Nadání neznamená, že dítě zvládne cokoliv. Žáci i jejich třídy potřebují emoční a sociální podporu

Ředitel základní školy Vorlina Vlašim, Petr Jíša, pro Český rozhlas Plus vysvětluje, že je otcem nadaného dítěte a i díky tomu se rozhodli zaměřit na to, co vlastně nadání znamená, protože definice nadání není jednoznačná:

„Dětí, které jsou diagnostikovány pedagogicko-psychologickými poradnami nebo speciálně pedagogickými centry jako opravdu nadané, jsou v ročnících jednotky. Zároveň vidíme, že je tady spousta dětí, které v něčem vynikají, ale v něčem jiném zase ne.“

Dodává, že ve škole spíše než nad systémovou podporou pro nadané žáky přemýšlí, jak rozvíjet to, v čem děti vynikají.

Talent i obtíže

Na Základní škole nám. Curieových, kterou vede Tereza Martínková, se věnují práci se speciálně nadanými žáky a vyvinuli pro ně ucelený studijní program. Nadaní žáci absolvují výuku v běžné kmenové třídě, ale vedle toho vzniká v každém ročníku skupinka, která má speciální hodiny se zvlášť vyčleněným pedagogem.

Čtěte také

Jak vybrat střední školu? Hledejte, v čem je dítě jedinečné, možná vás to překvapí, radí lektorka

Martínková popisuje, že nadaní žáci vynikají rychlostí a korektností, zároveň také ovlivňují kolektiv celé třídy: „Ve třídě to může dělat problémy. Tyto děti jsou buď příliš rychlé, příliš pomalé, anebo neumí komunikovat správným způsobem. Někdy se naopak stávají třeba pomocníkem učitele... Ale vždycky pak učitel musí s třídou intenzivněji pracovat.“

Ve speciálních skupinách s vyčleněným pedagogem je potřeba přístup více individualizovat, aby seděl úrovni dětí. Je klíčové, aby pedagogové přizpůsobili výuku jejich potřebám – například nabízet složitější úkoly, které je motivují.

Velké nadání se podle ní může někdy pojit i s určitými odlišnostmi či obtížemi. „Děti mohou mít vysokou míru nadání, ale také se u nich může vyskytovat například Aspergerův syndrom, poruchy učení nebo specifické poruchy chování,“ vyjmenovává s tím, že některé děti tak potřebují v sociálních situacích podpořit.

Mýtus chytrého dítěte

Mimořádně nadaným dětem v Česku pomáhají také různé organizace, například nadace RSJ s projektem Přemýšlivec. 

„Je to iniciativa, která má prostřednictvím příběhů konkrétních dětí a mladých lidí ukázat, jaký je život přemýšlivých a nadaných dětí. Že to není vždy jednoduché a rozhodně ne procházka růžovým sadem,“ vysvětluje ředitelka nadace Lenka Ekrtová.

Čtěte také

Rozvoj potenciálu předškoláků je nejlepší sociální investicí, říká ředitelka Platformy pro včasnou péči

Dříve byl rozšířený mýtus, že nadané děti jsou chytré, a tím pádem si vždy poradí samy. „Tento mýtus bychom neměli přijímat, protože tyto děti často bývají emočně a sociálně na jiné úrovni než jejich vrstevníci ve třídách. Ve školním prostředí je proto důležité poskytovat jim podporu právě v oblasti sociálních a emočních dovedností,“ zdůrazňuje.

A dodává, co současným pedagogům a budoucím učitelům při práci s nadanými a mimořádně nadanými dětmi chybí:

„Učitelé by měli být citlivější vůči potřebám dětí. Snažíme se propragovat inkluzivní přístup. Říkáme, že nadané děti jsou součástí celého vzdělávacího proudu a nemělo by se na ně zapomínat kvůli některým mýtům."

Poukazuje také na potřebu praktické podpory: „Pedagogové potřebují vědět, že je nutné dívat se na děti jinou optikou a mít jasné návody, jak s nimi pracovat v praxi.“

Rodinám intelektově nadaných dětí poskytuje poradenství také organizace Qiido, na jejich webu najdete materiály a užitečné informace. Chcete vědět víc? Poslechněte si celý podcast Reparát nahoře v článku.