Přílet K. H. Franka. Jak skončil jeden z nejmocnějších mužů protektorátu?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kurt Daluege (vlevo) a Karel Hermann Frank (vpravo) na Pražském hradě. V pozadí sedí prezident Emil Hácha
0:00
/
0:00

Vysoký, velmi štíhlý, s výraznými rysy, hustými vlasy a skleněným okem – tak vypadal Karl Hermann Frank. Patrně nejvýznamnější mocenská figura v Protektorátu Čechy a Morava. 

Pocházel z Karlových Varů, kde se živil jako knihkupec. Někde tam prý také získal odpor k Čechům. Právě při rvačce s českými kluky měl totiž údajně přijít o oko.

Po první světové válce Frank podporoval německou iredentu a zapojil se do politického života. V roce 1935 za dostal za Sudetoněmeckou stranu do parlamentu. Patřil k vůdčím postavám nacistického hnutí, za což byl po vytvoření župy Sudety odměněn funkcí vedoucího župní organizace NSDAP a zároveň získal vysokou hodnost v SS.

Opravdu velkou kariéru mu přinesl až Protektorát Čechy a Morava. Stal se velitelem policie, říšským sekretářem úřadu protektora a postupně také generálem Waffen-SS.

Protektorem se nestal

Vůči obyvatelům protektorátu postupoval velmi nelítostně. Ať už šlo o demonstrace studentů na podzim roku 1939, potírání odboje, anebo o mstu za smrt Reinharda Heydricha. Přes veškerou snahu se mu přesto nepodařilo dosáhnout toužené mety – stát se říšským protektorem. Zato si vysloužil přezdívku Krvavý pes.

Ovšem navzdory tomu, že nejvyšší funkci v protektorátu Frank nezískal, fakticky ji ovládal. V posledních měsících války si například vymínil, že protektorát bude přijímat jen velmi omezený počet německých uprchlíků z oblastí, které obsadila Rudá armáda.

Zatímco například župa Sudety jich byla plná, v protektorátu bylo těchto „národních hostů“ zanedbatelné množství. K. H. Frank to v Berlíně prosadil s tím, že pokud české země zaplaví němečtí uprchlíci, neručí za klid. A klid v protektorátu byl nanejvýš žádoucí.

Zatčení a poprava

Nakonec ho stejně neudržel. Přes veškerá Frankova varování v Praze na začátku května vypuklo povstání. K. H. Frank nehodlal čekat, až ho zatkne Rudá armáda, a tak se vydal k americké zóně. Už v Rokycanech ho zadrželi američtí vojáci a převezli ho do Wiesbadenu k výslechu.

Zde ho později vyhledal JUDr. Bohuslav Ečer z vojenské justiční služby, který Franka a další zadržené Němce s vazbou na protektorát vyslechl a dopravil do Prahy.

V březnu 1946 stanul K.H. Frank před mimořádný lidovým soudem a byl za vyhlazení Lidic a další válečné zločiny odsouzen k trestu smrti. Poprava oběšením byla vykonána veřejně na dvoře pankrácké věznice a přihlíželo jí na 5 tisíc lidí.

Frankovy ostatky pak byly pohřbeny do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově. Na stejném hřbitově, kde skončila těla výsadkářů, kteří zahynuli v kryptě kostela Cyrila a Metoděje a dalších členů protinacistického odboje.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související