Karel Barták: Eurovolby zřejmě přinesou stejnou většinu v EP jako dosud, ale ultrapravice posílí

Tyto tři frakce by podle posledního průzkumu měly obsadit čtyři stovky ze 720 křesel v EP. Úplnou novinkou je naopak to, že se rýsuje i druhá možná budoucí většina, a to spojenectví lidovců s euroskeptiky a krajní pravicí, které vygeneruje podle téhož průzkumu 363 křesel.

Potvrzuje se tak dávno ohlašovaný trend – relativní stabilita stran pravého středu, pokles podpory pro levici a liberály a zejména úspěch konzervativní a krajní pravice.

Kampaň se na evropské úrovni v podstatě nevede, volby se odehrávají skoro výlučně na domácím kolbišti a s domácími tématy.

Čtěte také

Karel Barták: EU bude v příštích letech čelit velikým výzvám, v sázce bude budoucí podoba i prosperita kontinentu

Většina frakcí v EP spadá ovšem do „evropských politických stran“, což jsou více či méně volná uskupení, která uspořádala před volbami své schůze a obvykle zvolila své čelné představitele, kteří by teoreticky měli po volbách a na základě jejich výsledku usilovat o nominaci na nejvyšší posty v EU, zejména úřad předsedy Evropské komise.

Lidovci takto vyslali do boje stávající šéfku komise Ursulu von der Leyenovou; debata se proto hodně točí kolem její bilance a spočívá především v tom, že se protagonisté ostatních formací vůči ní tak či onak vymezují.

Za nejzajímavější událost posledních dní lze považovat stanovisko italské premiérky Giorgii Meloniové, která rozbila všechny iluze o tom, že by její strana Bratři Itálie posílila lidovecké řady nebo aspoň slíbila podporu Von der Leyenové.

V projevu ke sjezdu euroskeptických a ultrapravicových stran v Madridu jasně oznámila, že Bratři Itálie zůstanou v řadách euroskeptické frakce ECR. Zároveň se ovšem ani slovem nezmínila o možném spojenectví s krajně pravicovou frakcí Identita a demokracie, které je noční můrou levicových i středových formací.

Euroskeptici

Průzkumy a předpovědi tedy lehce nahrávají populistům, euroskeptikům a národovcům. Tedy stranám, kterým nejde o konstruktivní aliance pro legislativní práci v příštím parlamentu, ale o to, aby byly co nejvíce slyšet v jeho řečništi.

Jejich program spočívá především v odmítání – nechtějí evropskou migrační politiku, nechtějí Green Deal, nechtějí více integrace, nechtějí společné evropské projekty.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Jejich programy koncipují EU jako prázdnou skořápku, jakousi bezcelní zónu, hodnotově nezakotvenou a zejména bezzubou, která by sotva mohla vzdorovat konkurenci Číny nebo Spojených států v postglobálním světě či zabezpečit jednotný odpor proti ruské rozpínavosti.

Tím spíš, že řada těchto stran má tradičně velmi dobré vztahy s Ruskem, které mnohé z nich podporovalo jako rozbíječe demokratických systémů Západu. Proto se nemohou shodnout například v tom, zda EU má či nemá pokračovat v podpoře Ukrajiny v boji proti ruské agresi.

Většina ovšem sází na „mírový instinkt“ svých voličů, masově generovaný také ruskou propagandou, která vpředvečer voleb v celé EU nasadila vysoké obrátky. V těchto postojích se pak většina krajní pravice shoduje s krajní levicí – čímž obě vydatně přispívají k matení voličů. Takže doufejme, že se předpovědi průzkumů vyplní – tedy že tyto strany budou asi do budoucna hlasitější, ale Evropský parlament neovládnou.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz