Říjen 1989: Zelený Gottwald. Bankovka s komunistickým prezidentem byla mimořádně neoblíbená

25. říjen 2019

Česká kronika

V pátek 29. září 1989 si čtenáři Rudého práva mohli na první stránce prohlédnout obrázek nové stokorunové bankovky. Státní banka Československá ji vydala k 1. říjnu 1989 (což byla mimochodem neděle).

Tak trochu tradičnímu motivu Pražského hradu na rubové straně vévodila na straně lícové podobizna prvního komunistického prezidenta a dlouholetého nejvyššího představitele československých komunistů Klementa Gottwalda. Vydání nové bankovky se připravovalo delší dobu, paradoxně byla ale do oběhu uvedena až několik týdnu před 17. listopadem 1989.

Zelená stokoruna s Gottwaldem se stala mimořádně nepopulární bankovkou. Docházelo k jejímu poškozování, nejčastěji formou různého dotváření, karikování, v mnoha případech byly Gottwaldovi propichovány oči.

Happening proti bankovce

Státní bezpečnost během první měsíce oběhu nové stokoruny zachytila přes sto znehodnocených bankovek. A 25. října 1989 se v centru Prahy konal happening proti nové stokoruně, Veřejná bezpečnost ale asi dvě stovky lidí rychle rozehnala. Státní banka začala bankovku stahovat z oběhu ještě před koncem roku 1989.

Jaro 1948: Střídání stráží na Pražském hradě

Nově zvolený prezident Klement Gottwald, 15. června 1948

Na jaře 1948 došlo v Československu ke stabilizaci totalitního režimu. Proběhly první plně nesvobodné volby, byla schválena komunistická ústava a prezident Edvard Beneš byl nahrazen předsedou KSČ Klementem Gottwaldem.

Sběratelská cena stokoruny s Klementem Gottwaldem byla zpočátku vysoká, platilo se za ni až sto „západoněmeckých“ marek, nyní je možné koupit ji na burzách a specializovaných webových stránkách za 250 až 300 Kč.

Autorem grafického návrhu bankovky byl slovenský výtvarník, grafik, ilustrátor a malíř, představitel imaginativního realismu Albín Brunovský. Jeho dílo zahrnovalo volnou grafiku, ilustrace, malbu, scénografii i užitou tvorbu. Byl autorem poslední emise československých bankovek.

Právě stokoruna s portrétem Klementa Gottwalda ho přiměla uchýlit se na čas do uměleckého ústraní. Získal řadu ocenění a vyznamenání na světových výtvarných akcích a jeho díla byla představena po celém světě.

V dokudramatu Ester Fischerová se přeneseme do jedné pražské hospody, kde si povídají dva mladíci, kteří si právě vydělali peníze na brigádě. V režii Pavla Krejčího účinkují Petr Matyáš Cibulka, Jiří Kalužný a Martina Hamaďáková.

O zelené stokoruně si pak s historikem Rudolfem Vévodou povídá publicista Pavel Hlavatý.

autor: David Hertl

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Rok 1988: Nerušit, prosím. Před Vánocemi 1988 se přestalo rušit vysílání Svobodné Evropy

Sedmdesát až devadesát milionů korun ročně vynakládalo Československo, ovládané komunistickou stranou, mezi lety 1951 až 1988 na rušení „štvavých“ rozhlasových stanic.

Přehrát
Srpen a září 1989: Za svobodou přes Prahu. Jak východní Němci utíkali na Západ

Dlouhodobou nespokojenost obyvatel komunisty ovládané NDR, řešila řada z nich snahou vystěhovat se na západ do Spolkové republiky Německo. Legálně i nelegálně.

Přehrát
Rok 1990: A má to ještě smysl? StB po sametové revoluci

StB vznikla v roce 1945 jako součást poválečného policejního aparátu – Sboru národní bezpečnosti. Postupně StB ovládli lidé z KSČ, až se nakonec stala nástrojem komunistů.

Přehrát