Ptačí zpěv i hru na klavír řídí stejné nervové dráhy, zjistili vědci

Pěvci zpívají s pomocí zvláštního orgánu zvaného syrinx. „Tím profoukávají vzduch a s pomocí membrán a štěrbin vydávají zvuky,“ vysvětluje ekolog David Hořák. 

Čtěte také

Člověk je nejzručnější primát, ale než motoriku ovládne, trvá mu to podle vědců nejdéle

Podobně jako se řídí u lidí jemné pohyby rukou pomocí svalů, funguje i hlasové ústrojí u ptáků. „Nervová soustava ovládá pohyby svalů a ty musí fungovat rychle. Stejně jako když hrajete na klavír,“ říká vědec.

„Pro oba dva děje, rychlou jemnou motoriku i zpěv, je stejná neuronální objednávka,“ souhlasí molekulární a buněčný biolog Jan Černý. Jde o to vysílat rychle signály podobným způsobem.

300 milionů let

Zmíněné nervové dráhy fungují na stejném principu u nás a pěvců, i když se naše vývojové linie od sebe oddělily před 300 miliony lety. 

„Ty dvě skupiny se sešly po 300 milionech let při plnění podobného úkolu s podobnými nástroji,“ líčí biolog. Pro tento jev se v oboru používá pojem konvergentní evoluce.

Na procesu se u lidí i ptáků podílejí iontové kanály, které se dokážou rychle otevírat a zavírat. Přenos signálu zprostředkuje zvláštní typ neuronů, které jsou velké a mají tlusté výběžky.

Příbuzný plaz

Otázkou zůstává, jak na tom byli pravěcí plazi se zpěvem nebo sofistikovanými zvuky. „Náš předek byl praplaz. Zřejmě byl velmi šikovný a navíc solidní zpěvák, anebo komplexní zvuky vydávající jedinec,“ říká Jan Černý. 

Čtěte také

Levorukost není handicap. Leváci mají lépe propojená řečová centra

„Pokud považujeme ptáky za dinosauří linii, nebál bych se extrapolovat do minulosti, k dinosaurům, to, co dnes umí ptáci,“ potvrzuje Černý. Hlasivky u dinosaurů se ale nezachovaly, jde o měkké tkáně. 

Ptačí linii mohl být blízký třeba velaciraptor, známý z Jurského parku.„Plazi určitě zvuky vydávají, i když ne komplexní jako ptačí zpěv, ale to neznamená, že by tam nebyl potenciál,“ dodává.

Zpěv v pravěku

Ptáci zpěvem komunikují, je pro ně důležitý v životě. Výběrem slabik a komplexností písně ukazují partnerce, jak jsou dobří, jindy s pomocí zpěvu obhajují teritorium. Ekolog David Hořák připomíná, že zpěv - stejně jako třeba migrace ptáků do Afriky - mají genetický základ, ale ptáci ho pak dál zdokonalují. 

Čtěte také

Lepší nástroje lovců a sběračů v Africe souvisely se změnami v krajině

Zpěv je u ptáků záměrná činnost. „Umět kreativně zpívat je samčí výhoda, znamená to mít rychlost v nervových přenosech,“ vysvětluje.  

„Pro lidi jsou zase velmi důležité ruce. Ze začátku bylo důležité použít sekeru a kladivo. A pak už tu byli intelektuálové, o které se společnost stará hezky, a kteří si mohli dovolit hrát na piano,“ doplňuje s humorem Černý. 

Poškození unikátního typu neuronů, které to zprostředkují, může vést k poruchám, zvláště k amyotrofické laterální skleróze (ALS), při níž ochabují svaly.

Kakadu se nudí

Ptáci často napodobují zvuky ze svého okolí, třeba i člověka nebo lokomotivu či zpěv jiného druhu, jehož zvuky napodobují, nebo vkládají do vlastní písničky.  

„Žako nebo kakadu se v lidské společnosti nudí, tak přistoupí na lidskou řeč,“ připomíná ekolog.

Neuroanatomové tvrdí, že průměrná kavka nebo papoušek jsou podobně inteligentní. A i řeč používají jako komunikační kanál. 

„Bral bych to u papoušků jako důkaz inteligence. Neříkají ty věci jen tak, že by se opakovali. Má to kontext a člověka překvapí, jak reagují,“ dodává biolog Jan Černý. 

Poslechněte si celou Laboratoř o tom, co má společného učení u lidí a ptáků? Kolik opeřenců skutečně žije v tropech? Proč se ptáci z Amazonie zmenšují? Debatují ekolog David Hořák, biolog Jan Černý a herec Richard Trsťan.

Moderuje Martina Mašková.