Před opakovanou infekcí nás může chránit už první dávka mRNA vakcíny, potvrzují imunologové

Co člověk, to jiná imunitní odpověď na koronavirus SARS-CoV-2. Vypadá to ale, že u lidí očkovaných mRNA vakcínou, jako jsou Pfizer/BioNTech nebo Moderna, může při setkání s virem pomoci i to, že si nemocí už prošli.

Čtěte také

Konvalinka: Vlastně by bylo prima, kdyby koronavirus vznikl laboratorně. Snáz bychom si s ním poradili

„Prodělání nemoci a poté očkování fungují podobně, jako když člověk dostane dvě dávky vakcíny,“ vysvětluje Jan Pačes, molekulární genetik a bioinformatik, který se zabývá sekvenováním koronaviru SARS CoV-2 a jeho mutacemi.  

Autory studie zajímala imunita po očkování první a druhou dávkou. Sledovali, jaké paměťové B buňky mají lidé, kteří prodělali covid-19 i první dávku vakcíny, a srovnávali získaná data s těmi od lidí očkovaných dvěma dávkami, kteří nemocní nebyli.

Počet dávek

„Imunita těch, kdo nemoc prodělali, je jiná, možná dokonce lepší. Ale i dvě dávky mRNA vakcíny jsou podle této práce velmi dobré. Indukují dlouhodobou imunitu,“ doplňuje další z výsledků studie biochemik a imunolog Marek Cebecauer.

Čtěte také

Koronaviru na bonbónech není třeba se bát, říkají vědci. Zkoumali to kvůli Haloweenu

Z této práce a z dalších výsledků světových laboratoří vyvozuje, že jedna dávka pro ty, kdo nemoc prodělali, by aktuálně mohla stačit. Ti, kdo nemocní nebyli, naopak druhou dávku nutně potřebují.

„Na začátku jsme očkovali druhou dávkou už po třech týdnech, potřebovali jsme rychle začít, získat kolektivní imunitu,“ připomíná vědec. Delší, šestitýdenní interval, který se aktuálně uplatňuje v ČR, považuje za o něco lepší.

Varuje také před falešným dojmem, že prodělání nemoci člověku prospívá: „Následky vakcinace jsou minimální, zatímco možné zdravotní následky covidu-19 jsou nám všem dobře známé – třicet tisíc mrtvých, postcovidové komplikace,“ argumentuje Cebecauer.

Zrání protilátek

Tým vědců z Minnesoty se zabývá i tím, za jak dlouho jsou protilátky po očkování a prodělání nemoci plně funkční. Plyne z něj, že u lidí, kteří covid-19 neprodělali, to trvá o něco déle, ale výsledek je stejný.

„Mimořádně zajímavý poznatek je, že mRNA vakcína stimuluje imunitu ke zralosti protilátek, do které dospěli ti, kdo nemoc museli překonat,“ zdůrazňuje Cebecauer.

Čtěte také

Koronavirus nebyl zpočátku zacílen na lidi. Stále se adaptuje, upozorňuje vědec Jan Pačes

Sběr dat do této práce musel být náročný. Záleží totiž například na časovém odstupu očkování od prodělání nemoci. Z průběhu pandemie také víme, že různí lidé můžou na virus reagovat rozdílně.

„Některé bohužel zabil a jiným neudělal nic,“ připomíná Jan Pačes. Ze studie podle něj zatím nelze vyvodit nová doporučení vakcinologům, spíš dodává kvalitní podněty k dalšímu výzkumu.  

Paměťové buňky

Badatelé podali zprávu o druzích, četnosti a vzájemném poměru různých paměťových B buněk v krvi. Zatím ale nevědí, jaké úlohy mají, ani to, které z nich nejvíc přispívají k imunitě očkovaných rekonvalescentů. 

Čtěte také

Bakterie v ústech jsou důležité pro zdraví, připomínají vědci

„Minimálně jedny z nich to budou, některé ale můžou dělat i něco jiného,“ uvažuje Marek Cebecauer. Naději vidí v tom, že ze studie vzejdou i dlouhodobá data.

„Je možné, že se na základě této pandemie dozvíme, které paměťové buňky jsou odpovědné za protilátkovou odpověď a které vytvářejí jiné aspekty imunity,“ dodává optimisticky vědec. 

Očkování není zárukou, že se už nenakazíme. Chrání nás ale před vážným průběhem nemoci. Odolnost organismu získaná jen tím, že jsme jí prodělali, bývá u řady lidí evidentně neúplná. Platí také, že čím víc lidí na světě vakcínu dostane, tím víc slábne pandemie.

Poslechněte si celou Laboratoř o výhodě očkovaných, kteří prodělali covid-19, o úbytku bakterií v nose a ústech coby signálu nemoci a o bezpečném úklidu v době pandemie.

Debatují biochemik a imunolog Marek Cebecauer, molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes a herečka Martina Hudečková.