Koronaviru na bonbónech není třeba se bát, říkají vědci. Zkoumali to kvůli Haloweenu

O Haloweenu chodí děti dům od domu s heslem Trick or Treat a dostávají sladkosti, zvláště pak bonbóny. Výdaje průměrného Američana na haloweenskou koledu činí v průměru něco přes 66 dolarů (v přepočtu kolem 1500 Kč). Letos ale američtí rodiče vznášeli obavy, zda obcházení domácností pro děti neznamená pandemické riziko.

Studie o tom vyšla v časopise mSystems, odborném periodiku Americké mikrobiologické společnosti. Plyne z ní rada, aby si účastníci koledy myli ruce a otírali obaly od bonbónů dezinfekcí.

Bezpříznakový dárce

Vědci kvůli pokusu oslovili dospělé pacienty s čerstvě nahlášeným mírným nebo bezpříznakovým covidem-19 a nechali je rozdávat sladkosti dalším dospělým. Zajímalo je, s jakou virovou náloží budou mít obdarovaní co do činění.

Čtěte také

Proč nechceme nosit roušky? Souvisí to i s krátkodobou pamětí, říkají vědci

Koronavirus zůstal na 60 procentech sladkostí, které pacienti rozdávali neumytýma rukama nebo u jejichž předávky zakašlali. Po umytí rukou zbyl virus na obalech jen v 10 procentech případů.

„Překvapilo mě, že po umytí kuchyňským jarem nálož klesla poměrně málo,“ poznamenává virolog a biochemik Libor Grubhoffer. Upozorňuje, že k nákaze někdy stačí jedna virová částice. Riziko přenosu viru při předávce sladkostí ale ve shodě s autory studie považuje za nízké.

„Když si myjeme ruce správným způsobem, mělo by to stačit,“ potvrzuje také lékař infektolog a nemocniční epidemiolog Petr Smejkal. V případě, že k nákaze při koledě přece jen dojde, průběh onemocnění podle něj nebývá závažný.

30 miliard částic

Ze tří typů přenosu koronoviru – vzduchem, kapénkami a kontaktem – označuje kontaktní přenos infekce za nejméně rizikový. 

Čtěte také

Střet s infekcí z vesmíru by naší imunitě dělal potíže, varují vědci

„Když zpíváte, kapénky vytvářejí aerosol a už to vlastně je téměř přenos vzduchem,“ uvádí Petr Smejkal příklad méně bezpečných situací, než je předávka sladkostí. 

Libor Grubhoffer pro ilustraci nabízí představu bonbónu jako pravidelné krychličky ponořené do dostatečně do virové nálože. Na jednu stěnu se vejde asi 5 miliard částic pokusného viru.

„Celkem 30 miliard na všech stěnách, to je číslo, se kterým virologové reálně pracují,“ vysvětluje vědec. Bere přitom v potaz i okolnost, že původce covidu je poměrně velký. 

Výzkum koronavirového nálože na haloweenských bonbónech by se podle něj mohl využít při výrobě dezinfekčních prostředků.

Přenos rohlíčkem

„Tyto viry jsou citlivé na alkohol a běžné detergenty,“ upozorňuje Petr Smejkal. Odolnost virů věda studovala už dříve na jiných koronavirech. Některé na předmětech vydrží i několik dnů, nemusí to ale být pravidlem. Záleží na teplotě, suchu či vlhkosti a typu povrchu. Míra obav z tohoto typu nákazy zvláště o jarní vlně pandemie byla ale podle vědců spíš přehnaná.

Čtěte také

Podle výzkumu Yaleovy univerzity může virus nachlazení porazit chřipku

Nízké riziko nákazy můžeme vztáhnout i na ty z nás, kdo před Vánoci rozdávají příbuzným a známým cukroví. Kdyby se na něm virus objevil, musel by ho obdarovaný sníst hned poté, co s ním nemocný dárce manipuloval. „Přenos rohlíčkem zatím nebyl popsán,“ žertuje lékař.

Poslechněte si celou Laboratoř o darování sladkostí za pandemie, mutaci, která zvyšuje nakažlivost viru, a o hygienických rozestupech u netopýrů.

Debatují virolog a biochemik Libor Grubhoffer, infektolog a nemocniční epidemiolog Petr Smejkal a herečka Martina Hudečková. Moderuje Martina Mašková.