Petr Holub: Ve víru vášní a spalovacích motorů

12. červen 2024

V bojích o evropský parlament se prosadily strany odmítající Green Deal, případně požadující jeho úpravy. To platí zvláště v Česku, pro jehož voliče byl očividně neúnosný plán Bruselu zlikvidovat spalovací motory. Přesto je hodně předčasné očekávat, že se teď zruší všechno, co se nám, českým příznivcům spalováků, nelíbí.

Situace je přinejmenším přehledná. Dnes platí pravidlo, které odhlasoval Evropský parlament a které říká, že od roku 2035 se už nesmí zaregistrovat jediný automobil se spalovacím motorem.

Čtěte také

Teoreticky je možné, že se budou vyrábět auta se spalovacími motory, nebudou však jezdit na benzin nebo naftu, ale na tzv. ekologické palivo, které se bude vyrábět synteticky z vodíku. Dosud však nejsou úplně jasně určeny parametry, podle kterých budou automobilky smět auta s pohonem na vodík vyrábět. Zvláště je třeba stanovit, jakou část výroby mohou u jednotlivých producentů auta na vodík tvořit.

Sepsat jasnější předpisy ovšem není snadné a potřebné úpravy se neobejdou bez zásahu do platné evropské směrnice. Tím se nabízí možnost prosadit další změny, o které zřejmě bude usilovat vítěz voleb, tedy Evropská lidová strana, a s ještě větší razancí pravicoví populisté, kteří ze všech partají posílili nejvíc.

Zlatá střední cesta

Naopak Zelení, kteří s podporou sociálních demokratů a části liberálů automobilovou normu prosadili, ve volbách hodně ztratili. Proto se může stát, že se zákon změní důkladněji a nepůjde tam jenom o palivo z vodíku.

Čtěte také

Deník Welt už zaznamenal, že jeden z nově zvolených poslanců doporučil, aby se směly vyrábět spalovací motory, které tankují obnovitelnou naftu, například už dnes dostupný olej HVO-100 vyrobený z rostlinných zbytků.

Dalo by se tedy říci, že tím už je určena další agenda pro důležitou součást Green Dealu, kterou je likvidace, teď možná ne-likvidace spalovacích motorů.

S tím logicky souvisí i trend, že se bude škrtat v dalších předpisech zaměřených na ochranu klimatu. Nová Evropská komise zřejmě nebude chtít prosazovat zákaz chemických látek známých pod zkratkou PFAS, které se užívají pří výrobě pánví, pláštěnek, těsnění, větrných elektráren nebo také elektroaut. Tyto umělé hmoty se v přírodě rozkládají příliš dlouho, tak by stálo za pokus se jich zbavit, potíž je však v tom, že se bez nich soudobá civilizace neobejde.

Čtěte také

Některé evropské vlády už dnes blokují zákon na obnovu přírody, který zavazuje členské státy obnovit aspoň 20 procent poškozené či zničené přírodní plochy. Protesty zemědělců zřejmě už definitivně zabránily tomu, aby se prosadil zákaz pesticidů, tedy jedů na hubení plevele a hmyzu.

Do jaké míry se takové iniciativy na omezení Green Dealu prosadí, a jestli mohou přerůst na uvolnění regulací při výrobě energie, to je otázka. Právě v tomto širším kontextu má snaha zachránit staré dobré spalovací motory dobré vyhlídky.

Petr Holub

Těžko říci, co si o tom má obyčejný člověk myslet. Tažení Green Dealu spojené s množstvím byrokracie, příkazů a zákazů, musí přirozeně sledovat se značnou nedůvěrou. Teď se otevírá perspektiva, že se Evropa se svým Green Dealem nějak vypořádá, míněno že ho utlumí. Tato perspektiva už může vyvolat pocit, že bychom na přírodu přece jen neměli úplně zapomínat.

Pokud bychom tedy opustili emoce nad blížícím se koncem světa či civilizace a pokud by se našla nějaká zlatá střední cesta, tak by to zřejmě byl směr, kterým by se nejraději vydala většina lidí.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

autor: Petr Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.