Člověk vstupuje do dialogu s argumenty, ne názory, myslí si filozof a neurolog Jan Payne

6. listopad 2018

Filozof se podle jeho slov musí neustále uvádět uměle do krize, aby se udržel v mentální kondici. „Denně je třeba klást si otázku nad smyslem života. Když selžou prostředky, je to samozřejmě špatně, ale když ztratíme smysl života, přijde skutečná krize,“ popisuje neurolog a filozof Jan Payne stav, který si fascinovaně sám vyvolává proto, aby se mohl věnovat své profesi.

Člověk v takovém stavu může páchat i sebevraždu. Filozof musí být stále a cíleně v krizi a nejsou to příjemné chvilky,“ dodává.

Neurolog a filozof Jan Payne je předsedou Společnosti lékařské etiky J. E. Purkyně. Do roku 1989 pracoval jako neurolog, poté nastoupil na 1. lékařské fakultě UK, kde přednáší etiku a filozofii. Dříve působil jako předseda Centrální etické komise. Je vedoucím Centra pro bioetiku při Ústavu humanitních studií v lékařství na 1. LF UK v Praze.

Názory, argumenty

Jaká byla jeho cesta k filozofii? „Chtěl jsem přijít na to, proč tu jsem, to je můj životní zájem. A pořád to nechápu. Proč jsem tady? Co to je? Proč vůbec něco je a proč jsme něčím? To mě fascinuje a to mě přivedlo k filozofii.

Být ženou v lékařství je handicap, říká onkoložka Jitka Abrahámová

Jitka Abrahámová

„Myslela jsem, že když odejdu z praxe, bude mně líto, že přicházím o těžké případy. Musím ale říct, že jsem si ulevila,“ konstatuje středeční host Osobnosti Plus, onkologožka Jitka Abrahámová.

Měl jsem přepychovou profesi neurologa a také mě to bavilo. Ale tyto otázky mě pořád zajímají a fascinují. Jedna z nich je, jak v dnešním světě přežít. Myslím, že to ještě spousta lidí nechápe. Ani já to nechápu, ale myslím si, že za svůj dlouhý život jsem se už přiblížil k pochopení, jak na to. Je potřeba učit se v otázkách a ne v tvrzeních. Lidé stále chtějí tvrzení, názor. Ale skutečný dialog probíhá tak, že člověk, když má názor, tak je jen provizorní a ví dobře, že vstupuje do dialogu ne s názory, ale s argumenty.“

Jako příklad uvádí konkrétní situaci v českém vzdělávání. „Naše školství je postavené na názorech. Pan učitel odříká informace a studenti si je zapíší. Pak se názory naučí a přijmou je. To mi připadá katastrofální. V tom je vidět rozdíl mezi západní společností a naší. U nich jsou zvyklí daleko více diskutovat a jsou otevření. A proto tam podobné směřování k totalitě jako v Polsku a Maďarsku a vlastně i u nás neexistuje,“ říká Payne.

Filozof se stále musí uvádět do krize.
Jan Payne

Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s jejím hostem. Jan Payne se dotkne otázky stavu současné civilizace a důležitosti soukromých vztahů.

autoři: Lucie Vopálenská, Kateřina Chvátalová

Související