledků a přiměje filozofickou akademickou obec se jeho otázkami a odpověďmi zabývat, může být naprosto neschopný zajímavým způsobem veřejnost oslovit.

„Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde,“ jsem vymyslel snad ještě na škole, přiznává Jan Vodňanský

Jan Vodňanský

Příjmení spisovatele, herce a písničkáře vám už ani nepodtrhne kontrola pravopisu. Jeho říkanky a slovní hříčky totiž zlidověly, přitom je vymyslel Vodňanského mozek.

„Opíraje se o vlastní zkušenosti mohu říci, že filozofa donutí veřejně komunikovat situace, kdy zbloudí do politiky. Politika je založena na masové komunikaci, takže buď se člověk naučí vyjadřovat myšlenky stručně a jasně, nebo v politice rychle skončí.“

To je i podmínkou toho, aby filozofové mohli vystupovat ve společenských diskuzích. „Je to stejné jako ve vědě, kde vystupují lidé, kteří mohou být dobrými vědci a zároveň dokáží tu svou myšlenku říci srozumitelně lidem a vstoupit do této diskuze.“

Kdo je filozof, a kdo ne?

Filozof Tomáš Hříbek souhlasí, že přítomnost filozofa v mediálním světě je určitě žádoucí. „Je to běžné ve světě, kde někteří filozofové běžně píšou články třeba do New York Times, vydávají sbírky populárních esejů a tak dále.“

„Vadí mi, že u nás pořád točí dokola několik veřejných intelektuálů, kteří mluví o všem ve všech možných médiích. Vím o nich, že jsou to třeba mykolog nebo hydrolog, a média je oslovují jako filozofy. To se mně docela dotýká, protože tito lidé žádnou filozofickou průpravu nemají, o filozofii nevědí zhola nic a myslí si, že filozofie je, když v neděli po dobrém obědě točím palci a kladu si obecné otázky.“

Tomáš Sedláček: Politici tvrdí, že jsme malý národ, který potřebuje uchránit před neexistující hrozbou

Ekonom Tomáš Sedláček

Tomáš Sedláček napsal řadu ekonomických knih s přesahem do religionistiky, psychologie nebo filozofie a dostal za ně ceny v Česku i v zahraničí.

Bylo by také dobré filozoficky působit na politiky, soudí Hříbek. „Pro kultivaci veřejné diskuze zvláště v politice by bylo žádoucí, aby někdo politiky upozornil, že nestačí jen zastávat názory, protože většina názorů jsou hlouposti nebo nesmysly nebo přinejmenším pro ně neexistují dobré důvody.“

„Je také třeba politiky upozornit, že nestačí říkat jen slogany, ale starat se také o to, jaké dobré důvody pro své závěry mají, uvědomit si, jestli když něco říkají, jestli to opravdu deduktivně vyplývá z nějakých premis, nebo je to jen nějaká induktivní úvahu.“

Módní filozofické trendy i zápas o světovládu

Další vývoj filozofie vidí Hříbek v důrazu na specializaci. „Zatím ale nevíme, jaké se vytvoří nové koncepty nebo proudy.“

„Přišlo mi zajímavé, jak často to, čím se lidé zabývají, závisí na tom, kdo je naživu a kdo je módní. Je znepokojující, že zemřelo nedávno několik velice vlivných filozofů a připadalo mi, že se nad nimi i nad jejich tématy zavřela voda a lidé se začali věnovat jiným věcem,“ konstatoval Tomáš Hříbek.

Václav Bělohradský: Mluvit o nějakých křesťanských hodnotách je čiré pokrytectví

Václav Bělohradský

Sváteční debata u kulatého stolu Plusu patřila základním hodnotám křesťanství. Proč až po migrační krizi začali Češi, Moravané a Slezané hovořit o svých křesťanských kořenech? A víme vůbec, co říkáme?   

Daniela Kroupu budoucí dominantní proudy či trendy ve filozofii prý nezajímají. „Zajímá mě ale to, jaký zápas se nyní ve společnosti a ve světě rýsuje.“

„Probíhá zápas o globální světovládu a je překvapujícím způsobem prostý: na jedné straně je to snaha o despotické formy vládnutí, kdy vládnoucí skupina, třída nebo rasa se cítí být nadřazena jakýmkoliv pravidlům, protože ona je chce určovat.“

Druhou stranu boje představuje přístup, který odpovídá filozofické tradici. „Ta říká, že civilizace je život pod zákonem a podle pravidel, která se tvoří ve svobodné a mocensky nemanipulované diskuzi.“

„Tento zápas nyní probíhá a bude záležet a tom, která z těchto variant se pro budoucí svět prosadí,“ shrnul podle něj nejdůležitější myšlenkový spor dneška filozof Daniel Kroupa.

Jaká je role filozofie v dnešním světě? Jak může přispět k řešení lidských problémů a jaká ji čeká budoucnost? Poslechněte si celé Leonardo Plus s filozofy Tomášem Hříbkem a Danielem Kroupou.

Spustit audio
autoři: Ivan Malý, Ondřej Čihák|zdroj: Český rozhlas

Související