Rok 1949: Štědrý den bratrů Hasilových. Král Šumavy sám uprchl na Západ
Josef Hasil, přezdívaný „Král Šumavy“, který se narodil 8. února 1924 v chudé šumavské rodině, patří mezi nejznámější představitele protikomunistického odboje.
Někdejší pohraničník pomohl na přelomu 40. a 50. let desítkám lidí dostat se přes hranice na Západ a jeho příběh inspiroval filmaře i spisovatele. Kvůli Hasilovu odvážnému počínání také komunisté perzekvovali řadu jeho blízkých, kteří zůstali v Československu, včetně malého syna.
Hasilovo rozhodnutí převádět lidi se zrodilo krátce poté, co se v únoru 1948 ujali moci komunisté. Mladík, který za války po útěku z totálního nasazení pomáhal jako spojka partyzánům, měl v té době v uniformě SNB hlídat hranice, raději ale pomáhal lidem ohroženým nastupující mocí k útěku.
V říjnu 1948 ale po jedné cestě přes „čáru“ skončil v rukou pohraničníků a později smutně proslulý Karel Vaš jej poslal na téměř deset let za mříže. Po půl roce se ale Hasilovi podařilo z tábora uprchnout.
Medaile za hrdinství
V Německu vstoupil do služeb americké výzvědné služby, stal se agentem-chodcem a znovu převáděl lidi, ale také dodával odboji vysílačky či další materiál. Díky znalosti terénu i výtečnému sluchu se mu dařilo přecházet nepozorovaně, přesto se ale několikrát i „Král Šumavy“ - jak o něm hovořily i materiály komunistické bezpečnosti - dostal do přestřelky. V jedné z nich zemřel v prosinci 1949 mladý pohraničník, v září 1950 pak v jiném ozbrojeném střetu zahynul Hasilův bratr Bohumil.
Už koncem 50. let Hasilův osud, byť notně překroucený a zkombinovaný s životem dalšího šumavského převaděče Franze Nowotneho, posloužil jako předloha snímku Král Šumavy režiséra Karla Kachyni.
Film si i přes jednoznačnou politickou ideologizaci příběhu našel početné diváky, jen v kinech jej viděly více než čtyři miliony lidí. S realitou měl ale ideologicky podbarvený film málo společného, skutečný Hasil totiž přežil všechny úklady a v roce 1953 s převáděním skončil.
Přestěhoval se do USA, kde prošel řadou povolání, až zakotvil jako kreslič v automobilce General Motors. Dnes žije jako penzista v Chicagu. V roce 2001 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za hrdinství.
Dokudrama scenáristy Davida Jana Žáka nás zavede do roku 1949. Jsou Vánoce, Josef Hasil právě utekl z komunistického vězení a opustil republiku. A režim se mstí na jeho rodině. Snaží se dostat jeho bratry Bohumila a Julia, kterému všichni známí říkají zásadně Jardo. Oba mladí muži se scházejí u známého Adolfa Pavelky. Do spárů SNB se mezitím dostávají zbylí členové rodiny Hasilových… V režii Olgy Šubrtové účinkují Pavel Oubram, Václav Švarc a Tomáš Havlínek. O Josefu Hasilovi a jeho rozvětvené rodině, která v poválečném Československu pykala za Josefovy „hříchy“, si pak s historikem Prokopem Tomkem povídá Pavel Hlavatý.
Související
-
Rok 1978: Přestřelka na hranicích
Případ bratranců Barešových, kteří se chtěli za každou cenu dostat na Západ, neměl v české historii obdoby.
-
Rok 1949: První justiční vražda. Politický proces s generálem Heliodorem Píkou
Zinscenovaný soud s generálem Heliodorem Píkou patří s případem političky Milady Horákové k nejznámějším politickým procesům v komunistickém Československu.
-
Rok 1947: Chtěli prý jen projít. Jak se banderovci pokoušeli probít na Západ
Jen málo příběhů vzbuzuje tolik emocí, jako pokus členů Ukrajinské povstalecké armády (UPA) probít se po konci druhé světové války z Ukrajiny na Západ.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
