Citlivá a kontroverzní témata do škol patří, shodují se experti. Uchopit se dají třeba díky filmům
Už tři roky probíhá válka na Ukrajině. Děti z řad ukrajinských uprchlíků docházejí do českých škol a řada z nich se musí vyrovnávat se ztrátou někoho blízkého. Osobní zkušenost se smrtí, s těžkou nemocí a dalšími náročnými situacemi mohou ale kdykoliv zažít všechny děti ve třídě. Co pro ně v tu chvíli může udělat učitel nebo učitelka? A jak ve třídě probírat kontroverzní a citlivá témata? „Nestigmatizovat a vytvořit bezpečné prostředí,“ shodují se hosté v pořadu Reparát.
Editace: Markéta Vozková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody:
Martina Tesařová, vedoucí Odlehčovacích služeb a lektorka organizace Cesta domů
Daniela Prokschová ze Sociologického ústavu Akademie věd, spolupracovnice Národního institutu SYRI
Roman Švaříček z Masarykovy univerzity, spolupracovník Národního institutu SYRI
Martina Tesařová, lektorka a vedoucí Odlehčovacích služeb v organizaci Cesta domů, doporučuje preventivně na téma konečnosti života poukazovat napříč různými předměty:
„Je málo předmětů, kde na téma konečnosti života nenarazíme. Nemusím výslovně mluvit o tom, že lidé umírají. Ale můžu poukázat na téma, které je s tím spojené, a dát to tak do přirozeného kontextu.“
Pro školy připravili workshop s názvem Život má začátek i konec, který si klade za cíl dětem téma smrti lépe zprostředkovat. Učitelům doporučují, aby téma s dětmi ze začátku uchopili třeba přes film a příběh někoho jiného.
„Pokročilejší je třeba aktivita, kdy si mají žáci představit, že v budoucnu zemře prarodič, který se dožil vysokého věku. Děti pak přemýšlí, co by rády vnímaly jako jeho odkaz pro svůj život. Pomáhá jim to vnímat, že smrtí končí fyzický život, ale nemusí tím končit něčí poselství,“ vysvětluje.
Bezpečné prostředí
To, že citlivá i kontroverzní témata do výuky patří, si myslí Daniela Prokschová ze Sociologického ústavu Akademie věd a spolupracovnice na projektu SYRI. „Tato témata patří do výuky, protože patří do společnosti. Žáci se s nimi setkávají ve společnosti, v rodině, na sociálních sítích,“ vyjmenovává.
Čtěte také
„Škola má nezastupitelnou úlohu – žáci mohou debatovat a získávat kompetenci ovlivňovat dění kolem sebe a nebýt pasivními občany,“ vysvětluje.
Roman Švaříček z Masarykovy univerzity a také spolupracovník na projektu SYRI upozorňuje, že je potřeba vytvořit bezpečné prostředí pro debatování, aby žáci měli pocit, že se mohou vyjadřovat bez obav z odsouzení.
Tím nejdůležitějším ale podle něj je, aby bylo zapojení žáků dobrovolné: „Aby děti neměli pocit, že je to něco jako zkoušení. A také musí učitelé sami poznat, jaké téma může děti stresovat. Něco se na první pohled nezdá, ale může se to týkat otázky víry nebo třeba socioekonomického kontextu.“
Prokschová dodává, že v kontextu například války se sice doporučuje s dětmi hovořit otevřeně a téma netabuizovat, zároveň ale není dobré uvádět příliš mnoho detailů, které by mohly děti traumatizovat.
Ujasnit si emoce
Metodickou podporu pedagogům mohou poskytnout i různé projekty a programy, jako například Jeden svět na školách nebo Prostor pro spor, který se zaměřuje na deeskalaci společenských konfliktů a konfliktních témat, jako je islám, gender nebo rasismus.
Čtěte také
Absence dobrých metodik může podle Švaříčka vést k tomu, že se učitelé kontroverzním tématům v hodinách vyhýbají. Přitom nastavení samotných učitelů je klíčové pro to, aby taková témata mohli probírat, dodává Prokschová.
„Učitelé by se měli k otevírání těchto témat připravit dopředu, absolvovat nějaké školení, ale také si třeba ujasnit svá stanoviska a emoce, aby je mohli během diskuze kontrolovat. Důležitá je také podpora vedení i kolegů, se kterými mohou svou práci reflektovat,“ uzavírá.
Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.
Související
-
Nadání neznamená, že dítě zvládne cokoliv. Žáci i jejich třídy potřebují emoční a sociální podporu
Výjimečné schopnosti ale i specifické výzvy. Jak školy pomáhají nadaným dětem rozvíjet jejich talent? Poslechněte si podcast Reparát.
-
Jak učit o dezinformacích? Nemoralizovat, vytvářet diskuzi a fake news objevovat hrou
Umět kriticky zhodnotit zdroje informací a další formy mediální gramotnosti rozvíjí u českého žactva několik organizací včetně spolků Zvol si info nebo Fakescape.
-
Chyba je neodmyslitelnou součástí učení. Vnímejme ji jako investici do budoucna, navrhují experti
„Přístup žáků k chybám ve škole je přenositelný a žáci tak mohou efektivněji fungovat i v situacích, které nejsou výukové,“ říká učitel a mentor Ivan Čermák z centra Job.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.