Hudba, zpívání i experimentování se zvuky spojuje. Umožňuje zapojit každé dítě podle jeho možností

15. prosinec 2025

Hudba je univerzálním jazykem, který dokáže děti rozvíjet a dávat jim radost, bez ohledu na studijní výsledky nebo finanční situaci rodiny. V době streamovacích platforem, elektronické tvorby, umělé inteligence a nových vzdělávacích přístupů se proměňuje i to, jak hudbu ve školách vnímáme. Jakou roli dnes hraje hudební výchova a může hudba stále pomáhat hledat společnou řeč napříč rozdíly? Debatují umělci a odborníci v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Moderace: Daniela Vrbová
Editace: Markéta Vozková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody: Jan Pokorný - Pokáč, písničkář a podporovatel projektu Hudba je pro všechny, Jiřina Jiřičková, proděkanka pro studijní záležitosti na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, Marie Čtveráčková - Mary C - ze Synth Library neboli Knihovny zvuků

Organizace Znesnáze nabízí v rámci projektu Hudba je pro všechny podporu pro mladé muzikanty. Projekt zatím podpořil přes dvě stě dětí, a to i díky hudebníkovi Pokáčovi, který se rozhodl projekt finančně podpořit po dobu pěti let.

„Ne všichni máme stejnou startovací čáru. V některých ohledech život není spravedlivý ke všem. My se tímto projektem snažíme tu čáru aspoň trochu přiblížit těm, kteří se nenarodili s takovým štěstím jako ostatní,“ říká Jan Pokorný, neboli Pokáč, na úvod.

A vysvětluje: „Hudba dokáže těmto lidem dát úplně všechno. Mně to dalo spoustu krásně stráveného času, spoustu přátel, zároveň vás to rozvíjí po všech stránkách i mentálně, aniž byste o tom věděli. Je to kvalitně strávený čas, což je vlastně to nejcennější.“

Čtěte také

Z finančních prostředků projektu je hrazena docházka dětí do základních uměleckých škol, hudebních škol a uměleckých kroužků obecně. Podpora se vztahuje na veškeré aktivity v této oblasti, které si rodiny či děti z finančních důvodů nemohou dovolit. „Ve spoustě případů platíme třeba soukromého učitele, když děti nejsou fyzicky schopné dojít do té školy, učitel pak dochází k nim,“ dodává.

Jan Pokorný se zavázal projektu věnovat každý rok milion, za druhý rok projektu se podařilo podpořit přes 300 dětí.

Setkání s krásou

Proměnu hudební výchovy s příchodem nových platforem komentuje Jiřina Jiřičková, hudební pedagožka a proděkanka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy: „Děti dnes mohou poslouchat kdekoliv, cokoliv. To, že dětem představujeme novou hudbu, pro ně vlastně někdy také vůbec není nové. Chceme je učit té hudbě porozumět a nějakým způsobem ji i kriticky reflektovat.“

Čtěte také

K otázce, zda je výzvou společná výuka dětí s hudebním vzděláním a těch bez hudebního sluchu, uvádí: „Možností, jak to uchopit, je spousta. Hudební výchova je velmi bohatý předmět a má velmi bohatou škálu toho, jak s dětmi pracovat. Někdo třeba může tleskat, jiný zpívat, někdo bude doprovázet. Se staršími dětmi se potom může třeba vytvářet videoklip. Umožňuje nám to každé dítě zapojit a všichni budou mít pocit, že dělají společně nějakou věc, která je spojená s hudbou.“

Upozorňuje ale, že je pro to potřeba soustavnost a časový rámec se s dětmi naladit na společnou vlnu.

Hudba podle ní pak dětskému rozvoji dává setkání s krásou: „Dává jim pocit radosti. Když děti společně tleskají nebo zpívají, tak jim to skutečně přináší velké potěšení a přináší to požitky, na které si mnohdy děti pamatují celý život,“ doplňuje.

Začít od nuly

„Chodí k nám starší děti, které se dostávají k elektronické hudbě a k vlastní hudební produkci, nejenom že hrají na klasický nástroj, ale zjišťují, že hudbu mohou tvořit třeba i na počítači. Pro lidi do 18 let jsou naše syntezátory zdarma,“ popisuje jedinou knihovnu syntezátorů ve střední Evropě Synth Library Marie Čtveráčková, neboli hudebnice Mary C.

Čtěte také

Zájemci se zaregistrují a podobně jako v knihovně si mohou vybírat z palety nástrojů, připravit si své pracovní místo se sluchátky a zvukovou kartou. „Mohou začít úplně od nuly, vítáme i někoho, kdo o tom třeba ještě nic neví, vůbec to není problém,“ dodává.

Pro zájemce nabízejí i workshopy, které se zaměřují na to, co syntezátor vlastně znamená a jak postupně přicházet na barvu zvuku. „Máme i takovou podpůrnou skupinu pro ty, kteří v tvůrčím procesu narazí na nějaké překážky,“ vysvětluje.

Kurzy ale nabízejí i pedagogům a vyučujícím: „Připravili jsme akreditovaný kurz společně s Aeroškolou. Je to celodenní kurz, který se týká hudebních technologií, nových hudebních nástrojů, elektronických nástrojů a také softwarů, které se využívají v současné populární hudbě, abychom vyučujícím dali možnost tomu trochu víc porozumět a aby s dětmi mohli potom více pracovat. Můžou si vyzkoušet, co to znamená mít k dispozici takový kompoziční software a porozumět tomu, co se tam v té hudbě děje,“ poznamenává na závěr Čtveráčková.

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.

autoři: Daniela Vrbová , ano
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

Partneři