Jiří Pehe: Spory EU s Maďarskem sílí. Brusel nemá účinnou odpověď

6. červen 2024

Spory mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie došly tak daleko, že Belgie, která v současnosti předsedá Radě Evropské unie, navrhuje, aby Unie využila článku 7 evropských smluv a zbavila Maďarsko hlasovacích práv. Belgie se obává maďarského předsednictví, které by mělo začít za necelý měsíc.

Vláda Viktora Orbána v čele Maďarska v řadě oblastí hájí zájmy Ruska v jeho vojenské agresi proti Ukrajině. Od opakovaných obstrukcí během unijního schvalování sankcí proti Rusku přešla k blokování pomoci napadené zemi. Děje se tak i v případě posledního balíku opatření na pomoc Ukrajině, který Maďarsko vetovalo.

Čtěte také

Orbánova vláda tvrdí, že je třeba s Ruskem vést mírové rozhovory, ač by to jen stvrdilo dosavadní ruské územní zisky. Ve světle militantní ruské rétoriky o válce se Západem si navíc lze jen těžko představit, že by Putinův režim případná mírová ujednání nevyužil k přípravě další agrese.

Maďarsko také navzdory sankcím s Ruskem dál čile obchoduje. Jeho představitelé se setkávají s těmi ruskými, které naprostá většina ostatních evropských politiků bojkotuje.

Věci nemusely dojít tak daleko

Unii se podařilo v minulosti přimět Maďarsko, aby zvedlo ruku pro další sankce proti Rusku nebo pro pomoc Ukrajině jen za cenu ústupků tváří v tvář Orbánově vyděračské politice.

Čtěte také

Maďarsko tak nakonec dostalo část unijních fondů, které Brusel kvůli sporům s Budapeští zadržoval.

Ještě před ruskou invazí na Ukrajině kritizovala Evropská komise orbánovské Maďarsko za porušování principů právního státu kvůli diskriminační politice maďarské vlády vůči sexuálním menšinám, útokům na občanskou společnost a akademickou obec i kvůli omezování nezávislosti médií a soudů. Zahájila s ním několik řízení o porušování principů právního státu a hodnot EU.

V lednu tohoto roku Evropský parlament přijal rezoluci, v níž odsoudil „záměrné a systematické snahy maďarské vlády podkopávat základní hodnoty EU“ a kritizoval EU za to, že důsledněji neuplatnila článek 7 evropských smluv.

Čtěte také

Europarlament dále vyjádřil politování nad tím, že Evropská komise uvolnila více než 10 miliard eur z dříve zmrazených finančních prostředků, přestože Maďarsko nesplnilo požadované reformy nezávislosti soudnictví.

Europarlament také vyjádřil obavy z nadcházejícího maďarského předsednictví EU. Připomněl, že by v případě neobsazení funkce předsedy Evropské rady připadly jeho povinnosti maďarskému premiérovi během půlročního předsednictví Maďarska. Europoslanci apelovali na Radu, aby našla vhodná řešení ke zmírnění těchto rizik.

Jenže na zásadní opatření je bohužel pozdě. Snahy zbytku EU zbavit Maďarsko hlasovacích práv jen těžko uspějí, protože by takové rozhodnutí muselo být schváleno jednomyslně všemi ostatními členskými státy. Maďarsko sice po volbách v Polsku ztratilo v podobě vlády strany Právo a spravedlnost spojence, který mu kryl záda, ale rychle našlo jiného v podobě nové vlády na Slovensku.

Čtěte také

Unii tak nejspíš zbývají jen případné finanční sankce či ekonomický nátlak bohatých zemí na Maďarsko. Situace je o to komplikovanější, že Orbán bude zřejmě mít v druhé polovině roku v rukou silné karty nejen kvůli maďarskému předsednictví, ale také proto, že po volbách do EP dojde k posílení nacioanalistických a extrémně pravicových stran.

Uchází se o členství svých eurposlanců ve frakci Evropští konzervativci a reformisté, v níž zasedá i česká Občanská demokratická strana, polská strana Právo a spravedlnost, a Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové. Frakce se sice zatím námluvám s Orbánem brání kvůli maďraským postojům k Rusku, pokud by ale nakonec Orbánův Fidesz přijala, bude mít maďarský premiér během maďarského předsednictví v ruce ještě silnější karty.

Jiří Pehe

Věci nemusely dojít tak daleko, kdyby Evropská komise i přes Orbánovo vydírání důsledně využila finanční sankce, které měla k dispozici, jak připomněl europarlament. Nyní bohužel EU stojí před reálnou možností, že ji bude předsedat země, která hraje podle not Ruska a aktivně ji zevnitř oslabuje. Druhá polovina roku může tak být pro EU silně destabilizující.

Autor působí na New York University Prague

autor: Jiří Pehe
Spustit audio