Citlivá a kontroverzní témata do škol patří, shodují se experti. Uchopit se dají třeba díky filmům

24. únor 2025

Už tři roky probíhá válka na Ukrajině. Děti z řad ukrajinských uprchlíků docházejí do českých škol a řada z nich se musí vyrovnávat se ztrátou někoho blízkého. Osobní zkušenost se smrtí, s těžkou nemocí a dalšími náročnými situacemi mohou ale kdykoliv zažít všechny děti ve třídě. Co pro ně v tu chvíli může udělat učitel nebo učitelka? A jak ve třídě probírat kontroverzní a citlivá témata? „Nestigmatizovat a vytvořit bezpečné prostředí,“ shodují se hosté v pořadu Reparát.

Moderace: Daniela Vrbová
Editace: Markéta Vozková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody: 
Martina Tesařová, vedoucí Odlehčovacích služeb a lektorka organizace Cesta domů
Daniela Prokschová ze Sociologického ústavu Akademie věd, spolupracovnice Národního institutu SYRI
Roman Švaříček z Masarykovy univerzity, spolupracovník Národního institutu SYRI

Martina Tesařová, lektorka a vedoucí Odlehčovacích služeb v organizaci Cesta domů, doporučuje preventivně na téma konečnosti života poukazovat napříč různými předměty:

„Je málo předmětů, kde na téma konečnosti života nenarazíme. Nemusím výslovně mluvit o tom, že lidé umírají. Ale můžu poukázat na téma, které je s tím spojené, a dát to tak do přirozeného kontextu.“

Pro školy připravili workshop s názvem Život má začátek i konec, který si klade za cíl dětem téma smrti lépe zprostředkovat. Učitelům doporučují, aby téma s dětmi ze začátku uchopili třeba přes film a příběh někoho jiného.

„Pokročilejší je třeba aktivita, kdy si mají žáci představit, že v budoucnu zemře prarodič, který se dožil vysokého věku. Děti pak přemýšlí, co by rády vnímaly jako jeho odkaz pro svůj život. Pomáhá jim to vnímat, že smrtí končí fyzický život, ale nemusí tím končit něčí poselství,“ vysvětluje.

Bezpečné prostředí

To, že citlivá i kontroverzní témata do výuky patří, si myslí Daniela Prokschová ze Sociologického ústavu Akademie věd a spolupracovnice na projektu SYRI. „Tato témata patří do výuky, protože patří do společnosti. Žáci se s nimi setkávají ve společnosti, v rodině, na sociálních sítích,“ vyjmenovává. 

Čtěte také

„Škola má nezastupitelnou úlohu – žáci mohou debatovat a získávat kompetenci ovlivňovat dění kolem sebe a nebýt pasivními občany,“ vysvětluje.

Roman Švaříček z Masarykovy univerzity a také spolupracovník na projektu SYRI upozorňuje, že je potřeba vytvořit bezpečné prostředí pro debatování, aby žáci měli pocit, že se mohou vyjadřovat bez obav z odsouzení.

Tím nejdůležitějším ale podle něj je, aby bylo zapojení žáků dobrovolné: „Aby děti neměli pocit, že je to něco jako zkoušení. A také musí učitelé sami poznat, jaké téma může děti stresovat. Něco se na první pohled nezdá, ale může se to týkat otázky víry nebo třeba socioekonomického kontextu.“

Prokschová dodává, že v kontextu například války se sice doporučuje s dětmi hovořit otevřeně a téma netabuizovat, zároveň ale není dobré uvádět příliš mnoho detailů, které by mohly děti traumatizovat.

Ujasnit si emoce

Metodickou podporu pedagogům mohou poskytnout i různé projekty a programy, jako například Jeden svět na školách nebo Prostor pro spor, který se zaměřuje na deeskalaci společenských konfliktů a konfliktních témat, jako je islám, gender nebo rasismus.

Čtěte také

Absence dobrých metodik může podle Švaříčka vést k tomu, že se učitelé kontroverzním tématům v hodinách vyhýbají. Přitom nastavení samotných učitelů je klíčové pro to, aby taková témata mohli probírat, dodává Prokschová. 

„Učitelé by se měli k otevírání těchto témat připravit dopředu, absolvovat nějaké školení, ale také si třeba ujasnit svá stanoviska a emoce, aby je mohli během diskuze kontrolovat. Důležitá je také podpora vedení i kolegů, se kterými mohou svou práci reflektovat,“ uzavírá.

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.

autoři: Daniela Vrbová , ano
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.