Koronaviry napadají buňky zvířat i lidí podobně. Naváže léčba na úspěchy Antonína Holého?

Aby mohl virus nakazit svého hostitele, využívá buď jeho „klíč“ k buňkám, anebo si vypůjčí „paklíče“ od vrápence, cibetky nebo prasete. „Všechny viry potřebují ‚zámek‘ a ‚klíč‘, aby se dostaly do buňky, kde se rozmnožují a vyrostou,“ připomíná přední český biochemik Jan Konvalinka.

Čtěte také

Míra mutací nového koronaviru je zatím malá, říkají vědci. Lidé se mohli nakazit od cibetek

„Virus vleze do počítače vstupní branou, kterou necháte pootevřenou, rozmnoží se tam a vyrazí ven,“ říká virolog Ivan Hirsch, emeritní ředitel výzkumu ve špičkovém francouzském ústavu INSERM.

„Když je virus chytrý, nevšimnete si toho, že tam vlezl,“ glosuje počátek infekce Konvalinka. Evolučně špatně přizpůsobený virus, který svého hostitele brzy zničí, naopak obvykle neuspěje. „V evoluci se viry postupně spřátelí se svými hostiteli a začínají využívat jejich přirozené pochody, aby je nepoškodili,“ vysvětluje vědec.

Opar na rtech

Vědci předpokládají, že nynější koronavirus pochází od netopýrů, od nich se mohli nakazit další zvířecí přenašeči a lidé. Klíč, jakým si virus „odemyká“ naše buňky, máme se zvířaty podobný. Jde obvykle o jednu proteinovou molekulu. „Virus se ji chytne, otevře dveře a vstoupí do buňky,“ líčí počátek infekce virolog Hirsch. O tom, že zvířata mají „kliku od dveří“ podobnou jako my, podle něj zatím moc vědeckých prací nevyšlo.

Čtěte také

Koronavirus odhalil nedostatky čínského zdravotnického systému

Už během epidemie SARS v roce 2003 vědce zajímaly imunitní mechanismy, které zajišťují, že netopýr nakažený koronavirem zůstává zdravý. „Nejlepší je přizpůsobit se hostiteli tak, aby mu nic nedělal,“ dokresluje evoluční strategii virolog. Jako příklad uvádí herpetické viry, mimo jiné původce oparu na rtech. Velkou pozornost nevzbuzují, i když je jimi nakaženo 70-80 % světové populace, miliarda lidí.

Koronavirus si bránu do buňky otevírá pomocí enzymu peptidázy, která je podobná těm, které studuje Jan Konvalinka se svým vědeckým týmem. „To je velmi dlouho známý enzym, který mimochodem reguluje krevní tlak člověka,“ upozorňuje biochemik. Připomíná, že místo obyčejné rýmy, kterou koronaviry způsobují, dostanou jimi nakažení pacienti těžký zápal plic. Receptor, zmíněná „klika“, kterou si virus otevírá cestu k nákaze, totiž sídlí v dolní části dýchacího traktu.

Opomíjené koronaviry

Cestu k zastavení epidemie hledá celá řada světových laboratoří a v nich i čeští badatelé.„Protilátky, které by obalily virus a zábranily mu v tom, aby se navázal na ‚kliku‘ (do buňky, pozn. red.), by mohly být správná cesta,“ míní Konvalinka. Vytvořit lék, který nebude pro tělo toxický, ale může být obtížné.

Čtěte také

Koronavirus je pandemie, které se můžeme se štěstím ubránit. Zlehčování ale není namístě, myslí si komentátor Klimeš

„Spíš bych spoléhal na inhibici enzymů, které virus potřebuje, aby se mohl množit. Na tom spousta laboratoří velmi aktivně pracuje,“ uvažuje vědec. Alternativou je vakcína, ale její vývoj se nemusí stihnout. „Ve velmi zkráceném procesu to trvá 9 měsíců až rok. Inhibitory proteáz se dají vyvinout zřejmě během několika týdnů,“ podotýká Hirsch, ale vakcína se také musí otestovat, jestli je pro člověka neškodná.

Česká stopa

Koronaviry bývaly dosud poměrně okrajovým tématem světových laboratoří. Když se objevila epidemie SARS, při které zemřely stovky lidí a která způsobila velké škody, výzkum se rozšířil. Jenže skončil brzy a řadu látek, které zastavují virus, už nestačili vědci otestovat. „Můžeme začít tam, kde jsme přestali před 17 lety,“ říká biochemik.

Antonín Holý|foto: Fotobanka Profimedia

Další zatím nevyzkoušené léčivo vzniklo při epidemii eboly. Vědci z farmaceutické firmy Gilead vyvinuli přípravek podobný účinným látkám Antonína Holého. Když i tato epidemie skončila, „dali ho do šuplíku, ale ukázalo se, že ty látky jsou účinné i proti SARSu a dalším RNA virům. Teď je ze šuplíku vytahují a zkoušejí proti koronaviru,“ upozorňuje Konvalinka, který je s badateli, kteří testují zmíněné látky, v kontaktu.

Popsané nadějné léčivo připravil a jeho účinek zkouší tým Gileadu, který vede virolog Tomáš Cihlář, absolvent pražské VŠCHT. Zatím je známý případ pacienta ve Washingtonu, na kterého možná tato látka zabrala. Odkaz Antonína Holého popisuje i virolog Hirsch: „Světoznámé antivirotikum proti AIDS, molekula vyrobená Antonínem Holým, do viru zapadne a ten se pak nemůže replikovat.“

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které virolog Ivan Hirsch, biochemik Jan Konvalinka a herec Kajetán Písařovic debatují také o oslabených mikrobech a léčivém účinku cukrů.