Česká volební účast v evropských volbách byla rekordní, volit přišli i ti, kteří jindy nehlasují. Lákal Green Deal a migrace

10. červen 2024

Pro volby do Evropského parlamentu, které probíhaly o víkendu, se staly charakteristické dvě věci – vyšší podpora pro opoziční nebo nevládní politická uskupení a vysoká volební účast.

Čtěte také

Svůj hlas využilo v Česku přes 36 procent voličů, což v evropských volbách představuje rekordní účast.

„Je překvapivé, že účast byla tak vysoká, protože kampaň nebyla výrazná, aby mobilizovala a aby lidé žili evropskými volbami,“ myslí si komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman a podotýká, že ve srovnává s parlamentními volbami byl zájem malý, což se mohlo promítnout i do výsledků.

Nenaplněné předpovědi

Oslabili Piráti nebo SPD. Naopak nové mandáty získala podceňovaná politická uskupení jako Přísaha a Motoristé, která v průzkumech propadávala.

„Podcenili jsme koalici Přísahy a Motoristů, protože oni oslovovali voliče, kteří běžně volit nechodí a v minulosti se nepovedlo je mobilizovat. A my ten matematický model stavíme na zkušenosti z minulosti,“ vysvětluje rozdíly mezi odhady a reálným výsledkem sociolog Martin Buchtík z agentury STEM.

Úspěch koalic Přísahy a Motoristů pravděpodobně povede k další spolupráci. „Jsem rád, že se podařilo 10,26 procent, protože poslední průzkum nám dával 4,7 procenta, což je diametrální rozdíl oproti tomu, co jsme získali,“ říká předseda Přísahy Robert Šlachta.

Čtěte také

Další menší stranou, která posílila, jsou Starostové, kterým pomohla kampaň dvou hlavních představitelů – Danuše Nerudové a Jana Farského. Naopak negativní důsledky pro ně měla konkurence mladších a okrajovějších stran, která byla nejvíc patrná v duelu s Motoristy.

„Je to posílení, ale není to naplnění optimistického předpokladu, který bychom chtěli,“ hodnotí místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček a chválí lídryni kampaně, která se bude adeptkou i na post eurokomisařky.

„Danuše Nerudová nepochybně naplnila to, že dokázala aktivovat nemalou část mladých voličů, kteří se chtějí angažovat do politiky.“

Rozporuplný výsledek přinesly volby i koalici Spolu, která skončila na druhém místě a do nového europarlamentu vyšle šest svých zástupců.

Čtěte také

„Luděk Niedermayer (TOP 09) je zkušený europoslanec. Bude konzistentní a konstruktivní v ekonomických tématech, těch, týkajících se ochrany životního prostředí nebo třeba Green Dealu,“ slibuje místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

„Tématem Ondřeje Koláře (TOP 09) je boj s ruským vlivem, dezinformacemi a bude spolehlivým zastáncem evropských hodnot.“

Prvenství na kandidátce

Jednoznačně ztrátové byly výsledky pro Piráty, kteří získali jediný mandát oproti dosavadním třem. Vzhledem k tomu pro ně bude problematická i otázka volby eurokomisaře.

„Uvědomujeme si, že teď máme nějaké ztráty. Na druhou stranu původní dohoda, která je z roku 2021, počítá s nominací PirStanu ani STAN neměli tak značný výsledek, jaký asi očekávali. Takže se domnívám, že dohoda je stále na stole,“ konstatuje budoucí europoslankyně Markéta Gregorová.

Čtěte také

Naopak úspěch zaznamenala koalice Stačilo vedená předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou, která ho označila za výsledek referenda o míru a o vládě premiéra Petra Fialy (ODS).

„Výsledek voleb ukázal také, že přišla řada lidí, kteří si uvědomili, jak důležitá je evropská politika. A zároveň ukázal obrovské odhodlání lidí hledat i jiné cesty, než ty, které jsou dneska nalajnovaná v Poslanecké sněmovně,“ domnívá se Konečná.

Čtěte také

Podpora lidí nakonec vynesla prvenství na kandidátce SPD i dosavadnímu europoslanci Ivanu Davidovi, který byl původně na druhém místě. „Měl jsem v minulých letech větší příležitost dostat se do povědomí veřejnosti než Petr Mach, takže asi proto to skončilo tímto způsobem,“ myslí si David.

Celkově se rozložení parlamentních stran posunula více napravo, výsledky přesto nenaplnily některé radikální předpovědi.

„Bylo predikováno, že posílí strany napravo od středu a krajní pravice, což se stalo, ale méně, než jsme očekávali. Do určité míry je to uklidnění, že bude Evropský parlament pokračovat víceméně tak, jak fungoval nyní,“ říká Vendula Kazlauskas, projektová manažerka a analytička Asociace pro mezinárodní otázky.

Úpravy Green Dealu

S obměněným složením europarlamentu se dá očekávat změna postojů k některým klíčovým tématům evropské integrace. Mezi ty nejvýraznější patří i u nás Green Deal.

Čtěte také

„Green Deal je celoevropská dohoda, na které se dohodli lídři členských států a hned tak něco ji nepoloží,“ shrnuje Anna Urbanová, spoluautorka podcastu Bruselské chlebíčky.

„Nicméně to není statický dokument a nyní by bylo zcela legitimní, pokud by noví europoslanci přijali prohlášení, jak se ke Green Dealu staví.“

Na jeho zmírnění se chce soustředit i vítězné hnutí ANO, které se na emisní povolenky a limity plánuje zaměřit hlavně při volbě eurokomisařů.

„Evropská komise postupně získává stále větší kompetence a grilování eurokomisařů je jedno z míst, kde má parlament sílu,“ popisuje místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.

„Jsem přesvědčený, že už když se budou vybírat komisaři, tak se musí přihlížet k tomu, že europarlament zareagoval na to, co dělala ta parta v předcházejícím volebním období.“

Čtěte také

Ke změnám by se přikláněli i zástupci evropského průmyslu, kteří bojují o zvýšení jeho konkurenceschopnosti.

„My jsme už před volbami informovali české kandidáty, že bychom potřebovali, aby Evropa osekala nadbytečnou byrokracii, zlepšila přístup českých firem na zahraniční trhy a ke kapitálu, protože je důležité, aby měly firmy možnost investovat,“ připomíná česká delegátka v Asociaci evropských obchodních a průmyslových komor Alena Mastantuono.

Na míře změn a jejich správnosti ovšem nepanuje shoda. „Současné opoziční strany říkají, že zachraňují evropský průmysl, ale třeba česká Škodovka říká, že chce hlavně předvídatelnost, že měnit to, co už je na stole,“ oponuje Vendula Kazlauskas.

Více podrobností o české kampani, výsledcích voleb v dalších evropských státech i práci europoslanců si můžete poslechnout v záznamu celého speciálu. Moderují Jan Bumba a Jan Pokorný.

autoři: Jan Bumba , Jan Pokorný , esta
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.