Rok 1964: Gratulace od tří prezidentů. Půlkulaté narozeniny Alice Masarykové

Seriál Ženy tří republik přinesl i příběh Alice Masarykové (na snímku s bratrem Janem), spoluzakladatelky Československého červeného kříže.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Seriál Ženy tří republik přinesl i příběh Alice Masarykové (na snímku s bratrem Janem), spoluzakladatelky Československého červeného kříže.

V květnu 1964 slavila 85. narozeniny dcera Tomáše Garrigua Masaryka Alice. Žila v emigraci v USA spolu s přítelkyní Čechoameričankou Marií Vokálkovou, která se o ni starala.

K narozeninám Masarykové napsali blahopřání hned tři američtí prezidenti: úřadující Lyndon Johnson a bývalí prezidenti Harry Truman a Dwight Eisenhower. I po letech v exilu zůstávala nositelka jména Masaryk významným symbolem meziválečné československé demokracie.

Naše čtvrtá doktorka

Ženy tří republik: Alice Masaryková, prezidentova dcera a spoluzakladatelka Československého červeného kříže

Alice Masaryková

Alice Masaryková vstoupila do obecného povědomí jako dcera zastupující svou matku Charlottu v roli první dámy. Ve skutečnosti byla především činorodou sociálně-zdravotní pracovnicí, která se v roce 1919 zasloužila o založení Československého červeného kříže.

Alice Masaryková se narodila 3. května 1879 ve Vídni. Vystudovala na Karlově univerzitě historii, filozofii a sociologii. Promovala v roce 1903 jako čtvrtá doktorka u nás.

Vzdělání si rozšířila v zahraničí, poté vyučovala na středních školách a vyvíjela publicistickou a hlavně praktickou činnost v sociální a zdravotnické oblasti. V letech 1915 a 1916 byla vězněna ve vídeňské vyšetřovací vazbě. Její věznění mělo „působit“ na Masaryka a jeho zahraniční protirakouskou akci.

Dvojí emigrace

Rok 1923: Smrt první dámy Charlotty. Bez ní bych si neujasnil smysl života, řekl o ní Masaryk

Alice a Jan Masarykovi se svou matkou Charlottou

Kultivovaná a elegantní žena, která hodně ovlivnila svého manžela – tak historikové popisují manželku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka Charlottu.

Po amnestii ji až do konce války střežila rakouská policie. Po válce byla krátce poslankyní (1918/1919) a věnovala se sociální a zdravotnické práci. Nikdy se nevdala a v době, kdy byl její otec prezidentem (1918–1935), fakticky působila jako první dáma země – její matka byla totiž těžce nemocná a v roce 1923 zemřela. 

Na konci roku 1938 se vzdala funkce předsedkyně Československého červeného kříže a po nacistické okupaci odjela ze země. Do obnoveného Československa se vrátila v roce 1945. Za hranice znovu odjela na konci roku 1948, za sestrou do Švýcarska. Později se rozhodla pro pobyt v USA. Zemřela 29. listopadu 1966 v Chicagu.

Jaká doopravdy byla žena, která žila ve stínu svého otce? I o tom je dokudrama Nikol Patíkové s názvem Gratulace od tří prezidentů. Účinkují Dana Fialková a Alexandra Gasnárková, režie Simona Niytrayová. 

O prvorozené dceři TGM si pak s historikem Petrem Hlaváčkem povídá Pavel Hlavatý.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související