Rok 1964: Gratulace od tří prezidentů. Půlkulaté narozeniny Alice Masarykové
V květnu 1964 slavila 85. narozeniny dcera Tomáše Garrigua Masaryka Alice. Žila v emigraci v USA spolu s přítelkyní Čechoameričankou Marií Vokálkovou, která se o ni starala.
K narozeninám Masarykové napsali blahopřání hned tři američtí prezidenti: úřadující Lyndon Johnson a bývalí prezidenti Harry Truman a Dwight Eisenhower. I po letech v exilu zůstávala nositelka jména Masaryk významným symbolem meziválečné československé demokracie.
Naše čtvrtá doktorka
Ženy tří republik: Alice Masaryková, prezidentova dcera a spoluzakladatelka Československého červeného kříže
Alice Masaryková vstoupila do obecného povědomí jako dcera zastupující svou matku Charlottu v roli první dámy. Ve skutečnosti byla především činorodou sociálně-zdravotní pracovnicí, která se v roce 1919 zasloužila o založení Československého červeného kříže.
Alice Masaryková se narodila 3. května 1879 ve Vídni. Vystudovala na Karlově univerzitě historii, filozofii a sociologii. Promovala v roce 1903 jako čtvrtá doktorka u nás.
Vzdělání si rozšířila v zahraničí, poté vyučovala na středních školách a vyvíjela publicistickou a hlavně praktickou činnost v sociální a zdravotnické oblasti. V letech 1915 a 1916 byla vězněna ve vídeňské vyšetřovací vazbě. Její věznění mělo „působit“ na Masaryka a jeho zahraniční protirakouskou akci.
Dvojí emigrace
Rok 1923: Smrt první dámy Charlotty. Bez ní bych si neujasnil smysl života, řekl o ní Masaryk
Kultivovaná a elegantní žena, která hodně ovlivnila svého manžela – tak historikové popisují manželku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka Charlottu.
Po amnestii ji až do konce války střežila rakouská policie. Po válce byla krátce poslankyní (1918/1919) a věnovala se sociální a zdravotnické práci. Nikdy se nevdala a v době, kdy byl její otec prezidentem (1918–1935), fakticky působila jako první dáma země – její matka byla totiž těžce nemocná a v roce 1923 zemřela.
Na konci roku 1938 se vzdala funkce předsedkyně Československého červeného kříže a po nacistické okupaci odjela ze země. Do obnoveného Československa se vrátila v roce 1945. Za hranice znovu odjela na konci roku 1948, za sestrou do Švýcarska. Později se rozhodla pro pobyt v USA. Zemřela 29. listopadu 1966 v Chicagu.
Jaká doopravdy byla žena, která žila ve stínu svého otce? I o tom je dokudrama Nikol Patíkové s názvem Gratulace od tří prezidentů. Účinkují Dana Fialková a Alexandra Gasnárková, režie Simona Niytrayová.
O prvorozené dceři TGM si pak s historikem Petrem Hlaváčkem povídá Pavel Hlavatý.
Související
-
Rok 1967: Chceme světlo! Strahovská demonstrace vysokoškolských studentů rozehnaná bezpečností
Koncem 60. let v tehdejší československé společnosti vrcholily snahy o uvolnění režimu a o prosazení změn. Předzvěstí reformního procesu byla i strahovská demonstrace.
-
Rok 1964: Motor dáme dozadu. Škoda 1000 MB a její převratné novinky
V poválečné historii výroby automobilů Škoda v Mladé Boleslavi se dlouho udržovala klasická koncepce vozidel s motorem vpředu a pohonem zadních kol...
-
Rok 1916: Masarykův koridor a vznik prvních map Československa
Legenda vypravuje, že někdy v polovině 1. světové války se v Římě u malíře Oskara Brázdy sešli dva významní představitelé odboje: T. G. Masaryk a Milan Rastislav Štefánik.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
