Karel Barták: Evropská unie se posunula doprava, vliv krajní pravice zůstane nicméně omezený
Evropská unie se po těchto eurovolbách posunula doprava. Posílila středopravicová Evropská lidová strana a všechny síly napravo od ní. Krajní pravice zvítězila ve Francii a Rakousku, výrazně posílila v Nizozemsku či v Belgii. Budoucí europarlament tak bude pravicovější než ten dosavadní a národovečtí, euroskeptičtí poslanci v něm budou daleko hlasitější.
I přes tento posun se po volbách celkem snadno udrží mainstreamová koalice lidovců, socialistů a liberálů; dají dohromady snadno za všech okolností nadpoloviční většinu ze 720 mandátů.
Čtěte také
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která usiluje o pokračování ve vysoké funkci, ostatně v povolebním prohlášení slíbila, že se bude opírat právě o tuto koalici. Právě její Evropská lidová strana na výsledku nejvíce vydělá – bude moct své oslabené liberální a socialistické spojence snadno vydírat hrozbou od hoc aliancí s krajní pravicí.
Některé politické strany a jednotlivé politiky podnítil výsledek k okamžitým dramatickým rozhodnutím. Francouzský prezident Emmanuel Macron reagoval na triumf ultrapravicového Národního sdružení rozpuštěním parlamentu a vypsáním okamžitých voleb.
Čtěte také
Jeho vliv v Unii ochabne, což platí také pro německého kancléře Olafa Scholze, jehož sociální demokracii rozdrtili opoziční křesťanští demokraté, ale i krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) na druhém místě. Belgický premiér Alexander De Croo, jehož vlámští liberálové skončili v národních volbách pod 10 procenty, podal okamžitě demisi.
Pokračování dosavadní politiky
Na druhé straně jsme byli svědky i pozitivních posunů. Progresivní Slovensko porazilo u našich východních sousedů vládní Smer; v Maďarsku sice vyhrál Fidesz Viktora Orbána, ale významně si pohoršil. V Polsku převážila vládní Občanská platforma premiéra Donalda Tuska nad opozičním národoveckým Právem a spravedlností.
Znepokojivý posun ovšem zaznamenala Česká republika – na třetí příčce se umístila zcela nečitelná koalice Přísaha a Motoristé a na čtvrtém komunisté po kampani, ve které soutěžili v demagogii s krajní pravicí. Vítězné hnutí ANO míří do liberální frakce, jejíž hodnoty a cíle přitom v kampani popíralo.
Čtěte také
V tuto chvíli můžeme tedy konstatovat, že Evropská unie jako celek uhájila status quo.
Strany pravého a levého středu budou mít v europarlamentu nadpoloviční většinu hlasů. Nic se nemění na zásadních prioritách, jako jsou podpora napadené Ukrajině, boj proti klimatické změně a, daleko důrazněji, záchrana konkurenceschopnosti evropské ekonomiky či posilování evropské obranyschopnosti.
Konečnou sílu jednotlivých frakcí budeme znát poté, až se národní stranické delegace rozhodnou, kam chtějí patřit; v tuto chvíli vidíme více než 50 poslanců, u kterých není případné budoucí zařazení jasné.
Víme však, že bude daleko více slyšet odstředivé hlasy, včetně nacionalistů a demagogů, jejichž program spočívá v sabotáži evropské integrace. Takže očekávejme snahu o pokračování dosavadní politiky, které však bude obtížnější a krkolomnější.
Pokud by se v příštích měsících ujala krajní pravice vlády třeba v Rakousku, Francii nebo v Belgii, bude Evropské unii hrozit paralýza, ovšem ani ne tak ze strany parlamentu, jako spíše kvůli rostoucí neshodě mezi vládami členských zemí.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
