Lída Rakušanová: Český blahobyt v evropském srovnání
Vyhlídky do budoucnosti nejsou valné, chudne prý už i tzv. „střední třída“: Stejně jako v Česku, ozývají se obavy tohoto druhu i v sousedním Německu. Podle nové studie Institutu německého hospodářství z Kolína nad Rýnem o postavení Německa v rámci EU, o němž v těchto dnech referoval německý týdeník Focus, to ale zřejmě není tak dramatické, jak to vypadá. Přesněji řečeno, není to dramatické nejen pro Německo, ale evidentně ani pro Českou republiku.
Autoři zmíněné studie se nejdřív soustředili na dělbu příjmů, tedy na nerovnost mezi chudými a bohatými v jednotlivých zemích EU. A zjistili, že zatímco dřív excelovaly v tomto ohledu skandinávské země, je to nyní střední Evropa, konkrétně Slovensko, Slovinsko a Česko, kde je dělba příjmů nejrovnoměrnější.
Čtěte také
Na stupnici od nuly do stovky, kdy nula znamená, že všichni dostanou ze společného koláče příjmů stejný podíl a při koeficientu sto naopak jeden bere vše, získaly tyto tři státy po zhruba 20 bodech, zatímco celounijní průměr dosáhl téměř 30 bodů.
Podle tohoto koeficientu se měří i kvóta ohrožení chudobou, která podle této definice činí v Česku něco málo přes 10 procent obyvatel, zatímco v Německu je to téměř 15 procent. V celounijním průměru je chudobou ohroženo 16 a půl procenta lidí.
Každý druhý stejnou kupní sílu
Počítat jednotlivé státy izolovaně ale samozřejmě nevypovídá nic o životní úrovni jejich obyvatel. Proto autoři studie shrnuli různé příjmové úrovně v zemích EU do jednoho fiktivního unijního státu a porovnali data pomocí jednotky standartní kupní síly.
Čtěte také
Tak, aby si spotřebitelé ve všech státech EU mohli teoreticky koupit za své peníze stejné množství zboží a služeb. V tomto srovnání se posunuly hranice jednotlivých kategorií, takže například ohrožen chudobou by byl v unii už každý pátý občan.
Počítáno touto fiktivní jednotkou standardní kupní síly by v České republice spadalo do kategorie relativní chudoby skoro 19 procent občanů. Přes 21 procent by jich bylo v tzv. spodní střední třídě, 47 procent by patřilo do kategorie střední třídy jako takové, a jen necelých 8 procent by jich spadalo do kategorie horní střední třídy. Těch relativně bohatých by v Česku byl jen nepatrný zlomek.
Jen pro srovnání: v Německu by bylo občanů ohrožených chudobou něco málo přes 7 procent, 10 procent by jich bylo v nižší střední třídě, přes 46 procent by spadalo do kategorie střední třídy jako takové, přes 28 procent by patřilo do horní střední třídy, a za relativně bohaté by se mohlo považovat necelých 8 a půl procenta.
Na tomto fiktivním srovnávání životní úrovně v Česku a v Německu je zajímavá především jedna věc: evidentně má v obou zemích zhruba každý druhý občan stejnou kupní sílu. A tedy i stejnou životní úroveň. Což vůbec není špatná bilance!
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
