Citlivá a kontroverzní témata do škol patří, shodují se experti. Uchopit se dají třeba díky filmům

Martina Tesařová, lektorka a vedoucí Odlehčovacích služeb v organizaci Cesta domů, doporučuje preventivně na téma konečnosti života poukazovat napříč různými předměty:

„Je málo předmětů, kde na téma konečnosti života nenarazíme. Nemusím výslovně mluvit o tom, že lidé umírají. Ale můžu poukázat na téma, které je s tím spojené, a dát to tak do přirozeného kontextu.“

Pro školy připravili workshop s názvem Život má začátek i konec, který si klade za cíl dětem téma smrti lépe zprostředkovat. Učitelům doporučují, aby téma s dětmi ze začátku uchopili třeba přes film a příběh někoho jiného.

„Pokročilejší je třeba aktivita, kdy si mají žáci představit, že v budoucnu zemře prarodič, který se dožil vysokého věku. Děti pak přemýšlí, co by rády vnímaly jako jeho odkaz pro svůj život. Pomáhá jim to vnímat, že smrtí končí fyzický život, ale nemusí tím končit něčí poselství,“ vysvětluje.

Bezpečné prostředí

To, že citlivá i kontroverzní témata do výuky patří, si myslí Daniela Prokschová ze Sociologického ústavu Akademie věd a spolupracovnice na projektu SYRI. „Tato témata patří do výuky, protože patří do společnosti. Žáci se s nimi setkávají ve společnosti, v rodině, na sociálních sítích,“ vyjmenovává. 

Čtěte také

Expert: Ne každý se v rodině naučí vycházet s dalšími. Je potřeba to trénovat, školám s tím pomáháme

„Škola má nezastupitelnou úlohu – žáci mohou debatovat a získávat kompetenci ovlivňovat dění kolem sebe a nebýt pasivními občany,“ vysvětluje.

Roman Švaříček z Masarykovy univerzity a také spolupracovník na projektu SYRI upozorňuje, že je potřeba vytvořit bezpečné prostředí pro debatování, aby žáci měli pocit, že se mohou vyjadřovat bez obav z odsouzení.

Tím nejdůležitějším ale podle něj je, aby bylo zapojení žáků dobrovolné: „Aby děti neměli pocit, že je to něco jako zkoušení. A také musí učitelé sami poznat, jaké téma může děti stresovat. Něco se na první pohled nezdá, ale může se to týkat otázky víry nebo třeba socioekonomického kontextu.“

Prokschová dodává, že v kontextu například války se sice doporučuje s dětmi hovořit otevřeně a téma netabuizovat, zároveň ale není dobré uvádět příliš mnoho detailů, které by mohly děti traumatizovat.

Ujasnit si emoce

Metodickou podporu pedagogům mohou poskytnout i různé projekty a programy, jako například Jeden svět na školách nebo Prostor pro spor, který se zaměřuje na deeskalaci společenských konfliktů a konfliktních témat, jako je islám, gender nebo rasismus.

Čtěte také

Jak na well-being ve školách? Poskytnout prostor o sobě přemýšlet a spolupracovat na problémech

Absence dobrých metodik může podle Švaříčka vést k tomu, že se učitelé kontroverzním tématům v hodinách vyhýbají. Přitom nastavení samotných učitelů je klíčové pro to, aby taková témata mohli probírat, dodává Prokschová. 

„Učitelé by se měli k otevírání těchto témat připravit dopředu, absolvovat nějaké školení, ale také si třeba ujasnit svá stanoviska a emoce, aby je mohli během diskuze kontrolovat. Důležitá je také podpora vedení i kolegů, se kterými mohou svou práci reflektovat,“ uzavírá.

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.