Petr Holub: Konec krize se blíží, Češi jsou připraveni

31. květen 2024

Dobrá mysl je půl zdraví, říká přísloví. Pokud je v něm něco pravdy, pak tím spíše platí, že dobrá mysl je polovina ekonomického úspěchu. Mohou nastat nepříjemné události, které člověku způsobí tolik starostí, že dobrou náladu prostě mít nemůže.

Naopak zase platí, že když se naskytnou nové možnosti, jak zlepšit ekonomickou pozici, pak se situace stejně nezlepší pokud člověk v sobě nemá dost optimismu a odvahy, tedy pokud nemá dobrou mysl, aby možnosti využil.

Čtěte také

Proto je dobrou zprávou zjištění Eurostatu, že se nálada tuzemských podnikatelů a spotřebitelů zlepšuje. Když je přinejmenším část ekonomicky aktivních občanů připravena využít každé dobré příležitosti, která se naskytne, pak to znamená, že se brzy vylepší i ekonomická situace celé země.

Mluvit tak sáhodlouze o motivacích účastníků ekonomického provozu dává smysl ve chvíli, kdy se země potácí v krizi a hledá cestu zpátky k prosperitě. Speciálně to platí pro Česko.

Optimismus se probouzí

Z průzkumů, jak Češi reagovali na jednotlivé nárazy krize, která nastala počátkem roku 2020, to vypadá, že jsme mimořádně zasmušilým národem. Nálada se po vypuknutí pandemie zhoršila po celé Evropě, ovšem Češi záhy prokázali, že maniodepresivním národem skutečně nejsou.

Zatímco jinde se nálady po jednotlivých vlnách pandemie a inflace střídaly, Češi po počáteční panice přišli o dobrou mysl trvale.

Čtěte také

Od konce roku 2020 do léta 2022 měli mezi Evropany nejhorší náladu vůbec. Těžkosti s cenami energií sice trvale utlumily optimismus v řadě dalších zemí, nejvíc v Německu, Estonsku a Finsku, které nejvíc zasáhl výpadek ruského plynu, ovšem Češi mezi několika národy, které prostě nemají náladu, setrvali i nadále.

Zasmušilý charakter českého lidu nelze obviňovat, že byl jediným důvodem, proč měla tuzemská ekonomika v uplynulých letech ze všech evropských zemí nejhorší výsledky. Přece jen jsme zažili víc těžkostí než jinde, protože jsme průmyslová země, a právě průmysl trpěl výpadky dodavatelských řetězců či zdražením elektřiny a plynu.

Na druhé straně všeobecná deprese včetně negativních očekávání přispěla k tomu, že spotřebitelé akceptovali rychlý nástup inflace a dodnes bez protestů snášejí největší zdržení energií v Evropě, přesněji řečeno, druhé nejvyšší po Estonsku.

Petr Holub

V květnu tedy nálada v ekonomice vyrostla na nejvyšší úroveň od roku 2020, pokud se nepočítají dva přechodné záblesky.

Není těžké věřit, že se nálada bude i nadále zlepšovat. Optimismus se probouzí i v jiných průmyslových národech, jako jsou Švédi, Dánové a Rakušané. Navíc nejde o manické vzepětí, ke kterému došlo v létě 2021 po ukončení pandemie, ale o dlouhodobé a postupné zlepšení, které může pokračovat s tím, jak se budou pozitivní očekávání naplňovat.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

autor: Petr Holub
Spustit audio