Rok 1920: Přenesení ostatků Gavrila Principa. Atentátníkovi šlo „jen“ o politickou demonstraci
Bosenskosrbskému studentovi a politickému aktivistovi Gavrilo Principovi (1894-1918) šlo „jen“ o zavraždění následníka rakousko-uherského trůnu jako o politickou demonstraci…
Jeho čin ale podnítil Rakousko-Uhersko k akci vůči Srbsku, která nakonec vedla k zahájení první světové války. Přinesla milionům lidí nesmírné utrpení a jejím výsledkem byla i jiná mapa Evropy s řadou nových nezávislých států.
„Jen“ 20 let žaláře
Princip, který se narodil nedaleko města Bosansko Grahovo na území dnešní Bosny a Hercegoviny, se v roce 1911 stal členem odbojového hnutí Mladá Bosna tvořeného Srby, Chorvaty a bosenskými muslimy, kteří usilovali o nezávislost Bosny.
Po sarajevském atentátu v červnu 1914 ho okamžitě zadrželi a jako neplnoletý byl odsouzen pouze k 20 letům těžkého žaláře. Odpykával si je v terezínské Malé pevnosti. Princip neměl pevné zdraví a vlhkost, zima, desetikilové okovy, vězeňská strava a tuberkulóza vykonaly své.
Pouta mu byla sňata v roce 1916, kdy se u něho projevily příznaky těžké tuberkulózy, kvůli níž mu později musela být amputována paže. Na tuberkulózu 28. dubna 1918 také zemřel. Pochován byl v neoznačeném hrobě na městském hřbitově v Terezíně.
V roce 1920 byly však ostatky Gavrila Principa za přítomnosti bývalého vojáka Františka Löbla, který si pamatoval místo pohřbení mladého atentátníka, a podnikatele a sokola Pavla Žaluda exhumovány a převezeny do Sarajeva.
Dokudrama napsal Jaroslav Miška, v režii Simony Nyitrayové účinkují David Viktora, Šimon Krupa a Jan Fišar.
Do terezínské Malé pevnosti, kde byl vězněn nejen Gavrilo Princip, ale i několik dalších účastníků atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, se vypravil redaktor Dan Mrázek. Průvodcem mu byl docent Vojtěch Blodig, náměstek ředitele Památníku Terezín.
Postava Gavrila Principa je vnímána rozporuplně, a to i mezi samotnými Srby: pro jedny je to hrdina národního odboje, na druhou stranu jeho skutek přinesl Srbům obrovské utrpení – v první světové válce jich padlo na dva miliony.
Související
-
Rok 1923: Atentát na Aloise Rašína
Právník, politik, národohospodář a první československý ministr financí Alois Rašín (1867-1923) byl jedním z mužů, kteří mají největší zásluhu na vzniku Československa.
-
Rok 1923: Konec velkého vypravěče
Jedním z největších českých prozaiků moderní doby byl Jaroslav Hašek. Jeho satirický román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války byl přeložen do téměř 60 jazyků.
-
Rok 1916: Masarykův koridor a vznik prvních map Československa
Legenda vypravuje, že někdy v polovině 1. světové války se v Římě u malíře Oskara Brázdy sešli dva významní představitelé odboje: T. G. Masaryk a Milan Rastislav Štefánik.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
