Studium s posláním. Vysoké školy podporují společnost, studenti dobrovolničí i trénují s armádou

21. červenec 2025

České vysoké školy představují víc než jen místa vzdělávání a výzkumu. Se statisíci studujících a desítkami tisíc zaměstnanců tvoří rozsáhlý společenský mikrosvět, který má potenciál aktivně reagovat na aktuální problémy a ukazovat konkrétní podobu společenské odpovědnosti. Přes čtyřicet veřejných i soukromých vysokých škol se zapojilo do kampaně, kterou v roce 2024 spustila Česká konference rektorů a nazvala ji Vysoké školy pro společnost.

Moderace: Markéta Vozková
Editace: Daniela Vrbová, Markéta Vozková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody: 
Jan Váně, prorektor pro vnější vztahy Západočeské univerzity v Plzni
Jan Kofroň, politolog z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
Daniela Vonbauer, manažerka centra MUNI POMÁHÁ

Jednou ze zapojených vysokých škol je Západočeská univerzita v Plzni. „Naši elektrotechnici vytvořili ochrannou rukavici, která má v sobě systém pro sledování polohy a navigaci, kterou využívají zejména hasiči,“ ukazuje prorektor pro vnější vztahy Jan Váně  na jedno z technických řešení, kterým škola přispěla společnosti. 

V rámci sociálněvědního výzkumu jsme realizovali výzkum, který naši sociologové zpracovávali pro město Plzeň. Byla to studie s názvem Bezdomovectví a cílem tohoto výzkumu bylo zprostředkovat dialog mezi veřejností a vyloučenou skupinou,“ jmenuje další příspěvek.

Výsledkem tohoto výzkumu byla koncepce práce s lidmi v bezdomovectví. „Přijalo ji plzeňské zastupitelstvo a dodnes se podle ní řídí,“ vyzdvihuje prorektor.

Čtěte také

Dalším příkladem může být i udržitelný projekt záchrany nesnědeného jídla. „Univerzita připravila projekt, kdy nesnědené obědy z menzy dostávají matky samoživitelky. Chápeme to jako určitý impuls a inspiraci pro okolí kolem nás, jak lze v konceptu udržitelnosti adekvátně neplýtvat přebytky,“ doplňuje Váně. 

Studenti podle něj vnímají univerzitu nejen jako instituci, která vzdělává a existuje pro vědecké účely, ale také že má i určitou společenskou roli, která jim umožňuje ovlivňovat prostředí skrze své hodnoty.

Občané, na nichž stojí stát

Etické hodnoty a společenská angažovanost studentů a studentek sehrály v české historii důležitou roli zpravidla v době krizí. Politolog Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy proto přišel s myšlenkou, že by studující mohli získávat kredity za absolvování výcviku aktivních záloh ozbrojených sil České republiky.

Jan Kofroň

„Vojenská zkušenost může být cenná pro studijní obory, které u nás pěstujeme, jako jsou mezinárodní vztahy či bezpečnostní studia. Nelze říct, že je to něco jiného než určitá forma stáže,“ je přesvědčený. 

Podle něj mírový stav na světě zjevně skončil a je potřeba přispívat k obranyschopnosti České republiky.

„Je to jeden ze způsobů, jak podpořit studenty, kteří musí na jednu stranu zvládat náročné studium a na druhou stranu se dobrovolně přihlásili, že převezmou brannou povinnost,“ míní politolog a připomíná, že na vysoké škole studenti získávají kredity i za tělocvik, tak proč ne za takto specializované cvičení.

Kofroň soudí, že studenti si z výcviku odnášejí dovednosti, které by se jim v krizi mohly hodit, a také že jsou občany státu a stát na nich stojí. Za dva roky podle něj kurzem prošly menší desítky vysokoškoláků.

Rozvoj empatie

Podpora dobrovolnictví skrze získávání kreditů funguje takév Brně. Od roku 2020 dává Masarykova univerzita v centru MUNI POMÁHÁ možnost studentům bez ohledu na studijní obor vyzkoušet si dobrovolnictví v rámci sedmi volitelných předmětů.

Čtěte také

„Vznikli jsme za pandemie covidu a pomáhali jsme velmi dynamicky tam, kde bylo třeba. Krize nás provázejí celou dobu existence,“ vysvětluje začátky centra manažerka Daniela Vonbauer a doplňuje:

„Úplně na začátku jsme pomáhali dětem a rodinám zvládat náročné situace a uvědomili jsme si, že jsou rodiny a děti, které budou potřebovat podporu vždycky.“

Studenti Masarykovy univerzity mají možnost vybrat si vlastní, nebo dopředu domluvenou dobrovolnickou činnost. Následně musí naplnit podmínky předmětu, jako jsou například závěrečná reflexe či vyplnění zpětné vazby.

„Nastává u nich velký osobnostní rozvoj, učí se otevřenosti a empatii. Je to důležité i proto, aby chápali chod společnosti. Například pro budoucí pedagogy je to skvělý způsob, jak pochopit, co to znamená sociálně znevýhodněné prostředí,“ poukazuje Vonbauer.

Čtěte také

Pomáhat mohou například s příměstskými tábory, s tandemovým doučováním pro děti nebo s přípravami dětí na přijímací zkoušky. „Unikátní je také program Studentských právních poraden, kdy studující práv radí studentům a zaměstnancům s jejich právními problémy.“

Zmiňuje také dobrovolnický program Inkubátor pomoci, který podporuje dobré nápady studujících: „Když má někdo nějaký nápad nebo chce posunout svou aktivitu, podpoříme ho a propojíme ho se správnými lidmi.“

Na závěr Vonbauer zdůrazňuje, že dobrovolnictví hraje klíčovou roli v posilování mezilidských vztahů a sounáležitosti, a to nejen ve společnosti, ale i uvnitř samotné univerzity.

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.

autoři: Markéta Vozková , ano
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.