Vkročili jsme do etapy obnovy, hodnotí růst mezd Křeček. Reálně jsme na úrovni roku 2018, mírní nadšení Maláčová

Průměrná mzda i po započtení inflace vzrostla o 4,8 %. Vyjádřeno v korunách si průměrně lidé vydělají 43 941 korun.

„Zkrocení inflace a s tím související růst reálných mezd je samozřejmě skvělá zpráva. Čekali jsme na to dlouho. Ukazuje se, že dlouhé období krize jsme společnými silami překonali a vstupujeme do etapy obnovy,“ přidává se k nadšení vládních politiků i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Čtěte také

Petr Holub: Reálné mzdy rostou. Proč ale tak rychle?

Navzdory tomu, že česká ekonomika potřebuje dobré zprávy, je však bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová opatrná. „To, že se zastavil propad, je bezesporu dobře. I když se ale pozitivní trend naplní, budeme v otázce reálných mezd podle makroekonomické predikce ministerstva financí na úrovni roku 2018. Dá se tedy mluvit o šesti ztracených letech.“

O tom, že bychom měli být v roce 2024 někde jinde, nepochybuje ani poradce premiéra. Křeček však zároveň vyzdvihuje, že problémy, kterým jsme vystaveni, dennodenně aktivně řeší miliony Čechů.

„Měli jsme tu pandemii, válku na Ukrajině, energetickou krizi, inflační epizodu. Síla zaměstnanců ale vždycky nakonec porazí každou krizi. Z historie víme, že ekonomie je příběh o tom, kdy dosáhneme na nové historické maximum. A to se teď děje,“ nepochybuje.

„Krizi jsme překonali, nálada v ekonomice se zlepšuje a postupně pokoříme i předcovidové úrovně. Bohužel to trvá dlouho,“ dodává poradce premiéra Fialy.

Brzda rychlejšího růstu

V tom, že se česká ekonomika obnovuje i na základě řady nepopulárních vládních opatření, však s ním Maláčová zajedno není.

„Souhlasím s tím, že čeští pracující, kteří v posledních dvou letech rekordně zchudli, si zaslouží optimismus. Má to ale různé příčiny. Není to jenom vina vlády. Faktem je, že pokud půjdeme trendem, jakým se v poslední době zvyšovaly mzdy, bude trvat ještě další tři roky, než kumulativní propad smažeme,“ dovysvětluje bývalá ministryně.

Vládní konsolidační balíček podle ní naopak brání rychlejšímu tempu růstu mezd. „Danově totiž zatížil zaměstnance, sebral jim benefity a vláda zavedla nemocenské pojištění,“ uvádí.

Čtěte také

Sociolog Prokop: Konsolidační balíček neřeší největší plýtvání. Propad reálných příjmů brzdí ekonomický růst

Podle Křečka je však důležité zdůraznit, že v případě čistých výdělků vycházejí čísla mnohem lépe, protože v průběhu krizového období došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výraznému snížení zdanění zaměstnanců.

„Mzdy jsou i nadále zdaňovány výrazně méně díky tomu, že superhrubá mzda se nevrací. Zdanění je 15 %, což je v porovnání s EU velice nízké zdanění. Sociální pojištění u zaměstnanců se teď mírně zvýšilo, předtím se ale zdanění zhruba o 7 % snížilo. Celkově je tedy v čistém vyjádření situace zaměstnanců dobrá,“ myslí si ekonom.

Zásadní je podle premiérova poradce celkový výsledek, tedy to, že průměrná složená daňová kvóta současné vlády je menší, než byla za předchozího kabinetu. „Jestliže tedy někdo říká, že se navyšovaly daně a podobně, nehovoří pravdu, protože ve svém celku je teď zdanění menší, než bylo předtím.“

Šest ztracených let

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí je však přesvědčena, že zdanění práce v Česku je stále příliš vysoké. Navrhuje proto změnit daňový mix, aby byl spravedlivější. 

Čtěte také

Klára Vlasáková: Minimální důstojnou mzdu nemají dvě třetiny zaměstnaných

„Státní rozpočet dneska táhnou zejména zaměstnanci a důchodci přes spotřebu. Je načase začít uvažovat jinak nejenom kvůli extrémnímu zadlužení, které Česká republika má, ale také kvůli tomu, že je dlouhodobě neudržitelné, abychom zdaňovali jenom pracující lidi,“ upozorňuje Maláčová.

Na provozu státu by se podle ní měly podílet i další výrobní faktory. Na mysli má zejména technologie a kapitál, i když připouští, že by šlo o velmi složitou debatu.

„Znovu opakuji, že lidé, kteří tady šest let pracovali a podíleli se na budování ekonomiky země, zchudli a nikam se neposunuli. Výhled ministerstva financí navíc říká, že v roce 2026 nebudeme v reálných mzdách ani na úrovni roku 2019. To znamená, že ještě sklouzneme, a z šesti ztracených let bude sedm ztracených let...“

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Jan Bumba.